Ženský hokej? Vidím zdvižený prst, říká šéf asociace. Dveře by u sponzorů nerozrazil
Stanislav Bílek
|
Foto: hcbilitygri.cz
Asociace ženského ledního hokeje je relativně nově vzniklá organizace, jejímž cílem je v prvé řadě propagace ženského hokeje jako celku. Nejen o tom mluví v obsáhlém rozhovoru její předseda Stanislav Bílek. Mezi další témata patří blížící se domácí mistrovství světa žen nebo rozdílnosti mezi dívkami a chlapci.
Co bylo prvotním impulsem k založení Asociace ženského ledního hokeje?
Naznali jsme, že podpora a povědomí, zejména veřejnosti, o ženském hokeji nejsou takové, jaké by měly být. Jedním z našich cílů je tedy zlepšení prezentace ženského hokeje. Navíc jsme samozřejmě chtěli hnutí kolem ženského hokeje sjednotit.
Asociace funguje necelý rok, vnímáte už nyní zvýšený zájem o ženský hokej?
Ačkoliv je tohle pro nás nultá sezona, troufám si říct, že ano. Ligu nám hraje deset týmů a k tomu naše akademie HC Fox Vysočina. Ta má v tuto chvíli zhruba 45 členek, přičemž záleží vždy na konkrétních trenérech, jak si mezi sebou domluví přátelské zápasy. Jedna z hlavních výhod je v tom, že dívky jsou opravdu v dívčím prostředí a mohou poměřovat schopnosti výhradně mezi sebou.
Jak probíhá nábor do vaší dívčí akademie?
Nejde o žádný výběrový proces. Prostě se nám ozvou holky nebo třeba jejich rodiče, že by měly zájem hrát dívčí soutěž v dívčím týmu. Přijedou na trénink, začlení se do kolektivu a jakmile nastane zápas, který vyhovuje jejich hokejovým dovednostem, nastoupí do něj.
„Podpora a povědomí o ženském hokeji nejsou takové, jaké by měly být."
Zaujalo mě, že vaše dívčí akademie má své vlastní mentory. Například prvního Čecha ve Formuli 1 Tomáše Engeho. Jak tahle myšlenka vznikla?
Tomáš působí na Vysočině, jeho syn hraje hokej, přičemž trénuje ho stejný trenér, který přišel s myšlenkou a poté také založil HC Fox Vysočina. Navíc má dvě malé dcery a v HC Fox doufají, že rovněž začnou hrát hokej. Samozřejmě jsme za vzájemnou spolupráci rádi. Tomáš má spoustu zkušeností ze světa profesionálního sportu.
HC Fox Vysočina | Foto: Asociace ženského ledního hokeje
Předpokládám, že zájmu o ženský hokej prospěje domácí mistrovství světa, že?
Zájmu ze strany budoucích hráček domácí šampionát určitě pomůže, ale to je alespoň za mě asi tak všechno.
„Když se u nás loni konalo mistrovství světa mužů, zapojily se do jeho propagace snad všechny kluby. V ženském hokeji to ale takhle nefunguje."
Proč si to myslíte?
Dám příklad. Když se u nás loni konalo mistrovství světa mužů, zapojily se do jeho propagace snad všechny kluby. V ženském hokeji to ale takhle nefunguje. Pořád jsou tady určité předsudky a podobné věci. Zmíněná propagace myslí v uvozovkách jen na reprezentaci, ale podle mého se do ní mohly zapojit i jednotlivé kluby. Nejsme méněcenní.
Zkoušeli jste svaz kontaktovat a promluvit do stylu propagace šampionátu?
Debaty ohledně propagace šampionátu neprobíhaly. Nicméně komunikujeme spolu ohledně ženského hokeje jako celku. Je dobré říct, že my fungujeme úplně mimo hokejový svaz, takže principiálně nemáme možnost, jak konkrétní věcí ovlivnit.
Jak velký divácký zájem o domácí mistrovství světa očekáváte?
Nemyslím si, že se rozpoutá horečka podobná té, která tady byla loni při mužském šampionátu. Nicméně můžu vám říct, že komunita ženského hokeje se na šampionát moc těší. V tomhle ohledu panují velká očekávání. Již nyní evidujeme na sociálních sítích vzkazy plné podpory, ale jsou tam i takové, že holky mají jít vařit a podobně…
„Na sociálních sítích evidujeme vzkazy plné podpory, ale jsou tam i takové, že holky mají jít vařit a podobně."
