Už prošel mnoha kluby, radil mu i Jokinen. Urban si teď přidává s Blümelem a Musilem
Foto: Ladislav Adámek, hcdynamo.cz
V juniorské soutěži sbíral víc než dva body na zápas a od Vánoc se výrazněji prosazuje i v extralize dospělých. Tomáš Urban byl sice jednou z pardubických posil před začátkem sezony, o tom ale většina fanoušků neměla tušení. Z Litoměřic ho totiž Dynamo povolalo až v listopadu.
Během měsíce na východě Čech významně pomohl juniorům a díky dobrým výkonům si vysloužil i místo na mistrovství světa do dvaceti let v Edmontonu.
Mistrovství světa juniorů se ale nakonec nedohrálo. Byly dobrou zkušeností i dva odehrané duely v prosinci?
Zápas s Kanadou jsme odehráli velmi slušně a nemáme se za co stydět. S Německem jsme měli střeleckou smůlu, po zápase nás to hodně mrzelo. Počítali jsme s tím, že vyhrajeme, tým jsme měli kvalitní, takže prohra po prodloužení byla určitě zklamáním.
Michal Hrádek prohlásil, že tempo hry na MS juniorů bylo rychlejší než to extraligové. Jak to vidíte vy?
Co se týče rychlosti, to mi asi přišlo dost podobné. Protihráči na mistrovství byli neskutečně vyspělí, šikovní na puku, perfektně si přihrávali. Nebylo to ale tak silové jako extraliga. Ta je hodně o soubojích, o krytí kotouče a také o zkušenostech.
„Protihráči na mistrovství byli neskutečně vyspělí, šikovní na puku, perfektně si přihrávali."
Vy osobně jste měl poslední dobou náročný program: nastupoval jste za pardubické áčko, juniorku a také partnerské Vrchlabí.
Jsem rád za každý zápas, může mi to dát víc než trénink. Baví mě hrát a užívám si to. Navíc příští rok už těch zápasů asi tolik nebude. Jsem za to současné nastavení rád.
Junior Tomáš Urban dal Třebíči dva góly
Nedoléhá na vás přesto únava? Neříkáte si občas, že byste si potřeboval od hokeje odpočinout?
Je pravda, že když jsem měl po dvou týdnech v zápřahu den volna, tak jsem byl hodně rád. Občas musím hokej na chvíli pustit z hlavy. Ale jinak… Když se daří, jde všechno lépe a žádná pauza skoro ani není potřeba. Když se nedaří, je to těžší. Není pak jednouché, připravit se tak, aby člověk podal stoprocentní výkon. Ale hokej mě baví a hraju ho moc rád!
Nedávno jste nastoupil proti „svému“ Kladnu. To dříve hrálo podobným stylem jako Pardubice, vyznávalo útočný hokej plný kombinací. Vyhovuje vám právě taková hra?
Kladno teď i kvůli Kanaďanům hraje spíš zámořským stylem, vyznávají důrazný a silový hokej. Na druhou stranu tam nejsou tak rychlí hráči, jako tady v Pardubicích, kde mi to sedí trochu víc. Hrajeme hodně ofenzivně, všechno cpeme do brány, snažíme se hrát jednoduchý a hezký hokej, dávat góly. Nesmíme ale zapomínat ani na obranu, sám si teď vybavuju několik chyb, které jsem v defenzivě udělal (usmívá se).
Foto: Ondřej Kalát, Český hokej
Je pro vás extraliga jako dvacetiletého hokejistu náročnější na taktiku? Necítíte se pod tlakem?
Řekl bych, že jsem při hře celkem zodpovědný, občas je to až na škodu. Někdy bych to mohl pustit z hlavy. (směje se) Ale taktických pokynů máme od trenéra tak akorát, takže si nemyslím, že by to pro nás mladé hráče bylo nějak těžké.
Styl Richarda Krále vám tedy vyhovuje?
Určitě, výborný. Nemám si na co stěžovat.
Junior Urban využil zaváhání brankáře Sejpala
Váš první extraligový gól přišel proti Kladnu. Cítil jste se v tu chvíli výjimečně?
Byl to hezký pocit, navíc jsem se prosadil proti bývalému klubu. Na ten zápas jsem se hodně připravoval a věřil jsem, že mi to tam padne. Byl jsem nadšený, trefil jsem se ve svém šestém zápase, takže to byla i trochu úleva. Pár šancí už jsem měl v prvních zápasech, ale ty jsem nedal. Tehdy jsem nad tím nepřemýšlel, prostě jsem vypálil na branku a ono to tam propadlo.
Tomáš Urban | Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
Pocházíte z Prahy, ale s hokejem jste začínal právě na Kladně. Proč jste si tak vybral?
Mám to celkem dost zamotané. (směje se) Začínal jsem na Kladně, protože jsme bydleli u pražského letiště a Kladno je z téhle strany hlavního města asi nejblíže. Rodiče mě tam vzali a začali se mnou bruslit. V mládežnických kategoriích jsem odešel na Spartu kvůli jednomu trenérovi, který mi v té době hodně pomáhal.
Tím ale vaše cestování neskončilo, že?
Potom jsme se přestěhovali do Havlíčkova Brodu, takže jsem jednu sezonu odehrál i tam. Přes Spartu jsem se pak ještě v osmé třídě vrátil zpátky na Kladno. Vzdálenost z domova i podmínky tam tehdy byly nejlepší.
„Začínal jsem na Kladně, protože jsme bydleli u pražského letiště a Kladno je z téhle strany hlavního města asi nejblíže."
Po dvou letech v dorostu Kladna jste zamířil do Ameriky, konkrétně na Floridu. Jak na ni vzpomínáte?
Myslím, že mi to dalo hodně. Jak z hlediska angličtiny, tak hokeje. Původně jsem tam byl už o rok dřív na zkoušce a vlastně jsem se tam nevydal právě kvůli angličtině – bál jsem se, že neumím anglicky. Byla to asi trošku chyba, měl jsem tam jít už tehdy. Byli tam super trenéři: Olli Jokinen nebo Tomáš Vokoun mi strašně pomohli. Byl to pro mě dobrý rok, který jsem určitě nepromarnil, jedině jsem se zvednul.
Po sezoně 2018/2019 jste se vrátil zpět do Česka, a to do kladenské juniorky. Člověk už si pak asi zvykne, že neustále poznává nové spoluhráče, nové trenéry, nová prostředí, nebo ne?
Z juniorky jsem nakoukl do kladenského áčka, hrál jsem v Sokolově, Litoměřicích, teď v Pardubicích a Vrchlabí… Je to fakt hodně cestování, ale nelituju toho. Na druhou stranu, vždycky mi trvá určitou chvíli, než se v tom klubu přizpůsobím, než se do toho dostanu, zvyknu si na nové lidi a než přestanu být nervózní. Ale jsem mladý, nemám rodinu nebo nějaké závazky, takže mi to cestování nevadí. Do budoucna bych se ale rád usadil a hrál delší dobu na jednom místě, ve kterém budu nejvíce spokojený.
„Byli tam super trenéři: Olli Jokinen nebo Tomáš Vokoun mi strašně pomohli."
Díky působení za mořem jste se naučil perfektně anglicky – využijete tuhle znalost i v pardubické kabině?
Určitě, hodně si mám říct třeba s Dennisem Robertsonem. Ze začátku jsem se přitom trochu styděl, ale teď už spolu normálně mluvíme. Jsem rád, že si můžu občas s někým anglicky pokecat a trochu si to osvěžit.
Tomáš Urban | Foto: hcdynamo.cz
Zmiňujete nervozitu, tak jak to s ní bylo po příchodu do Pardubic?
Na prvním tréninku jsem byl hodně nervózní, protože jsem byl poprvé v extraligovém týmu. Možná to byl asi nejhorší trénink, který jsem kdy předvedl. (směje se) Nebyl jsem to já, zbytečně jsem odhazoval puky. To, co mě zdobí, jsem vůbec nedělal. Trenéři s tím ale počítali a byli na mě hodní. Teď už jsem úplně v pohodě, zvyknul jsem si a každou chvíli si užívám. Ta prvotní nervozita nakonec byla úplně zbytečná.
Ještě na začátku loňské sezony jste přitom trénoval s kladenským A-týmem a Jaromírem Jágrem. To byla asi nepopsatelná zkušenost, že?
Předsezonní přípravu jsem s prvním mužstvem odehrál celou. Byl to super pocit, trénovat s takovým hráčem… Co všechno dokázal a co všechno zná, to je neskutečné. Byl výborný a vážím si všech rad, které mi kdy dal. Jsem rád, že jsem ho potkal, že jsem s ním mohl být na ledě a pokecat si s ním.
První góly za áčko! Tomáš Urban jen mírnil debakl
S kým si nejvíc rozumíte v Pardubicích?
Nejvíce se bavím s Michalem Hrádkem, jsme stejně staří a známe se už z mládežnických reprezentací. Ale bavím se s každým spoluhráčem, všichni jsou fajn. Občas chodím bruslit navíc s Adamem Musilem nebo pilovat střelbu s Matějem Blümelem a oba mi taky dávají nějaké rady. Jinak se snažím být v klidu, nestresovat se, nebát se hrát a makat. Asi tak, jako Matěj s Adamem, kteří mají k hokeji super přístup a já se je snažím napodobit. Ale všichni kluci jsou na tom hokejově výborně, snažím se od nich inspirovat, často rozebíráme i detaily, ptám se jich. Každý ze spoluhráčů mi nějakým způsobem pomohl.
Podmínky pro rozvoj v Dynamu vám tedy vyhovují?
Prostředí se mi líbí, mám hodně prostoru pro to, abych se mohl zlepšovat. Jsou tady fajn lidi, trenéři a spoluhráči. Se vším jsou mi ochotní pomoct, nic není problém. Moc si toho vážím.
Do dospělého hokeje jste naskočil už před třemi lety. Zvládl jste přechod do seniorů v pohodě?
Hraní v první lize mi dalo strašně moc. Musím poděkovat panu Soukupovi a panu Mlejnkovi, že mi tehdy působení v Sokolově umožnili. Kluci mě vzali do party a snažili se mi pomoct, bylo to super a ve vývoji mě to hodně posunulo.
„Hraní v první lize mi dalo strašně moc."
Nerozešel jste se pak s Kladnem trochu ve zlém?
Určitě ne, jen jsme se prostě nedohodli na pokračování. Když pak přišla nabídka z Pardubic, neváhal jsem.
Jak teď v Pardubicích trávíte volný čas?
Během sezony ho moc není. Jinak mě baví všechny sporty, takže třeba v létě je to pro mě skvělý aktivní odpočinek. Pokud tedy nejedeme zrovna k moři, kde se snažím úplně vypnout. To je pro mě ale trochu nereálné, nedokážu moc být na jednom místě, musím pořád něco dělat. Na kole toho najezdím spoustu, hraju i tenis, nedávno jsem začal i s golfem. Na vodě pak jezdím na wakeboardu.
Tomáš Urban | Foto: hcdynamo.cz
Share on Facebook
