Nějakou dobu jsem musel vynechat úplně všechno. Bylo to nepříjemné, líčí navrátilec Kubíček
Šimon Kubíček
|
Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz
Extraligový zástupce jižních Čech vyhrál šest ze sedmi duelů před reprezentační přestávkou, ale po Švýcarských hokejových hrách nenavázal na povzbudivou sérii. V přímém souboji o šestou příčku na domácím ledě s Karlovými Vary vedl rozdílem tří gólů, přesto padl 4:5 v prodloužení.
Tým Banes Motoru navlékl speciální červené dresy a hrál ve prospěch centra Bazalka podporujícího děti s těžkým zdravotním postižením. Před vánočně naladěným publikem vyprodané Budvar arény vedli Jihočeši krátce po polovině druhé třetiny 4:1, jenže do přestávky šli pouze s nejhubenějším náskokem, který nakonec ztratili při soupeřově power play.
V nastaveném čase se nechali vyloučit a hosté využili početní převahu. „Tohle se nesmí opakovat,“ říká rezolutně obránce Šimon Kubíček, jenž v Tipsport extralize nastoupil poprvé od 11. října, kdy se zranil v utkání s Kladnem.
Na začátku utkání proti Energii jste se výborně bránili v oslabení při čtyřminutovém trestu Kubíka a brzy otevřeli skóre Ordošovým gólem. Vedení jste ztratili za pět minut. Byl jste zrovna na ledě, že?
Přišla soupeřova střela, odraz, znovu střela. Myslím, že se odrazila od mojí nohy a mířila mimo bránu, jenže trefila spoluhráče Milana Douderu zase do nohy, puk změnil dráhu do brankářova betonu a odtud do brány. Občas padají takové nešťastné góly.
Náskok jste si vzali zpátky přesilovkovými góly Milana Gulaše a Tomáše Zohorny, mezitím se trefil i Nick Olesen. Dolehlo na tým poté jakési uspokojení?
Bohužel, nejsme schopní dotáhnout do konce slibně rozehraný zápas. Stalo se nám to v sezoně několikrát. Proti Varům jsme měli navrch, ale za stavu 4:1 jsme nedokázali pokračovat v tom, co nám fungovalo. Pustili jsme soupeře zpátky do hry našimi zbytečnými chybami. Musíme se z toho poučit. Tohle se nesmí opakovat.
Zmrazily vás dva inkasované góly v rozmezí necelých tří minut na konci druhé části?
Vcelku jsme je hostům darovali. Padly v podstatě z ničeho. Gól na 4:3 jsme dostali, pokud se nemýlím, dokonce při naší přesilovce. Měli jsme si to pohlídat. Podle mě jsme se potom trochu zbytečně stáhli. Kdybychom pokračovali v tom, co jsme hráli první polovinu zápasu, tak jsme dosáhli na vítězství.
Do třetí třetiny jste vstupovali s ofenzivními záměry?
Určitě. Chtěli jsme přidat nějaké góly, ale neproměnili jsme příležitosti. Nehráli jsme úplně to, co bylo potřeba.
Karlovarští si vynutili pokračování zápasu čtyřicet šest vteřin před třetí sirénou.
Vyndali gólmana a zatlačili nás. Nechali jsme je vyrovnat. V prodloužení jsme udělali nešťastný faul a bránili se v oslabení, při kterém soupeř znovu odvolal brankáře a využil početní výhodu. Utkání nám fakt nesedlo, ale dobře, bereme bod a teď musíme jet s čistou hlavou do Třince a hrát, co umíme.
Zasáhl jste do extraligy po více než dvou měsících. Ve třetí třetině už vás trenéři nenasadili. Odehraný čas 04:51 ale vzhledem k dlouhé absenci považujete za dobrý?
Samozřejmě jsem rád za každé střídání. Dostal jsem se i do šance, ale nedal jsem. V tom se musím určitě zlepšit.
Jak jste se cítil po té odmlce?
Nikdy v kariéře jsem nebyl vážně zraněný. Tohle byla dlouhá doba a už to bylo nepříjemné. V tréninku jsem se dostal zpátky do zátěže, nyní je pro mě důležité nabrat zápasové tempo v extralize. Musí to jít postupně a doufám, že se bude navyšovat můj ice time.
Pomohly vám tři zápasy na rozehrání v prvoligových Litoměřicích?
Stoprocentně. Dostal jsem hodně času na ledě, byl jsem vytížený. Sice o soutěž níž, ale první liga má úroveň a jsem rád, že jsem měl tu možnost. Zápas je něco jiného než trénink.
Kubíček v prvním zápase po zranění skóroval
Co způsobilo váš nucený odpočinek?
Laboroval jsem s tříslem. Takové těžko specifikovatelné zranění. Odstoupil jsem v první třetině domácího zápasu s Kladnem. Asi týden a půl jsem nedělal nic, a když to přestalo bolet, začal jsem trénovat, jenže to rozbolelo ještě víc. Vracelo se to pořád dokola. Nějakou dobu jsem musel vynechat úplně všechno. Potom jsem to pomalu zatěžoval. Pracovali jsme na tom s fyzioterapeuty a dali to do pořádku. Musím zaklepat, už mě to nebolí.
„Laboroval jsem s tříslem. Takové těžko specifikovatelné zranění. Vracelo se to pořád dokola."
Nebyl potřeba operativní zákrok?
Naštěstí ne, přestože to chvíli tak vypadalo. Ale začalo se to zlepšovat.
Po návratu ze zámoří jste si ještě nestihl zvyknout na extraligu?
Je to tak. Odehrál jsem všechny přípravné zápasy, ale v soutěži jsem nastoupil jen osmkrát. Proti Varům to bylo deváté utkání. Je to smůla. Doufám, že jsem si ji vybral a zůstanu zdravý.
Nyní budete správně nažhavený?
V každém případě. Pokud jste týden nebo dva mimo hru, dá se to asi vydržet. Ale já nehrál extraligový zápas přes dva měsíce. Obrovsky jsem se těšil a teď se cítím dobře. Doufám, že budu hrát víc a víc.
„Pracovali jsme na tom s fyzioterapeuty a dali to do pořádku. Musím zaklepat, už mě to nebolí."
Čekáte zároveň na další výzvu zpoza oceánu?
Mám smlouvu ještě na příští sezonu, takže se chci soustředit na hokej tady doma. Chci hodně hrát a podávat kvalitní výkony, abych pomohl Budějovicím. Uvidíme, co bude dál. Pořád jsem mladý hráč a mám nějaké cíle.
Den před utkáním s Karlovými Vary jste oslavil třiadvacáté narozeniny.
No jo, zestárl jsem o rok. Ale pořád to ještě jde. (usmívá se)
Share on Facebook
