Hrozně si toho vážím, říká Kadlec o vyřazení dresu. Novému vedení Slavie věří

Foto: Michal Káva, hc-slavia.cz

5. listopadu 2019, 19:45

Marek Hedbávný

• Extraliga
• Maxa liga
• HC Slavia Praha

Slavia se o víkendu slavnostně rozloučila s dlouholetým obráncem a bývalým kapitánem Petrem Kadlecem. Přichystala pro něj desetiminutový ceremoniál a navždy vyřadila jeho číslo 7 ze sady dresů.

Petr Kadlec

obránce, 47 let

Generali play off 2017-2018

Z 10

G 0

A 3

B 3

Co pro vás znamená, že Slavia vyřadila vaši sedmičku?
Předtím jsem o tom nikdy moc neuvažoval. Hrozně si toho vážím. Když teď visí můj dres vedle dalších kluků, je to pro mě čest. V týmech je jen pár hráčů, kterým se tohle poštěstí. Děkuju Slavii a novému vedení za to, že pro mě tohle připravili.

Co se vám honilo hlavou, když jste viděl, jak dres stoupá ke stropu Edenu?
Ani nevím, ty jo... Já jsem tady dlouho nebyl. Já jsem vlastně od mých osmnácti let snad ani nikdy nebyl na hokeji, podívat se na něj jako fanoušek. Vždycky jsem si od něj chtěl spíš odpočinout. Teď jsem koukal na ten plný stadion a uvědomil si, že už toho nejsem součástí. Že bych měl ale vyloženě nějakou nostalgii, to ne. Vzpomněl jsem si hlavně na rodiče. Když si člověk uvědomí, co jsou kvůli dětem ochotní obětovat... Vím, že tohle pro moje rodiče hodně znamenalo, takže jsem rád, že se toho mohli taky účastnit. Obecně tomu všichni rodiče dost obětují. Obzvlášť dřív: když jezdili s dětmi každý týden po republice, přitom mohli dělat cokoliv jiného.

Byla tady celá rodina, i manželka?
Jo, samozřejmě i pro manželku to dost znamená. Celou dobu mě v kariéře podporovala. U nás doma jsme ale hokej nikdy nebrali jako něco úplně úžasného. Každý jsme prostě měli svou práci, a tak to bylo. I díky tomu, že jsem to měl doma skvělý, tak když přišly nějaké horší chvíle, špatné zápasy nebo zranění, tak díky Tereze to doma bylo vždy úžasné. Tam se na to nehrálo, tam to šlo vždycky pryč a všechno bylo pozitivní. 

Foto: Jirka G. Novák, hc-slavia.cz

Kdy jste se vlastně dozvěděl, že pro vás Slavia tenhle slavnostní program chystá?
Bavili jsme se o tom už minulý rok. Volali jsme si a ladili to. Já tady minulý rok moc nebyl, teď už jsem víc v Čechách. Takže mi kluci znovu zavolali. Bylo to od nich hrozně milé a hrozně si toho vážím. Zavolal mi přímo pan majitel Tichý. Myslím si, že je tady konečně někdo, kdo je slávista. Slavia má šanci se zase zvednout. I když to samozřejmě bude těžké.

Myslíte, že se dokáže dostat zpátky do extraligy?
Asi bych na to nekoukal tímhle způsobem. Nechci jim do toho vůbec mluvit, nechci moc mudrcovat, ale klub se musí nějakým způsobem stabilizovat. Je to lepší než vyletět do extraligy – a pak najednou Co? Co budeme dělat? Rozpočet rázem musí být dvakrát takový. Klub se na to nejdřív musí připravit, kroky by měly být postupné. Než být za dva roky v extralize, je možná lepší si pár let počkat a klub stabilizovat. A pak být pevnou součástí extraligy.

Ve Slavii jste odehrál skoro celou kariéru. To nebývá zvykem...
Souvisí to hlavně s dvěma věcmi. Zaprvé: když už jsem byl dvakrát na odchodu, tak to nakonec nějak nedopadlo. Jednou možná z výkonnostních důvodů, když to nevyšlo v NHL. Podruhé, když jsem šel do Ruska, tak jsem měl zase těžké zranění kolena. 

A ten druhý důvod?
Že jsem ve Slavii zažil asi nejlepší dobu: Slavii se dařilo, bylo tady zázemí. I finančně byl klub v té době zabezpečený. Byl na špici, takže ani nebyl důvod odcházet. KHL tehdy nebyla, takže se dalo odejít po Evropě do Švédska, do Finska... Já měl ale takové podmínky, že jsem nemusel odcházet. Možná to byla i škoda, ale člověk už se moc neohlíží, co by bylo. Ve Slavii jsem prožil nejlepší roky. Bylo to super, byla tady skvělá parta.

Vypíchl byste jeden konkrétní okamžik z vaší slávistické kariéry?
Samozřejmě je skvělé, když jsme tady vyhráli dva tituly. Zvlášť ten první, ten byl vyloženě skvělý. V té době tady opravdu byla úžasná parta kluků. Myslím, že na to doteď všichni vzpomínají. Nerozlišuju ale člověka podle toho, co za úspěchy dokázal, ale podle toho jaký je. Takže kdybych měl vypíchnout jednu věc, tak právě kabinu. Drželi jsme při sobě. Po každém zápase jsme chodili na večeři. Byla to super doba. Člověk si to tehdy ani neuvědomoval, jak to bylo skvělé. Pak už se to v takové míře neopakovalo.

Jak teď trávíte čas? Říkal jste, že po zimácích nejezdíte, takže u hokeje asi ne.
Já bych u hokeje asi nechtěl být, nevím... Nikdy neříkej nikdy, ale minulý rok jsme hodně cestovali. Objížděli jsme, co jsme chtěli objet. Máme nějaké svoje aktivity. Teď jsem se začal trošku hejbat, protože už toho bylo moc: rok a půl jsem se skoro nehnul. 

Takže chodíte třeba na hokej s kamarády?
To ne, chodíme si spolu každé pondělí zahrát fotbal. To je moje první aktivita. Ale zas to nechci úplně nějak přehánět. (směje se)

Foto: Michal Káva, hc-slavia.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• Maxa liga
• HC Slavia Praha