Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
11. března 2020, 12:20
Kateřina KundertováMalé skupinky juniorů zaručily tuhý boj o dvě postupová místa, jedno z nich si v áčku zajistilo i Kladno. V přímém souboji proti Spartě mu stačil bod, nakonec Rytíři vyhráli v nájezdech. Jako kapitán vedl mužstvo Petr Hašek, který i s posilami míří vysoko.
S čím jste do přímého souboje proti Spartě šli?
Věděli jsme, že nám stačí jenom bod, ale na to jsme nesměli myslet, protože to je cesta do pekel. Šli jsme do toho jako do každého zápasu a s vědomím, že se nám na Spartu daří. Chtěli jsme další výhru. Každý se připravil v mysli podle svého, abychom předvedli to nejlepší, co v nás bylo. To se nám i povedlo.
Jak moc na vás dolehl tlak bitvy o všechno?
Tlak byl velký a nervozita na mě chvilku před zápasem dopadla. Měl jsem ze začátku svázané nohy a hůře se mi bruslilo. Jakmile se pak vhodí úvodní buly, všechno spadne a už to beru jako normální zápas.
„Tlak byl velký a nervozita na mě chvilku před zápasem dopadla.“
Jaké utkání bylo?
Byl to takový urputný boj bez vyložených šancí. Podle toho dopadlo i skóre. Celou dobu jsme čekali, že to bude o jednom gólu, to se taky potvrdilo. Po obdrženém prvním gólu přišla ještě větší nervozita, protože jsme věděli, že musíme zabrat. Naštěstí se nám povedlo rychle vyrovnat a pak to neskutečnou bojovností udržet.
Stoupala nervozita při dlouhém čekání na gól?
Z naší strany asi stoupala, ale měli jsme psychickou výhodu. Věděli jsme, že nám stačí remíza a oni musí víc. Chtěli jsme využívat brejků, ale bohužel přišel první zásah od nich, takže jsme taky museli zabojovat. Vyšlo to a došli jsme si pro výhru.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Když jste prohrávali, co bylo nejdůležitější?
Přesně to, co se nám povedlo – rychle srovnat. Věděli jsme, že máme pořád dvanáct minut do konce a není kam pospíchat. Chtěli jsme si počkat na jednu šanci, kterou budeme muset proměnit. Přišla hodně brzo. Nevím, jestli říct naštěstí, protože jsme potom museli hodně dobře bránit a nesměli jsme dostat gól.
Duel přinesl pouze sedm menších trestů. Hrálo se tak čistě?
Byl to tvrdý boj a hrálo se hodně do těla, ale nebyly tam žádné zákeřnosti. Šlo to v duchu čisté a tvrdé hry. Bylo to i dobře odpískané, protože se to nijak nezvrtlo. Nikdo nemůže říct, že by ho někdo zaříznul. Hokejově se to vyvinulo.
„Byl to tvrdý boj a hrálo se hodně do těla, ale nebyly tam žádné zákeřnosti. Hokejově se to vyvinulo.“
Jaké emoce ve vás vřely po základní hrací době?
Spadl mi obrovský kámen ze srdce, protože jsem věděl, že jsme tam. Společnými silami jsme to ubojovali. Celá sezona nebyla z naší strany ideální, skončili jsme někde za polovinou tabulky. Taky jsme ale neměli plnou sestavu, hrálo za nás hodně dorostenců, což i teď, ale vrátilo se nám hodně kluků, kteří hráli třeba za China Golden Dragon nebo za Ústí. Teď už jsme se sešli kompletní parta dohromady, takže je z týmu cítit velká síla.
Mohl byste to rozvést jmenovitě?
Určitě velkou oporou do obrany je Adam Zich, který je nejstarší a má velký přehled ve hře. To je pro nás velká pomoc dozadu. V útoku určitě pomůžou Martinové Bláha a Nagy, stejně tak i Matyáš Filip a Ondra Bláha. Všichni jsou ofenzivní tahouni a pomáhají nám dávat více gólů. Bylo to i vidět, v sedmi z osmi zápasů závěrečné skupiny jsme bodovali. To pro nás byl velký úspěch. Ještě máme Šimona Jelínka ve Slavii, kde hraje play off, ale doufáme, že nám taky ještě přijde pomoci.
„Teď už jsme se sešli kompletní parta dohromady, takže je z týmu cítit velká síla.“
Jak moc se zvedly vaše šance dojít v play off daleko a třeba až k titulu?
O hodně. Navíc se můžeme více opřít o výkony našeho gólmana, protože jsme dostali v průměru tak dva góly na zápas, což bylo podpořené dobrou hrou dozadu. Doufám, že si v kabině sedneme, nebudou žádné rozbroje a dokráčíme si za vítězstvím v play off.
Dokončeme ještě povídání o utkání. Jak probíhaly nájezdy? Vy jste ten svůj také proměnil…
Chtěli jsme v nájezdech vyhrát, abychom měli co nejvíce bodů do závěrečné tabulky. Věděli jsme, že každý bod bude hrát kvůli umístění roli. Já jsem si najel z levé strany a před gólmanem jsem mu poslal puk mezi betony. Naštěstí mi pomohlo, že gólman nebyl rozchytaný a asi se mu nechtělo moc pohybovat.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V prvním kole vyřazovacích bojů vás čeká Olomouc. Jaký to bude sok?
Podle mě je to jeden z přijatelnějších soupeřů. Ale jestli chceme vyhrát, musíme porazit všechny. Na play off se těším, protože je to specifická část sezony. Bude to boj jenom o pár gólech. Doufáme, že budeme na konci tím šťastnějším týmem.
Co bude na Kohouty platit?
Moc si vzájemné zápasy nevybavuju. Budeme muset hrát dobře do obrany a využívat šance, které se nám dopředu naskytnou. Myslím, že jsme proti nim oba zápasy prohráli, ale jeli jsme tam docela v okleštěné sestavě. Teď jsme se sešli v plné sestavě, takže snad dokráčíme daleko.
V čem je vaše síla?
V bojovnosti a soudržnosti týmu. Nebylo uvnitř nic špatného. Tahali jsme všechny zápasy za jeden provaz a hodně zápasů jsme rozhodli i v posledních minutách. Se Slavií například dvanáct vteřin před koncem. To náš tým posouvá výš a výš. Síla týmu je určitě obrovská, takže snad to přeneseme i do play off.
„Tahali jsme za jeden provaz a hodně zápasů jsme rozhodli i v posledních minutách. Se Slavií například 12 vteřin před koncem. To náš tým posouvá výš a výš.“
Jak jste užil nedávnou premiéru v dospělém hokeji za Sokolov?
Byla to pro mě obrovská zkušenost. Měl jsem tam jít na pár zápasů už na přelomu prosince a ledna, ale kvůli nabídce z Ameriky jsme to odložili. To potom bohužel nevyšlo, takže jsme se zpětně domluvili s panem Mlejnkem, jestli by šance ještě byla, že bych ji moc rád využil. Domluvili jsme se, že si půjdu zkusit pár zápasů, abych to porovnal s juniorskou soutěží.
Utkání se vám povedla?
Z mého pohledu se mi to vyvedlo a hned ve druhém zápase jsem dal i gól, i když začátek toho zápasu nebyl ideální. Odrazil se mi puk před bránu, kde jsem do něj jenom golfovým úderem ze vzduchu plácnul. Naštěstí to tam zapadlo. Euforie potom byla obrovská, protože se mi to povedlo před domácími fanoušky, kteří jsou v Sokolově skvělí. Moc jsem si to užil a byla to pro mě třešnička na dortu. Jsem moc rád, že jsem tu možnost dostal.
„Rozdíl nebyl ani tak v rychlosti, ale je obrovský ve zkušenostech a taktice. Hráči v první lize jsou hodně šikovní a každá chyba se tam trestá.“
V čem největší rozdíl?
Nebyl ani tak v rychlosti, ale je obrovský rozdíl ve zkušenostech a taktice. Hráči v první lize jsou hodně šikovní a každá chyba se tam trestá. Je důležité se vyvarovat chyb a udělat jich co nejméně. Musím se zlepšit v síle a v soubojích jeden na jednoho, abych se udržel více na puku a neodevzdával ho. To jsou hlavní věci, které věřím, že by byly zápas od zápasu lepší a lepší.
O co šlo ve spojitosti s nabídkou ze Spojených států?
Už jsme řešili, co další sezonu. Měl jsem vizi, že bych si rád zkusil USHL a později univerzitní hokej v Americe. Ze dne na den mi přišla nabídka, že bych mohl jít na tři měsíce dohrát už tuhle sezonu do USHL, abych se ukázal a zjistil, jestli bych na to měl. Zkusil bych to a podle toho by se dál odvíjely moje kroky. Bohužel to bylo ze dne na den, protože končilo přestupové období, ale tým, kam jsem měl jít, nestihl vyměnit hráče. Skončilo přestupové období, takže z toho sešlo.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz