Ústecký Slovan s.r.o.

Historie

Počátky hokeje v Ústí n. L. sahají až těsně ke konci II. světové války. V roce 1945 se dala dohromady skupina nadšenců v čele s Jaroslavem Kropáčkem a v r. 1946 založila klub ledního hokeje Sokol Ústí nad Labem. Po několika měsících po vzoru pražského jmenovce založili klub LTC (1946 - 1948). Přihlásili se do Západoseveročeské župy zimních sportů a začali hrát pravidelnou soutěž.

V dalších letech (1949 - 1959) hrál klub pod názvem ZSJ Armaturka. Od roku 1959 přešel pod TJ Chemička a pod tímto jménem hrál až do roku 1963. V tomto roce TJ Chemička ukončila pro finanční potíže činnost hokejového klubu. Po řadě jednání s městskými orgány bylo rozhodnuto nedopustit skončení hokeje ve městě. Východisko navrhla tehdy malá jednota TJ Slovan Národní výbory a rozhodla, že hokej bude provozovat jako hlavní odvětví své činnosti. Hokejový oddíl byl tedy předán do rukou jejího prvního předsedy JUDr. Oldřicha Rejny, který v této funkci pracoval celých 23 let.

V roce 1966 vyhrálo mužstvo TJ Slovan kvalifikaci o postup do tehdejší II. ligy, kterou hrálo až do roku 1972. Po sezóně 1971/72 (Slovan skončil na 8. místě) došlo k reorganizaci soutěží; vytvořila se I. Národní hokejová liga. Klub podstoupil náročnou hokejovou kvalifikaci o účast v I. NHL a byl velmi úspěšný, když v ní skončil z 10 mužstev na 2. místě, pouze 1 bod za Slezanem Opava. Od té doby se umisťoval na předních pozicích soutěže. V sezóně 1979/80 vyhrál s náskokem 7 bodů skupinu „A“ I. ČNHL, ale v kvalifikaci o postup do 1. ligy neuspěl s exligovým TJ Gottwaldov. V další sezóně Slovan svojí skupinu opět vyhrál, ale dále opět neuspěl, když ve finálové desetičlenné skupině obsadil 3. místo za Zetorem (postoupil do 1. ligy) a Ingstavem Brno.

Od sezóny 1986/87 se začal ústecký hokej dostávat do krize. Tento rok se ještě Slovan zachránil, když skončil ve skupině o záchranu na předposledním místě, ale v sezóně příští už sestoupil do II. NHL. V sezóně 1988/89 vyhrál suverénně s náskokem 16 bodů svoji skupinu a nikdo nepochyboval o návratu do I. NHL, ale kvalifikace se vůbec nevydařila a Slovanu utekla jedinečná šance, když ze tří kvalifikantů dva postupovali.

Do I. NHL se klub vrátil až v roce 1993. Sezóna 1993/94 byla v novodobé historii klubu zatím nejúspěšnější. Po základní a nadstavbové části se Slovan umístil na 5. místě. Ve čtvrtfinále play-off pak vyřadil 3:1 na zápasy Opavu a zastavil ho až v semifinále Vsetín, který tehdy nekompromisně kráčel do Extraligy. Po sezóně 1997/98 byl klub nucen pro vleklé finanční potíže soutěž odprodat do Chomutova a v následující sezóně se zachránil před pádem do oblastního přeboru až několik kol před koncem soutěže.

Vstupem hlavního sponzora DRINKS UNION, a. s. Ústí nad Labem v sezóně 1998/99, ale i ostatních sponzorů, se podařilo dát dohromady hráčský kádr, který vedl s náskokem tabulku II. HL a dal si za cíl postup do kvalifikace o I. HL. To se podařilo. Ovšem samotná kvalifikace dopadla trochu nešťastně. Slovan skončil na 3. místě, těsně za postupem. Zásluhu na dobré sezóně měla trenérská dvojice Josef Horešovský a Jiří Hurych, jimž se podařilo složit optimálně mužstvo i pro sezónu 1999/2000. Jeho cílem byl opět postup do I. ligy, což se nakonec po suverénním postupu v play-off II. ligy a 1. místem v baráži podařilo.

Do 1. ligy vstoupil Slovan excelentně. Svým dílem přispěla nováčkovská euforie, ale i možné podcenění ze strany soupeřů. Po 7 kolech byl druhý, jen 2 body za vedoucí Opavou. Svou roli hrálo i výborné publikum, když průměrně hokej sledovalo 4500 diváků. Zlom nastal v dohrávaném utkání s Pískem. Později se ukázalo, že domácí prostředí se pro hokejisty Slovanu stalo prokletím. I to mělo za následek, že se tým v tabulce propadal stále níž. Vedení rychle angažovalo několik hráčů, ale ani to pokles formy nezastavilo.

Neutěšená situace donutila vedení 11. prosince odvolat trenérské duo Josef Horešovský - Jiří Hurych, které nahradili Milan Hejduk st. a Jaroslav Holman. Po několika zápasech přišla opět změna a na vánoce už hokejisty trénoval Jiří Vrba. Po dvou debaklech na Moravě ve skupině o udržení odstoupil z postu trenéra i Jiří Vrba a vedení narychlo angažovalo Zdeňka Müllera, jehož Beroun měl po vyřazení v play-off už volno. Po roce tedy přišla opět baráž. Po velmi dramatickém průběhu Slovan příslušnost k 1. lize potvrdil a v následujících dvou sezonách postoupil do play off. V obou případech skončil klub hned v 1. kole, nejprve po prohře 2:4 na zápasy s Jihlavou a poté 2:3 na zápasy s Chomutovem.

Přelomovým mezníkem pro klub byl duben 2003, kdy po několika měsíčním jednání nového generálního manažera Ing. Davida Šaffera s představiteli města došlo k historickému konsenzu. Statutární město Ústí n.L. vstoupilo nákupem majoritního podílu akcií klubu a navýšením základního jmění do klubu HC Slovan. Předsedou Představenstva HC Slovan Ústí a.s. byl jmenován Mgr.Jan Kubata, současný primátor města Ústí n.L. Vedení města Ústí n.L. se okamžitě zaměřilo na důležité kroky, které měli Slovanu pomoci dosáhnout nejvyšších met. Zejména se začala tvořit projektová dokumentace k rekonstrukci Zimního stadionu, dále pak došlo k určité stabilizaci finanční situace klubu. Po sportovní stránce se v sezóně 2003-2004 klub HC Slovan opět posunul o krůček dopředu. Po základní části skončil na 4.místě a vypadl až v semifinále play-off 3:0 na zápasy s Berounskými Medvědy.

Na začátku sezóny 2004-2005 byl osloven velice ambiciózní trenér Pavel Hynek. Hynek nabídku klubu přijal a spolu se sportovním a generálním manažerem byl vytvořen tým, který měl být důstojným soupeřem ex-extraligových Českých Budějovic. V dubnu 2004 začala rozsáhlá a zásadní rekonstrukce Zimního stadionu. Došlo k absolutní přeměně zázemí pro hráče všech věkových kategorií. Prostory pro "A" mužstvo byly zrekonstruovány na světovou úroveň. Vytyčený cíl pro sezónu 2004-2005 - postup do finále play-off, klub splnil, ve finále však podlehl mužstvu Č.Budějovic, které bojovalo o návrat do nejvyšší soutěže 3:0 na zápasy. Na profesionály z NHL, Prospala, Dvořáka, Turka, Martínka, Ference, Neckáře, kteří budějovickým pomáhali, Ústečtí lvi prostě ve finiši neměli.

Do sezóny 2005-2006 vstupoval HC Slovan Ústečtí Lvi s nálepkou favorita. To se ostatně potvrdilo, když základní část vyhráli ústečtí s 13-ti bodovým předstihem před druhou Duklou Jihlava. V následném play-off prohrál HC Slovan pouze jednou a to až ve finále s Mladou Boleslaví. V Ústí se tak slavil historický úspěch, kdy se po 60-ti letech existence ledního hokeje v Ústí nad Labem podařilo vyhrát 1.ligu LH ČR. Tým postupoval do baráže o ELH.

V baráži o Extraligu se pak ústečtí Lvi utkali s Valachy ze Vsetína. Po 6-ti vypjatých a těžkých barážových utkáních nakonec uspěl HC Vsetín v poměru 4:2 na zápasy a Ústeckým Lvům se tak nepodařilo realizovat sen o postupu do nejvyšší soutěže.

Klub má celkem 13 oddílů. Žactvo od 2. do 9. třídy, dorost a juniory. Kromě „A“ mužstva dospělých má i „B“ tým, který hraje na čistě amatérské bázi regionální přebor. Dalším týmem je „OLD TIMERS“ sestavený z hráčů, kteří v minulosti za Slovan hráli a ještě i po letech mají na ledě co ukázat. Tento tým sklízí vynikající výsledky nejen na domácích kluzištích, ale hlavně v zahraničí.

Klub za dobu své existence vychoval ve svých řadách nejednoho reprezentanta a špičkového hokejistu. Velkou zásluhu na úspěších klubu měla dobrá práce s mládeží už za minulého režimu. Nejslavnějšími hráči, kteří začínali ve Slovanu jsou např. Milan Hejduk, Petr Rosol, Radek Kampf, Radek Hamr, Jan Čaloun, Martin Štěpánek...

Nejvyšší soutěž:

• 2007-08

Výsledky od roku 1993:

• 1993-94 (1. liga):   4. místo (ZČ 5. místo, semifinále se Vsetínem 0:3)
• 1994-95 (1. liga):  9. místo
• 1995-96 (1. liga):  9. místo (ZČ 8. místo, předkolo play off s Kralupami nad Vltavou 1:2)
• 1996-97 (1. liga):   sestup (ZČ 12. místo, prodej licence Chomutovu)
• 1997-98 (2. liga):  12. místo skupina Západ
• 1998-99 (2. liga):   vítěz (vítěz ZČ skupiny Západ, baráž o 1. ligu 3. místo)
• 1999-00 (2. liga):   postup 1. ligy (ZČ 2. místo skupiny Západ, baráž o 1. ligu 1. místo)
• 2000-01 (1. liga):  13. místo (ZČ 12. místo, play out 5. místo, baráž o 1. ligu 2. místo)
• 2001-02 (1. liga):   6. místo (ZČ 6. místo, čtvrtfinále s Jihlavou 2:4)
• 2002-03 (1. liga):   6. místo (ZČ 6. místo, čtvrtfinále s Chomutovem 2:3)
• 2003-04 (1. liga):   4. místo (ZČ 4. místo, semifinále s Berounem 0:3)
• 2004-05 (1. liga):   2. místo (ZČ 2. místo, finále s Českými Budějovicemi 0:3)
• 2005-06 (1. liga):   vítěz (vítěz ZČ, v baráži se Vsetínem 2:4)
• 2006-07 (1. liga):   postup do ELH (ZČ 2. místo, finále s Chomutovem 3:2 - baráž se nehrála)
• 2007-08:   sestup (ZČ 14. místo, o udržení 4. místo, v baráži Mladou Boleslaví 1:4)
• 2008-09 (1. liga):   vítěz (vítěz ZČ, v baráži s Mladou Boleslaví 0:4)
• 2009-10 (1. liga):   2. místo (vítěz ZČ, finále s Chomutovem 3:4)
• 2010-11 (1. liga):   vítěz (vítěz ZČ, v baráži s Mladou Boleslaví 3:4)
• 2011-12 (1. liga):   2. místo (vítěz ZČ, finále s Chomutovem 3:4)
• 2012-13 (1. liga):   3. místo (ZČ 3. místo, semifinále s Olomoucí 0:4)

Spojení na Zimní stadion:

• od vlaku (Ústí n. L. – hlavní nádraží): stanice Mírové naměstí (směr Všebořice) autobus č. 11, trolejbusy č. 54, 56 (zastávka Městský stadion) nebo 60 (zastávka Vinařská)
• od autobusu (autobusové nádraží) a od vlaku (Ústí n. L. – západní nádraží): stanice Divadlo (směr Všebořice) autobusy č. 11 a 15, trolejbusy č. 54 a 56 (zastávka Městský stadion)
• ze směru Teplice a Chlumec: stanice Pod Holoměří autobus č. 137
• Vstupné: sektory B3, B4, D5 a D6 – 100 Kč, ostatní sektory 70 Kč, stání (sektory A4 a C1) 50 Kč, studenti a důchodci 50 Kč, ZTP 30 Kč, permanentky – modrá 1999 Kč (pro stávající permanentkáře 1799 Kč), žlutá 1899 Kč (1599 Kč), stání 1499 Kč (1299 Kč), ZTP 1099 Kč (899 Kč)