Vaří se ve vás krev, když čtete komentáře typu: vrať se zpátky k plotně?
V začátcích se ve mně krev opravdu vařila, protože tyhle argumenty mi v dnešní době přijdou totálně padlé na hlavu. Postupem času nad nimi dokážu mávnout rukou. Oba dobře víme, že s určitými lidmi nemá smysl komunikovat, protože kloudného závěru se stejně nedoberete.
Co české šance na medaili?
Holky nečeká nic jednoduchého, na šampionátu bude kvalitní konkurence. Nicméně věřím, že se hecnou a že medaile cinkne. Nespornou výhodou bude domácí prostředí.
Které ale zároveň může svazovat, ne?
Za sebe doufám, že holky využijí domácí prostředí přesně opačně – tedy jako hnací motor za úspěchem. Máme velmi zkušené hráčky, které mají mnoho startů v zahraničních soutěžích včetně ženské NHL.
„Věřím, že medaile cinkne."
Na druhou stranu, když se člověk podívá na složení národního týmu z posledních velkých světových akcí, zjistí, že převažují právě hráčky ze zahraničí a že domácí scéna zastoupení prakticky nemá. Není to zdvižený varovný prst směrem do budoucna?
Rozhodně ano, zdvižený varovný prst směrem do budoucna to je. V oblasti výchovy mládeže jsme zaspali dobu.
Vidíte paralelu s mužským hokejem?
Hlavně si myslím, že tohle není ani tak záležitost pohlaví, svazu nebo klubů, ale spíše společnosti jako takové. Zájem o sport upadá. Paradoxní je, že v poslední době začínají hokejistky počtem dohánět hokejisty. Každopádně hokej má určité stigma, že jde o drahý sport. Neříkám, že tomu tak není, ale najdete celou řadu finančně náročnějších sportů. Větší problém vidím v časové náročnosti hokeje z pohledu rodičů. Musí děti vozit na zápasy, na tréninky… A tahle náročnost je samozřejmě o to větší, když chce holka hrát mezi holkami.
puky Asociace ženského ledního hokeje | Foto: Asociace ženského ledního hokeje
Ostatně ženských hokejových klubů v republice příliš není. Máte signály, že by se jejich počet v budoucnu mohl rozšířit?
Signály jsou, ale je spousta věcí, které tomu brání. Například zajistit časy ledů, sehnat trenéry, kteří by v ženských klubech často museli pracovat zadarmo, a celkově financování. Tohle je opravdu široké téma.
„Paradoxní je, že v poslední době začínají hokejistky počtem dohánět hokejisty."
Pojďme k vámi zmíněnému financování. Z čeho vlastně ženské hokejové kluby žijí? Jsou v téhle oblasti podobnosti s mužskými hokejovými kluby?
Z mého pohledu je to naprosto rozdílné, protože většina ženských hokejových klubů existuje díky financování členkami formou členských příspěvků. To je zhruba osmdesát procent rozpočtu. Dalších deset procent činí dotace měst, krajů nebo různé granty. Zbylých deset procent zajišťují sponzoři, kteří jsou většinou z řad rodinných příslušníků hráček a podobně.
Představme si situaci, že bych byl majitelem nebo manažerem ženského hokejového klubu a pomyslně rozrazil dveře u případného sponzora. Jaká by byla jeho reakce?
(směje se) Pobavil jste mě pomyslným rozražením dveří. Nedovedu si představit, že by u ženského klubu něco takového zafungovalo. Naše pozice je dost nevýhodná a můžu říct, že zájem z řad většiny sponzorů není, což podle mě souvisí s nedostatečnou prezentací ženského hokeje jako celku. Když sháním sponzory pro asociaci, abychom mohli kluby podpořit, často slýchám argumenty ve smyslu: Podporujeme jiné sporty, na tohle nemáme peníze, a podobně. Jednotlivé oddíly jsou na tom ještě hůře, protože partnerům ve spoustě případů ani nemají co nabídnout. Když přijde klub z extraligy nebo Maxa ligy, domluví se na využití mantinelů, ledů a tak dále… Jenže ženské kluby mnohdy nejsou primárními uživateli stadionů a nemohou si diktovat, co bude nebo nebude na ledě, mantinelech…
„Naše pozice je dost nevýhodná a můžu říct, že zájem z řad většiny sponzorů není."
Jaký je zhruba roční rozpočet ženského hokejového klubu?
U extraligových klubů vám částku nepovím. Prvoligové kluby musí většinou vyjít s 300 až 400 tisíci na sezonu. Z této částky je třeba zaplatit náklady spojené se základními výdaji. Většinou se neděje ani to, že bychom někam přistavili autobus a jeli na zápas společně. Velmi často se holky dopravují po vlastní ose.
Samostatnou kapitolou je mládež. Český ženský hokej aktuálně nemá mládežnickou soutěž, je to velký problém?
Do určité kategorie podle mě není problém, že holky hrají ve smíšených družstvech s kluky. Nicméně zhruba ve starších žácích se začínají projevovat rozdíly, ať už výkonnostní nebo povahové plynoucí z rozdílnosti pohlaví. Takže vlastní mládežnická soutěž by holkám určitě pomohla. Mohly by se poměřovat mezi sebou a v neposlední řadě by to usnadnilo situaci rodičům, kteří je nyní musí vozit po různých turnajích, akademiích a podobně.
„Vlastní mládežnická soutěž by holkám určitě pomohla."
Není i vzhledem ke specifikům dnešní doby problém se začleněním holek do smíšených družstev?
Mám informace, že někdy dochází k určitým incidentům. Vždycky je to o tom, jak se k tomu postaví kluci, ale taky holky, protože i ony dokážou dávat klukům zabrat…. Nakonec leží hlavní díl odpovědnosti na trenérech, jak tým ukočírují.
Ženský hokejový tým Náchoda | Foto: Asociace ženského ledního hokeje
Nemají zejména starší trenéři sklony k předsudkům?
Podle mě se tohle nedá plošně paušalizovat, vždycky záleží na konkrétním člověku. Řekl bych, že v rámci mladších kategorií vnímají trenéři holky veskrze pozitivně, protože jsou vítaným doplňkem kádru a můžou reálně pomoct. Problém začíná právě ve starších žácích, kdy některé holky přestávají chlapcům stačit a postupně tak dochází k jejich vyčleňování.
Jsou holky cílevědomější než kluci?
Cílevědomější… Kolem sebe vidím spíše obrovskou dřinu, píli a sebekázeň.
„Do šarvátek holky nechodí bezmyšlenkovitě."
Jedním z hlavních důvodů může být právě konfrontace s kluky ve smíšených družstvech, ne? Dovedu si představit, že tohle holky extrémně motivuje.
Určitě ano. Holky chtějí být ve smíšených družstvech lepší než kluci a řekněme si upřímně, že v určitém věku opravdu lepší jsou. Hlavně kvůli tomu, že mají rychlejší vývoj a rychleji se učí.
Zároveň působíte jako rozhodčí, je rozdíl v tom, jak zvládají vyhrocené momenty dívky a chlapci?
Co se týče šarvátek, holky do nich nechodí bezmyšlenkovitě a řekl bych, že jsou mnohdy uvážlivější než kluci. Taky bych rád zmínil, že ne všichni rozhodčí jsou připraveni na specifika ženského hokeje. Dám příklad. Hraje třináctiletá holka proti třicetileté, sekne ji do brusle, ale rozhodčí to jako faul neposoudí, protože intenzita zkrátka nebyla tak velká. Ale pokud se takový zákrok stane opačně, tak už to faul je. Není to přitom jen o věku. Rozdíly v posuzování zákroků dělá mnohdy taky výška a váha. Mám ale ještě něco na srdci.
Povídejte.
Chtěl bych poděkovat všem našim sponzorům, partnerům, trenérům, hráčkám, rodičům a v neposlední řadě rodinám, potažmo našim rodinným příslušníkům. Podpory je opravdu hodně a musím říct, že bez ní bychom tohle dělat nemohli.
Manki HC Jičín | Foto: Asociace ženského ledního hokeje
Share on Facebook
