Foto: hcdecin.cz
V uplynulé dekádě patřil k nejobávanějším kanonýrům Chance ligy – válel za Ústí nad Labem, Kladno nebo Vsetín. Teď se David Tůma, v 31 letech, překvapivě přesouvá o patro níž do Děčína.
Co vás k tomu vedlo?
Rodina. Dostavěli jsme barák a taky jsem začal chodit do rodinné firmy.
Hráč vašich kvalit by ale určitě sehnal i angažmá ve vyšší soutěži.
Jo, to asi jo. Ale mně už se nechtělo jít s rodinou zase někam dál. Malej začal chodit do školky a chtěl jsem, aby naše děti měly zázemí domova – aby si našly kamarády a furt se někam nestěhovaly. Moje kariéra už nebyla úplně tak důležitá.
Byl jste rozhodnutý už v průběhu loňské sezony? Nebo definitivně rozhodlo až to, jak sezona v Ústí nad Labem dopadla?
Už do Ústí jsem se vracel právě kvůli domovu. Už tehdy to byl ten důvod. Pak jsme bohužel spadli, po sezoně se nedomluvili a využil jsem nabídky Děčína. Trénuju tady i děti, takže jsem to takhle skloubil – dělám si trenérskou licenci a do toho jsem si přidal i práci.
„Chtěl jsem, aby naše děti měly zázemí domova – aby si našly kamarády a furt se někam nestěhovaly."
Nepřemýšlel jste ale ještě o zahraničním angažmá?
Zrovna letos jsem tu možnost měl – do Německa. Ale už to bylo kvůli rodině daleko... Navíc i moje zdraví už nebylo takové, jaké bych si představoval.
Hrával jste za Kladno, za Spartu… Jak to teď máte s motivací, když nebude hrát před tak nabušenými tribunami?
Je to jiné – z toho pohledu, že dopoledne chodím do práce, pak jdu domů na oběd, pozdravím děti, chvíli si s nimi pohraju, pak jedu na trénink s dětmi v Děčíně a večer pak mám svůj trénink. Je to tedy spíš větší zátěž.
Čím se vlastně v osobní sféře živíte?
Máme pneuservis. Takže auta, přezouvání a podobné věci…
Z Ústí nad Labem do Děčína jste přišli tři, ještě Michal Trávníček a Vladimír Brož. Hrálo i tohle roli?
Já pocházím přímo z Děčína, takže znám i ostatní kluky, trenéry, celé zázemí. Nešel jsem do neznáma. Šel jsem tam, kde jsem začínal.
Naplnilo to vaše očekávání, našel jste dobrou partu?
Jo, tady jsou dobří kluci. Všichni chodí do práce. (usmívá se) Parta je dobrá. Tady byla, myslím, vždycky dobrá.
„Nešel jsem do neznáma. Šel jsem tam, kde jsem začínal."
Vy tři jste každopádně v Ústí patřili k nejlepším hráčům. Jak se tím zvýšily ambice Děčína?
Do Děčína přišli i další kluci, mladí a šikovní. Potřebujeme ale zapracovat na hře v obranném pásmu, protože si myslím, že do útoku jsme celkem silní a dáváme dost gólů. I když, hodně toho taky neproměníme… To se ukázalo i naposledy v Mostě.
Proti němu jste měl i vy sám hodně šancí.
Přesně tak, i já jich měl hodně. (hořce se pousměje) Ale určitě chceme bojovat o play off. Tým tady na to je. Chce to ale vypilovat hlavně obranu, tam hoříme.
Ve čtvrtečním přípravném střetnutí v Jablonci jste byl hodně vidět: měl šance, dal jste gól a taky jste odvolal vyloučení pro soupeře.
Pan rozhodčí to asi neviděl celé. Asi viděl, jak jsem upadl, ale já zakopl a ten hráč byl dva metry za mnou. Spadl jsem úplně sám. To bych se spíš styděl, kdybych to neodvolal. Hlásil jsem mu to hned, jak jsem upadl.
„Letos si, myslím, že se bude ve 2. lize na co koukat."
Už se blíží základní část a Děčín navýšil rozpočet. Je na vás vyvíjený nějaký tlak, aby sezona byla po herní stránce lepší?
Přivedli se hráči, takže se určitě očekává boj o play off. Nechceme hrát spodek. Letos si myslím, že se bude ve 2. lize na co koukat. Je hodně kvalitní, hodně týmů posílilo i o extraligové hráče. Bude to zajímavé.
Foto: hcsokolov.cz
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz