V Americe jste na očích, chválí si Alscher. Draft sledoval s tátou

Foto: Archiv Marka Alschera

V patnácti letech odešel Marek Alscher do Finska, po dvou sezonách v Lahti se přesunul do zámoří. A právě tato štace mu podle něj nejvíce pomohla k top stovce draftu. Alschera si z 93. místa vybrala Florida - klub, na který si mladý obránce myslel.

Marku, máte za sebou kemp na Floridě. Jaký z něj máte pocit?
Pocit mám skvělý. Po draftu se to všechno seběhlo strašně rychle. Hodinu po tom, co jsem byl vybraný, mi přišla letenka na další den ráno. Přiletěl jsem tedy už v sobotu a měl ještě čas si projít okolí. Kemp byl celkově skvělý, přece jen se tam potkáte s hráči na skoro top úrovni. Všichni přišli bojovat a ukázat, co v sobě mají. Ať už to byli hráči draftovaní letos, nebo v minulých letech. Panovala dobrá nálada, i když jsme byli všichni navzájem konkurenti. Potkal jsem tam Kubu Kose, s kterým jsem se hodně bavil. Moc jsem si to užil.

Splnilo to vaše očekávání?
Očekával jsem, že to bude těžší a budou nás více testovat. Bylo to spíš o poznání trenérů a ostatních kluků. Měli jsme hodně teambuildingových akcí, šli jsme třeba na vodu nebo na golf, každý den jsme měli nějakou společnou aktivitu. Tréninky na ledě byly spíše o učení nových věcí, skills dovedností a o bruslení. Do toho taky nějaká hra.

Vraťme se ještě k draftu. Sledoval jste jej?
Na draft jsem živě koukal jenom s tátou, protože máma se ségrou na to neměly nervy a řekly, ať jim zavolám, až budu draftovaný (směje se). Každý si samozřejmě přeje být co nejvýš, ale reálně jsem to čekal od nějaké 80. příčky, kdybych měl hodně štěstí, takže od té chvíle jsem draft sledoval víc. Nakonec jsem se to ale dozvěděl ještě dřív, než jsem volbu Floridy viděl, protože stream měl trochu zpoždění a jako první mi cinkla zpráva od agenta, který byl přímo na místě. Ve zprávě stálo „gratulujeme“, chvíli jsem koukal na tátu, rychle jsem obnovil stránku a viděl, že to vyšlo. Byl to skvělý moment.

Měl jste indicie k tomu, že by to mohla být právě Florida?
S Floridou jsem měl hodně pohovorů a vypadalo to, že mají opravdu velký zájem, takže když jsem viděl jejich 93. volbu, říkal jsem si, že by to pro mě bylo opravdu hodně vysněné. Ze všech klubů, které se ozvaly, byla Florida tím, kam bych chtěl nejvíc. A vyšlo to.

Foto: Archiv Marka Alschera

Jaké to pro vás bylo?
V tu chvíli to byl obrovský nával emocí. Musím říct, že jsem si to uvědomil až ráno nato, protože ten den jsem volal s agentem, rodinou, trenéry z Portlandu a všichni mi blahopřáli. Měl jsem taky hodně zpráv na sociálních sítích, takže to bylo hodně odepisování. Pořádně jsem si to užil až ráno.

Které zprávy vám udělaly největší radost?
Nejvíce mě potěšily ohlasy od mých bývalých trenérů ještě ze Slaného, kde jsem hrál předtím, než jsem šel do Kladna. Nebyl jsem s nimi v kontaktu třeba deset let a bylo příjemné vědět, že mě pořád sledují, vědí, kde jsem a kde hraju. A samozřejmě zprávy od rodiny.

Co to pro vás úspěch na draftu znamená?
Znamená to pro mě první krok k NHL. V konečném důsledku to třeba ani nemusí nic znamenat, protože je ještě hodně práce přede mnou. Je to taky splněný sen, je skvělé na draftu vidět své jméno, a to v jakémkoli kole. Nadšení ale trvá tak týden. Potom už se zase musí začít trénovat, makat a dokázat lidem v klubu, že neudělali chybu.

Sledoval jste na draftu i další Čechy nebo spoluhráče z týmu?
Ano, samozřejmě. Sledoval jsem živě i první kolo, které bylo ve tři ráno, takže bylo hodně složité, abych neusnul (směje se). Fandil jsem každému Čechovi. S Jiřím Kulichem jsem hrál v reprezentaci, takže tomu jsem hodně fandil. Matyáše Šapovaliva znám ještě z Kladna a moc jsem mu přál první kolo, nakonec to vyšlo na druhé, ale hned po něm jsme si psali. Sledoval jsem všechny až do konce, i po tom, co jsem byl draftovaný. Díval jsem se nejen na české hráče, ale i na kluky z Portlandu.

Jak už jste naznačil, aktuálně působíte v Portlandu. Myslíte si, že vám působiště v USA pomohlo k 93. příčce na draftu?
Rozhodně ano. Ve Finsku, kde jsem odehrál dvě sezony předtím, to pro mě bohužel nevyšlo tak dobře. Řekl bych, že se tam nesešlo hodně věcí z obou stran, a i když mi tým chtěl prodloužit smlouvu a měl zájem, tak já jsem věděl, že potřebuju změnu. Volba padla na Portland Winterhawks. Bylo to narychlo, protože před sezonou jsem trénoval a A-týmem Kladna a byla šance, že bych se tam vrátil. Nakonec jsem se rozhodl pro Portland a myslím si, že to byla dobrá volba. Jsem strašně rád, že jsem se toho nebál a šel do toho. Na draftu mi to dle mého názoru pomohlo hodně, protože tam jste každý zápas na očích. Myslím si, že to byla hodně velká část toho, jak jsem se na draftu umístil.

Jak celkově hodnotíte svůj odchod do zahraničí?
Určitě jsem do zahraničí nešel z důvodu, že by se mi v Česku něco nelíbilo, nebo mě tady něco štvalo. Zajímalo mě, jaké to je hrát v zahraničí a chtěl jsem vyzkoušet něco nového. Chtěl jsem vyzkoušet Finsko, žít sám, jednoduše mě to lákalo z mnoha hledisek. Vůbec toho nelituju, protože jsem nabral hodně zkušeností. Dokážu žít sám, vyprat, uklidit, mám návyky toho, co jsem ve Finsku musel naučit a hodně si toho vážím.

Marek Alscher | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jaký bude teď po kempu váš další program?
Přes léto hodlám odjet na kemp do Kanady, trénuje tam i můj trenér z Portlandu a bude tam hodně mých spoluhráčů. Je to skoro měsíční soustředění a budou tam hráči z AHL, někteří nováčci z NHL, hráči z juniorských lig. Ještě to ale není jisté, začínám s Kladnem a rozhodnu se v průběhu týdne. Nicméně si myslím, že by mi to hodně pomohlo, v každém případě se teď se soustředit na přípravu na nadcházející sezonu.

Tu odehrajete opět v Portlandu?
Ano, určitě tam chci pokračovat, protože jsem spokojený jak s trenéry, spoluhráči, tak i s rodinou, u které bydlím.

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• Junioři v zahraničí
• Draft NHL