Foto: Karel Švec, Český hokej
18. listopadu 2022, 10:28
Helena HegeďováReprezentace do 16 let odehrála v minulém týdnu tři přátelské zápasy v Příbrami, přičemž každý z nich byl úplně jiný. Prohru se Slovenskem následovala vysoká výhra proti Švýcarsku a vítězství v samostatných nájezdech. Za akcí se ohlédl útočník Dominik Pavlík, který v kádru plném nováčků platil za toho zkušenějšího.
útočník, 17 let
Dominiku, máte za sebou reprezentační akcí v Příbrami. Jak se za ní ohlížíte?
Po dlouhé době to byl druhý turnaj v této sezoně. Půlku týmu jsme měli obměněnou a pro spoustu kluků to byla nová zkušenost. Myslím si, že se to podepsalo i v prvním zápase, kdy jsme nehráli takovou hru, jakou bychom chtěli hrát. Odpalovali jsme kotouče a Slováci nás přebruslili. Jinak ale akci hodnotím pozitivně. Myslím, že jsme si dokázali, že umíme hrát hokej, který po nás trenéři chtějí.
Bylo složité se do prvního zápasu sehrát?
Určitě ano. Někteří kluci neměli s reprezentací vůbec žádné zkušenosti a je těžké hned napoprvé pochopit systém, který trenéři nastavili. Na druhou stranu ho ale musí všichni na ledě plnit, aby byl účinný. V tom prvním zápase se nám to právě vůbec nedařilo, proto jsme prohráli 1:5.
„Škoda, že jsme z nějaké akce neskórovali, protože naše lajna měla ve všech třech zápasech dost šancí.“
Byla znát třeba i nervozita?
Myslím si, že ano. Už jen třeba to, že jsme odpalovali puky, je značka nervozity. Řekl bych ale, že jsme byli nervózní všichni. Nejen kluci, kteří hráli poprvé.
Vy už úplným nováčkem nejste. Změnila se nějak vaše role v týmu nebo formaci?
Osobně hraju v lajně centra a spoluhráče si organizuju. V zápasech jsem hrál třeba s Arturem Matějovským a Adrienem Bartovičem, který hraje ve Švédsku. Ani jeden na minulé akci nebyl a ptali se spíš nás o něco zkušenějších hráčů než trenérů. Šlo o situace, o kterých trenéři nic neříkali, a kluci nevěděli, jak se v nich mají chovat. Snažili jsme se jim pomoct a myslím si, že se nám to docela vedlo. Škoda jen, že jsme z nějaké akce neskórovali, protože naše lajna měla ve všech třech zápasech dost šancí.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Už jste zmínil zápas se Slováky. Věděl jste osobně, co od něj čekat?
Věděl jsem, co čekat. V Salcburku jsme s nimi hráli dvakrát a ve druhém zápase na nás hodně chodili jejich beci. Hrají nepříjemný a agresivní hokej. Bohužel se nám nepodařilo připravit natolik, abychom nad nimi zvítězili. Zápas jsme si ale prohráli vlastními individuálními chybami a nezodpovědností.
Byli jste po porážce 1:5 hodně zklamaní?
Z předchozí akce jsem věděl, že Slovensko porazit umíme, a štvalo mě, že ne každý hráč podal stoprocentní výkon. V takovém případě nemůžeme zvítězit. Na mezinárodní úrovni to platí dvojnásob. Moje pocity tak byly v důsledku spíše negativní, ale naštěstí jsme porážku dokázali odčinit v dalším zápase se Švýcary.
„Třetí třetinu jsme podcenili, prostě jsme si mysleli, že už máme vyhráno.“
O dalších dvou zápasech jsme ještě nemluvili. Jaké byly?
Švýcary jsme nejprve porazili 6:0, tam jsme hráli přesně tak, jak máme. Ve druhém zápase jsme polevili ve třetí třetině, v které jsme během chvíle dostali dva góly. Už se tam trochu projevila i lehká únava a nekoncentrovanost.
Co vedlo k prvnímu vysokému vítězství?
Všechno se sešlo, všichni jsme předváděli skvělou hru, dodržovali systém a měli plné nasazení. Což se oproti prvnímu zápasu změnilo. Taky opadla nervozita, díky čemuž jsme mohli hrát více kombinační hokej. Švýcary jsme téměř k ničemu nepustili. Když tyto věci spojíme, tak si myslím, že můžeme porazit téměř kohokoliv.
Věřili jste si do druhého vzájemného zápasu víc?
Ano, věřili, ale podle mě nám to spíš uškodilo. Bylo to vyrovnané utkání, ale za stavu 3:0 jsme si mysleli, že to půjde lehce jako v prvním zápase. Přestali jsme plnit pokyny trenérů a dostali jsme dva góly z dorážek, což je nedůraz před brankou. Nemělo by se to stávat. Třetí třetinu jsme podcenili, prostě jsme si mysleli, že už máme vyhráno. Na mezinárodní úrovni to ale takhle být nemůže. I ze stavu 6:0 se může stát 6:7.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Na čem byste tedy měli zapracovat, a co jsou naopak vaše silné stránky?
Určitě by se dalo zapracovat na přesilových hrách a oslabeních, ve kterých jsme docela dost inkasovali. V přesilových hrách bychom se měli více prosazovat, protože jsme jich měli dost. Našimi pozitivy jsou pak bekček a napadání.
Viděli jste nějaké postupné zlepšení jednotlivých aspektů?
Dalo by se to tak říct. Ve druhém i třetím zápase jsme nějaké přesilovky proměnili, zlepšili jsme i oslabení, ale pořád to není to, co bychom potřebovali.
„To, že je někdo dobrý v Extralize dorostu, ještě vůbec neznamená, že bude dobrý na mezinárodní úrovni.“
Jak jste spokojen se svým výkonem v zápasech?
S prvním zápasem spokojený být logicky nemůžu, protože prohra 1:5 se Slovenskem není nic příjemného. Ve druhém zápase se mi hrálo podstatně lépe. Pokud plníme systém, tak se nám všem v pětce hraje dobře. Škoda jen, že jsem neproměnil nějaké šance, měl jsem jich poměrně dost. Minimálně jednu dvě gólovky jsem měl. Ve třetím zápase to bylo podobné, také jsem měl šance. Celkově bych to zhodnotil tak, že se mi minulý týden vedlo lépe než předtím v Salcburku, ale ke spokojenosti chyběly body.
Je pro vás reprezentace motivací do práce v klubu?
Určitě je to pro mě veliká motivace. V Extralize dorostu je totiž všechno pomalejší. Motivuje mě to k tomu dělat všechno na sto procent. Občas je to obtížné, ale musím se snažit, abychom se potom na reprezentačních akcích dokázali vyrovnat těm nejlepším soupeřům, které můžeme potkat. To, že je někdo dobrý v Extralize dorostu, totiž ještě vůbec neznamená, že bude dobrý na mezinárodní úrovni. Znamená to, že bychom všichni měli v klubech pracovat na sto procent a odvádět maximum na trénincích i v zápasech. Osobně mě nejvíc motivuje touha vyhrát.
Foto: Karel Švec, Český hokej
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz