Za sezonu jsme si nezasloužili jít dál, vrací se k vyřazení ve čtvrtfinále Ďaloga
Marek Ďaloga
|
Foto: Markéta Křížová, hc-kometa.cz
Kometa zažila turbulentní sezonu. Po skvělém začátku přišel razantní sešup až na předposlední příčku, po výměně trenérů se tým začal zvedat. Vypadalo to, že jeho forma kulminuje v play off. Boleslav v předkole předčil přesvědčivě a ve čtvrtfinále narazil na Vítkovice, které v předešlých dvou případech s klidem vyřadil. Letos však Brnu postup do čtyřky přán nebyl, k sezoně Moravanů se v živém vysílání na Instagramu naposledy vrátil i bek Marek Ďaloga.
O TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU PO SEZONĚ. Momentálně jsem doma na Slovensku. Odpočívám po sezoně a věnuji se rodině a malému synkovi. Přes sezonu jsme v Brně, takže dělám i věci kolem bytu, které se nestihly během roku. A taky se vidím s lidmi, které jsem celý rok neviděl. Každý to má jinak, ale dva tři týdny si klidně člověk po sezoně může dát úplné volno. Já už jsem třeba po týdnu zašel do posilovny, člověk je na něco naučený a tělo si o to samo řekne.
O EMOCÍCH DVA TÝDNY PO VYŘAZENÍ. Hokej sleduji, viděl jsem obě semifinálové série. Štve mě to, myslím, že jsme měli na to jít dál. Každý by chtěl jít až do konce a zdvihnout pohár nad hlavu. Emoce jsou už trochu otupené, ale pořád to řešíme. Třeba Kristián Pospíšil je taky ze Zvolena, potkáváme se a sem tam řešíme, co mohlo být lepší. Ale hokej je takový, my jsme prostě nedávali dost gólů a neproměnili jsme šance, které jsme měli. Vítkovice ano, proto šly dál.
O ROZHODUJÍCÍCH MOMENTECH ČTVRTFINÁLE. Obě mužstva byla po všech stránkách připravená dobře. Rozhodovaly malé detaily. Brankáři chytali perfektně, speciální týmy byly správně poskládané. Lámalo se to v pátém zápase, my jsme měli velký tlak ve druhé třetině, měli jsme šance, ale nedali jsme je. Oni dali ve třetí třetině jeden gól a my už na to nezareagovali. V šestém zápase u nás jsme vyrovnali, hrál se z obou stran pěkný hokej, ale dostali jsme gól v prodloužení a byl konec. Trochu nám prostě chybělo štěstí v koncovce.
„Trochu nám prostě chybělo štěstí v koncovce.“
O TLAKU V ZÁPASE, KDY TÝM ČELÍ VYŘAZENÍ. Člověk se musí přepnout a snažit se nemyslet na to, že jde o všechno. Je to těžké, hráči to mají v hlavě. Do zápasu jsme vkročili špatně, ale od druhé třetiny i v prodloužení už jsme hráli dobře. Bylo potřeba nemyslet na to, že můžeme vypadnout, ale zkrátka hrát každý jeden z nás nejlépe, jak mohl. Každý v takových momentech má svoje rituály a ví, co funguje. Mně se třeba v play off hrálo mnohem lépe než v základní části. Jde o všechno, má to správné grády a atmosféru. Každý z nás starších se snažil pomoct, jak jen se dalo. Po této stránce jsme v kabině fungovali perfektně.
O SEZONĚ KOMETY. Začátek jsme měli dobrý, do první reprezentační přestávky jsme se drželi v první trojce. A pak jako jediní z toho vršku jsme spadli až na předposlední místo. Střed sezony se nám vůbec nevydařil, trápili jsme se. Postupem času po výměně trenérů a směrem k play off jsme se začali zvedat a na konci základní části a v play off jsme hráli takový hokej, jaký jsme chtěli. Asi to tak mělo být, že jsme si za celou sezonu nezasloužili jít dál. Takto složenému mužstvu se něco takového nemůže stávat.
„Trenér Modrý je profesionál, spolu s Patrikem Martincem dali mužstvu tvář.“
O VÝMĚNĚ TRENÉRŮ BĚHEM SEZONY. Pomohlo nám to hlavně v tom, že tým dostal nový impulz a některé věci se začaly dělat jinak. Ke konci sezony to podle mě bylo vidět, třeba poslední zápas se Spartou jsme vyhráli a do play off jsme si věřili. Trenér Modrý je profesionál, spolu s Patrikem Martincem dali mužstvu tvář a my jsme se snažili hrát podle nich. Z pohledu obránců to za mě pod panem Modrým fungovalo super.
O BRNĚNSKÝCH FANOUŠCÍCH. Fanoušci v Brně jsou hodně nároční, ale to k tomu patří. Kometa měla úspěchy a fanoušci to berou tak, že by stále měla hrát na nejvyšších příčkách. Po posledním zápase nám ale zatleskali, viděli, že jsme tomu na ledě dávali všechno. V Brně je rozhodně lepší hrát jako domácí hráč. Když jsem tam jezdil se Spartou, bylo to opravdu jiné, těžké. To asi jinde člověk nezažije. Na venkovních zápasech se snažím atmosféru nevnímat a soustředit se na hru. Člověka to v zápalu hry dokáže rychle chytit, akorát to bere energii a vyvádí to z míry.
O SVÉM PŘÍCHODU DO KOMETY. Bral jsem to z toho hlediska, kdo za poslední roky bral tituly a úspěchy. Strašně rád bych něco vyhrál a já cítím, že Kometa má blízko k tomu to zase splnit. Pořád věřím, že když se tým doplní a budeme držet spolu, že na to máme a že můžeme extraligu vyhrát. Ale je to těžké, sami vidíte, kolik týmů se může dostat nahoru a jak je liga vyrovnaná. Nikdo do poslední chvíle neví, co se stane. A město? Brno je nádherné, rodině se tam líbí a už jsme si našli i oblíbená místa.
O SVÝCH HOKEJOVÝCH ŠTACÍCH V ZAHRANIČÍ. Každé místo mělo něco specifického. V Rusku to bylo super, tam jsem s ničím neměl problémy a hokej byl asi nejlepší. Horší to bylo v Číně, na to bych si nezvykl. Všichni jsme se vždycky těšili, až zase pojedeme na trip do Ruska. Hokejově nebo v zázemí bylo všechno na perfektní úrovni. Ale kultura je úplně jiná, to člověk musí zažít. Ve Švédsku zase mají lidi moc pohodový život a jsou trochu jiní než u nás. A i když liga byla kvalitní, tohle mi dost vadilo. Na život bych si to neuměl přestavit. Jsou to spíš tišší flegmatici, všechno mají na salámu. Já jsem hyperaktivní, potřebuju žít a potřebuju, aby se pořád něco dělo.
O OBLÍBENÝCH SPOLUHRÁČÍCH. To je hodně těžké, nerad bych na někoho zapomněl. Ale v mých začátcích v Česku v Pardubicích mi dost pomáhal Venca Benák, stejně jako Martin Bartek. Ti mi v začátcích v extralize dali hodně.
„Mistrovství světa pro mě letos není ve hře.“
O ROLI KAPITÁNA SLOVENSKA NA MS 2021 A AKTUÁLNÍ POZICI V REPREZENTACI. To bylo hodně těžké, kapitán je taková spojka mezi všemi. Ale zase mě to naučilo dost nového. Je to velká zodpovědnost, ještě k tomu v reprezentaci. Bohužel, momentálně se k reprezentaci nemůžu připojit, protože mám zranění ještě z play off a dost se mi to natahovalo. Stalo se mi to ještě před play off, které s tím bylo dost na hraně. Měl jsem rozřezanou nohu, několikrát se ta rána otevírala a musím si to teď hlavně dát pořádně do kupy. Mistrovství světa pro mě letos není ve hře.
O BRUSLENÍ. Vím, že to je moje doména, snažím se na tom stále pracovat. Přizpůsobuji tomu i letní přípravu s kondičními trenéry, už vím, co mi dělá dobře. Některé věci, které jsem změnil až teď s Martinem Iterským, mi strašně moc pomohly. Jedna věc je genetika, to je dané. Ale dost se toho dá i natrénovat a získat silou a správnými cviky. Styl bruslení má člověk vrozený, ale vylepšovat se to dá pořád. Když člověk zesílí, má silný odraz a to taky hraje roli.
O VÍTĚZSTVÍ V RYCHLOSTI V PROJEKTU EXTRALIGOVÁ NEJ. Nejdůležitější byla poslední zatáčka, tam jsem ani nepřekládal a snažil jsem se udržet, abych nespadl. Tam je to na hraně a každý si na to musí dát pozor. Je to takové zpestření a zábava. Akorát by se to mělo dělat, když máme volno. My jsme třeba ten den měli ráno posilovnu, pak trénink, tam se opravdu před sezonou maká. Pak jsme hodinu čekali a pak jsem šel na to kolečko. Ale je to opravdu sranda a jsem rád, že v Česku něco takového je. Líbilo by se mi, kdyby to bylo během sezony třeba na nějaké all-star game, to by bylo perfektní.
O BRUSLÍCH. Na brusle mám speciální požadavky, na to jsem háklivý. Mně chodí brusle ještě nenanýtované, a borci z RamonEdge už přesně ví, jak mi to mají nýtovat a brousit. Každý detail rozhoduje, brusle vozí hráče po ledě a musí být dokonalé. Dnes už je to tak, že jedny brusle nemůžou vydržet celou sezonu, každý máme víc párů. Já si ještě vážu tkaničky kolem kotníků, jsem tak na to zvyklý a nemůžu to změnit. Zkoušel jsem to různě, ale takhle je to pro mě nejlepší. V některých věcech se prostě experimentovat nedá.
„Jediné, co mi chybí, je vyhrát nějakou medaili z extraligy.“
O SVÉ ZÁLIBĚ V MOTORKÁCH. Jako malý jsem ještě jezdil motokros a někdy v páté třídě mi táta říkal, že se musím pro jedno z toho rozhodnout, že se nedá jezdit na dvou koních. Zůstal jsem tedy u hokeje, chytlo mě to. Jezdit na motorce člověk nezapomene, ale já teď už vůbec nejezdím. Je to jako droga, takže se tomu radši snažím vyhýbat. Doma ani motorku nemám, jen čtyřkolku. Ale ta mě tolik nebaví.
O SVÉ BUDOUCNOSTI. Mám podepsanou smlouvu a jsem rád, že v Kometě zůstávám. Je tu skvělá parta i zázemí. Jediné, co mi chybí, je vyhrát nějakou medaili z extraligy. Věřím, že se nám to v příštím roce podaří. Vím, že má někdo do týmu přijít, a když budeme stavět na tom, jak jsme sezonu končili, bude to dobré. A osobně? Rád bych proměnil aspoň polovinu šancí, které jsem měl. Bodově to nebylo tak, jak jsem si představoval.
TIP NA VÍTĚZE TELH. Je to těžké, přál jsem to Pardubicím, protože jsem tam působil a prostředí znám. Ale myslím, že vyhraje Třinec. Vyřadili silnou Spartu, hrají velmi dobře. Možná Hradec překvapí, může se stát cokoliv. Ale tipuju Třinec.
Marek Ďaloga | Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
Share on Facebook
