Od pana Hořavy jsem si vzal nejvíc, líčí Jandus. Z Kärpätu cítil zájem
Martin Jandus
|
Foto: Facebook HC Sparta Praha
Obránce Martin Jandus má za sebou průlomovou sezonu. Ve Spartě patřil většinu času mezi klíčové hráče, dostal se do reprezentace a vysloužil si angažmá v zahraničí. Podepsal s Kärpätem Oulu, přičemž půjde o jeho vůbec první štaci mimo rodnou hroudu. „Jsem si jistý, že v kariéře mi tenhle krok může pomoct,“ říká v obsáhlém rozhovoru.
Cítíte, že nadešel čas?
Dá se říct. Zahrát si v zahraničí byl jeden z mých snů, přičemž uplynulá sezona mi vyšla. Když přišla nabídka z Finska, byl jsem za to rád a říkal si, že bych to chtěl zkusit.
Předpokládám ale, že z Prahy se vám neodchází lehce.
Jasně, Praha je můj domov, jsem tady maximálně spokojený. Nicméně při rozhodování nakonec převážila touha zkusit něco nového a zjistit, jak hokej funguje jinde. Jsem si jistý, že v kariéře mi tenhle krok může pomoct.
„Zahrát si v zahraničí byl jeden z mých snů.“
Rozhodoval jste se výhradně mezi Finskem a setrváním v Česku?
Ano, setrvání na Spartě, anebo jít ven. Z pohledu zahraničí se řešilo pouze Finsko, odkud jsem měl několik nabídek.
Co tedy rozhodlo pro Kärpät Oulu?
Kärpät se paradoxně ozval jako poslední, ale cítil jsem z nich největší zájem. Přiletěli za mnou, sedli jsme si, všechno jsme probrali a bylo vidět, že přesně vědí, jaký jsem hráč i člověk. Měli mě nastudovaného, což mě zaujalo. I proto byla jejich nabídka nejkonkrétnější. Navíc je to top hokejová organizace ve Finsku, což byl další aspekt, který mě lákal.
Poprvé v kariéře budete cizinec, na které jsou obvykle kladeny ještě větší nároky. Počítáte s tím?
Jo, abych řekl pravdu, dokonce se na to i těším. Bude to pro mě výzva a nemyslím si, že by v tom byl problém. Na tlak, vysoká očekávání i konkurenci jsem zvyklý už ze Sparty, takže nic nového.
„Kärpät se paradoxně ozval jako poslední, ale cítil jsem z nich největší zájem.“
Na soupisce Kärpätu jste prozatím jediný Čech, nemáte z toho trochu obavy?
Přemýšlel jsem o tom. Myslím, že to má svoje klady i zápory. Bylo by fajn mít v týmu českého hráče, s kterým si můžu pokecat v češtině. Na druhou stranu si myslím, že takhle aspoň líp proniknu do týmu a začnu okamžitě využívat angličtinu.
Martin Jandus | Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Jak na tom s ní jste? Řada hráčů doplatila při zahraničních angažmá právě na jazyk.
Jazyky mám rád a angličtinu se učím de facto celý život. Dokážu se domluvit o čemkoliv. Teď nedávno jsem ve Finsku na dva týdny byl a neměl jsem problém. Anglicky v zemi mluví snad všichni a jakmile se trochu rozkecáte, je to v pohodě.
Když jste do Finska dorazil poprvé, co vás okamžitě upoutalo?
Byl jsem tam koncem května a musím říct, že tam byla docela zima. Na kraťasy a tričko to fakt nebylo. Další nezvyk je, že teď ve Finsku probíhá polární den, takže sedíte na gauči a v půl jedenácté večer je venku světlo. První dny se mi nechtělo jít spát. V zimě se to naopak prohodí a bude většinu dne tma.
„Ve Finsku je teď polární den, takže sedíte na gauči, a i v půl jedenácté večer je světlo.“
Už na tuhou finskou zimu patřičně vyzbrojujete svůj šatník?
Něco mám, ale říkal jsem si, že většinu věcí si spíš nakoupím až na místě. Finské obchody budou na tamní podmínky patrně připravenější a jednotlivé věci dostupnější.
Kärpät vede z pozice hlavního trenéra uznávaný Lauri Marjamäki, co čekáte od vzájemné spolupráce?
Těším se na ni. Co jsem si zjišťoval, je to trenér, který má u kluků velký respekt. Vždy vyžaduje maximální nasazení a zároveň si dokáže udělat srandu, je lidský.
Prý taky kontroluje jídelníček hráčů.
S tím nemám problém, o stravu se zajímám. Chci se cítit co nejlíp. Zaujalo mě ale, že ve Finsku máme každé ráno dotazníky, kde se nás ptají, jak jsme se vyspali, jak se cítíme a podobně. Je vidět, že na trénink a regeneraci tady hodně dbají. Nejspíš i proto, že se v lize hodně cestuje, čemuž pravděpodobně budou tréninky a všechno okolo uzpůsobené.
„Zaujalo mě, že ve Finsku máme každé ráno dotazníky, kde se nás ptají, jak jsme se vyspali, jak se cítíme a podobně.“
Tak mě napadá – Lauri Marjamäki, Kari Jalonen, Miloslav Hořava… Na to, že je vám teprve pětadvacet už vás vedla řada věhlasných trenérů.
Každý z nich mi něco dal. Jsou to trenéři, kteří mají svou historii. Největší vliv na mě měl pan Hořava, od toho jsem si vzal nejvíc. Je to člověk, který přesně ví, kdy má na hráče houknout, nebo naopak kdy ho má nechat v klidu. Vyhovoval mi i aktivní přístup, který po nás obráncích vyžadoval.
Martin Jandus. | Foto: Jan Beneš, Český hokej
Závěr uplynulé sezony pod trenérem Hořavou vám ale moc nevyšel. V play off jste se na led moc nedostával…
Mrzelo mě to, ale takové zkrátka bylo rozhodnutí trenérů a já ho respektoval. Věřil jsem, že bych se do sestavy mohl dostat později a pomoct týmu více, ale bohužel jsme vypadli už ve čtvrtfinále.
„Pan Hořava přesně ví, kdy má na hráče houknout nebo naopak kdy ho má nechat v klidu.“
Jak dlouho jste kousal zklamání?
Nějakou dobu mi to trvalo. Chtěl jsem se rozloučit co nejlepším výsledkem, ale nakonec jsem to uzavřel a začal se chystat na novou sezonu a tým. Celkově budu na poslední rok ve Spartě vzpomínat v dobrém, i když to nedopadlo, jak jsme si přáli. Odehráli jsme plno skvělých zápasů, Spengler Cup. Pomohlo mi to.
Hrát ve Spartě jako její odchovanec musel být zážitek, co?
Jo, ale řekl bych, že plně mi to dojde až s odstupem. Splnil jsem si tím sen, ve Spartě je velká konkurence a není jednoduché dostat se do jejího kádru a být stabilním členem. Mně se to povedlo. Hrát před rodinou a kamarády, v klubu kde jsem vyrostl, je úžasné.
Zmiňujete konkurenci: nebylo někdy na palici, když Sparta přivedla posilu do obrany třeba ještě 31. ledna?
Rotace hráčů ke Spartě patří. Tým se každý rok skládá na titul. Postupem času jsem si na to proto zvyknul a soustředil se vyloženě na svůj výkon. Když šance přijde, musíte být stoprocentně nachystaný, abyste ji využil.
„Celkově budu na poslední rok ve Spartě vzpomínat v dobrém, i když to nedopadlo, jak jsme si přáli.“
Mimochodem, ještě ve starším dorostu jste byl útočník…
Dneska podle mě nejde o nic překvapivého, řada hráčů v NHL to má podobně. Naopak si myslím, že mi to v určitých aspektech hry mohlo pomoct.
Máte na mysli ofenzivní návyky?
Jo, přesně tak.
Nemusí vás trenéři občas brzdit?
Dřív mi byla přílišná podpora útoku občas vytýkána, ale myslím, že po přechodu do dospělého hokeje jsem se dost posunul. Už vím, že primární pro mě je si to vzadu dobře odbránit a když bude šance, můžu vyrazit podpořit útok. Obráceně to nefunguje. Jde o taktiku a vyspělost, která přichází se zkušenostmi.
„Dřív mi byla přílišná podpora útoku občas vytýkána.“
V mládeži jste se potkávali s Filipem Hronkem, tehdy jako útočníci.
Rád na to vzpomínám, když se nad tím zamyslím, je to vtipné. Filip poté přešel na beka a jeho kariérní progres je neskutečný.
Byl na něm už tehdy znát potenciál pro NHL?
Že bychom si už tehdy říkali, že bude jednou hrát v NHL, to ne. Pomohla mu skutečnost, že zazářil na osmnáctkách a dvacítkách, díky čemuž nabral sebevědomí. Do NHL pak vletěl docela suverénně.
Na závěr zpět k Finsku, četl jsem, že v zemi roste poměrně dost hub, ale Finové mezi vášnivé houbaře prý nepatří. Jak to máte vy?
Na houby už taky moc nechodím. Kdysi jsem je sbíral docela dost, ale jednou se mi z nich udělalo špatně a od té doby je nijak zvlášť nevyhledávám. Finská příroda je každopádně krásná, byl jsem se podívat v tamních lesích a nádhera.
Martin Jandus | Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Share on Facebook
