Sám jsem to nečekal, přiznává AZeťák Vašenka. Klíčem tým a dřina

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

7. října 2020, 14:55

Kateřina Kundertová

• Mládež
• DHL extraliga juniorů
• J Havířov

Havířov vstoupil do Juniorské ligy akademií z pozice nováčka, ale zatím si počíná jako mazák. Však v sedmi zápasech ještě nepoznal chuť porážky a drží druhou pozici v tabulce! S céčkem vede tým Jan Vašenka.

Jan Vašenka

útočník, 23 let

2. liga 2024-2025

Z 4

G 1

A 0

B 1

Honzo, co na začátek ligy říkáte?
Musím se přiznat, že jsem sám nečekal, že budeme mít tak povedený vstup do sezony. Sedm zápasů a sedm výher je opravdu krásné. Myslím, že si to zasloužíme. Tvrdě jsme na sobě makali, v zápasech jsme dřeli a odevzdali ze sebe maximum. Ještě jsme nepotkali soupeře, kterého bychom nebyli schopní porazit.

Čím to je, že se vám tak daří?
Je to ta poctivost. Už to začalo poctivou přípravou, letní tu byla dost tvrdá. Všechno si sedlo, jak mělo. Tým do sebe prostě zapadl tak, jak měl. Každý si našel v týmu tu svojí roli, kterou si má držet. Pokud ji drží, jako celek jsme opravdu silný soupeř.

Jak letní příprava probíhala?
Já konkrétně jsem ji měl trochu kratší vlivem zranění, protože jsem musel podstoupit operaci kolene. Já jsem kluky víceméně sledoval z kola, když oni běhávali na oválu a chodili vždycky splavení a úplně rudí. Někteří z nás měli možnost trénovat v létě tady s A-týmem, což nás zase o trochu více posunulo. Navíc ta perspektiva posunutí se do áčka je jakousi motivací pro nás všechny, žene nás to k lepším výsledkům.

Co dalšího vás motivuje?
Máme trochu ještě v hlavách, že jsme o nejvyšší soutěž tehdy přišli. Jde hlavně o nás, kteří jsme v těch týmech byli, já tehdy ještě v barvách Vsetína. Snažíme se prostě od začátku sezony dokázat, že i jako nováček na tu ligu máme a není náhoda, že jsme postoupili. Chceme ukázat, že ten náš tým má sílu, má sílu hrát tuhle ligu a má vůli to dokázat i všem okolo. Myslím, že sedm výher v prvních sedmi zápasech je toho důkazem.

Jak těžký byl pro vás úvod ligy?
Řekl bych, že první výhra v Karlových Varech byla ta vůbec nejcennější. Byl to ten start, který nás nakopl a ukázal nám, že můžeme hrát s kýmkoliv, protože Energie je za mě jeden z nejsilnějších týmů celé ligy. Myslím, že jsme tam i s tím jeli – jako nováčci a jako outsideři. Právě tím, že jsme si proti nim dokázali plnit systém, hrát naši hru a přimět soupeře, aby se přizpůsobil, a urvali jsme dva bodíky, jsme si dodali sebedůvěru. Nakoplo nás to k dalším výsledkům.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jak se pak atmosféra v týmu vyvíjela?
Chomutov přišel po karanténě, takže ten zápas nebyl úplně ono po hokejové stránce. V Litvínově to bylo trochu více bojovnější. S každou výhrou jsme měli větší a větší sebevědomí, ale měli bychom to taky trochu krotit. Přijde mi, že hlavně v posledních zápasech už se nám ta naše hra trochu rozpadá. Začalo to už v zápase s Kometou, kdy jsme si nedrželi hru, kterou bychom chtěli hrát. Poslední zápas v Jihlavě to jenom potvrdil, protože jsme tam zbytečně přišli o jeden bodík a de facto nás to stálo vedení v tabulce.

Dostáváte se tedy hlavou až moc nahoru?
Řekl bych, že se v některých situacích necháváme zbytečně až moct unést a přestáváme potom myslet na zadní vrátka a koncentrovat se na naši taktiku i hru, která nás drží. Chtě nechtě si musíme přiznat, že nemáme v týmu jednoho lídra, který by celý tým táhl. Musíme dodržovat systém a hrát jako tým, abychom udělali nějaký úspěch.

Můžete definovat, na čem vaše hra stojí?
Chceme hrát perfektně odzadu. Nedáváme moc gólů a víme to, takže i kvůli tomu nechceme moc gólů dostávat. Hrajeme hodně obranný hokej a z toho chodíme do rychlých protiútoků. Chceme být důrazní a nepříjemní. Chceme, aby když proti nám soupeř nastoupí, se mu do zápasu nechtělo, aby věděl, že ho to bude bolet, ať zápas dopadne jakkoliv.

Takže je pro vás hodně důležitá pozice brankáře, že?
Určitě. Naštěstí tu máme tři šikovné gólmany, na které se můžeme vždycky spolehnout. Je úplně jedno, kdo bude chytat. Jestli tam půjde Martin Štipčák, který je teď bohužel nemocný, až po kluky ročníku 2003, jako jsou Štěpán Zlatnický a Tonda Nowak. Můžeme se o gólmany opřít, což nám extrémně pomáhá.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Je velká výhoda, že mají všichni výborná čísla?
Přiznám se, že gólmany moc neřeším, a to hlavně díky nim. Máme tři gólmany, na které se můžeme spolehnout. Nemusím se otáčet za každou střelou, která letí na bránu, jestli to náhodou není gól. Gólmani jsou v našem systému velmi důležití, takže je strašně dobře, že tady máme tři, o které se vždycky můžeme opřít.

Jak se vám zatím vede osobně?
Řekl bych, že jsem do sezony dobře vstoupil. První tři až čtyři zápasy jsem odehrál velmi dobře, potom nevím, co se stalo, ale v posledních třech zápasech nejsem úplně se svým výkonem spokojený. Nejsem si úplně jistý, čím to je, ale necítím se úplně komfortně. Věřím, že to půjde nahoru a vrátí se to zpátky do starých kolejí, když se na to budu soustředit, budu pořád makat a plnit si tu svoji roli v týmu.

Jakou máte roli v týmu?
Hlavní složkou jsou bojovnost a zkušenosti. To je to, co ode mě trenér chce, abych na ledě ukazoval hlavně mladším klukům. Když se hraje posledních deset minut, nemusíme se hnát do útoku, ale je lepší na střídačce uklidnit emoce. Vyžaduje se ode mě, abych v oslabení padal do střel, bojoval o každý puk a nebál se hrát na puku. Já se to snažím maximálně plnit.

Jak vidíte svoje šance dostat se do áčka?
Jak jsem říkal, měl jsem možnost podívat se do áčka už v letní přípravě. Teď v průběhu sezony chodím pravidelně s A-týmem na tréninky, takže trenéři o mně ví a sledují mě. Věřím, že pokud na sobě budu makat dál, dostanu šanci a trenéři mě pustí i do zápasu.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• DHL extraliga juniorů
• J Havířov