Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
4. února 2021, 19:10
Josef PrášekPřekopal letní přípravu, tři měsíce nejedl a nelituje. Naopak… „Jediná škoda je, že jsem na tento přístup nepřišel dřív,“ hlásí kapitán Frýdku Milan Mikulík. V rozhovoru povídá čtyřicátník o svém prvním jídlu, dřívějších problémech po zápasech, mladých hráčích i letošní sezoně Frýdku-Místku.
útočník, 44 let
Letošní sezona je zatím pro Frýdek-Místek asi zklamání. Jste třetí od konce.
No, mrzí mě, že jsme takhle dole. Určitě to v hlavě máme. Ale my hrajeme do posledního zápasu a budeme se snažit ze všech sil, abychom to ostatním ještě zkomplikovali. A třeba se nám to povede…
A čím si to vysvětlujete, že letos jste takhle nízko?
No, ze začátku jsme prohráli pár zápasů třeba jen o gól. Potom se to samozřejmě nabalovalo a ztráceli jsme i psychiku. Dostali jsme se pod nějakou deku… Pomalu jsem se do toho dostávali, ale chyběly nám branky. Teď nám to tam ale aspoň trošku padá a jsme za to rádi.
Po jedenácti zápasech jste konečně porazili Třebíč…
Paráda! Hlavně je skvělé, že jsme urvali druhý vítězný zápas po sobě. Třebíč hraje výborně, nám padl první gól, potom na to druhý a nějak jsme to kontrolovali. Domácí hráli dobře, ale naštěstí jsme to ubránili a vyhráli jsme.
„Nabalovalo se to a ztráceli jsme i psychiku. Dostali jsme se pod nějakou deku."
Třetí branka Frýdku padla v poslední sekundě druhé třetiny. Navíc po vaší nahrávce přímo z buly.
My jsme to zkusili, že po vhazování půjdeme hned do střely. Sešlo se to tam – mně se povedlo vyhrát buly a Šéďovi (Ondřeji Šedivému, pozn. red.) to šlo přímo pod nohy. Mohl se do toho opřít a propadlo to tam. Výborně!
Na střídačce to doslova žilo. Hecovali jste se například i po zákrocích brankáře. Bylo to i kvůli té dlouhé sérii?
Jo, my jsme se ale snažili, abychom to udrželi na nějaké vítězné vlně. Od brankáře až po posledního hráče jsme do toho šli a bylo to cítit! Takže super a musíme si to udržet co nejdéle. Snad jsme to trošku přelomili na lepší časy.
Svítá se tedy na lepší zítřky ve Frýdku-Místku?
(usmívá se) Přejeme si to všichni a uděláme pro to maximum. Takže doufám, že ano!
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
Jak podle vás pomohla výměna trenérů?
Vedení určitě muselo něco udělat. Některé zápasy se nám nedařily, tak se rozhodli pro výměnu trenérů. Ale o nich to není. To my odvádíme výkony na ledě.
Probíral jste jako kapitán něco s novým trenérem Trličíkem po jeho příchodu?
Ne, neprobíral. Pan Trličík má své metody a cpe je do nás každý trénink. My ho posloucháme a pracujeme na tom. Myslím, že se nám to pomalu začíná ukazovat na hře. Chce po nás jednoduchost – takový karlovarský hokej. Takže hlavně hodně bruslení, čipování za obranu a abychom chodili v rychlosti za beka soupeře. A hráli pohromadě!
Jak se vlastně ve čtyřiceti letech osobně cítíte na ledě?
Z osobního hlediska se cítím dobře. Změnil jsem spoustu věcí ohledně přípravy a stravy. V mém věku to asi bylo potřeba. Fyzicky se cítím opravdu parádně.
„Držel jsem tři měsíce bez jídla, abych nějak nakopnul tělo."
A co jste změnil?
Léto bylo hodně těžké. Držel jsem tři měsíce bez jídla, abych nějak nakopnul tělo. Pak jsem postupně zařazoval i jídlo a byl jsem překvapený, jak mi tělo začalo fungovat.
Opravdu tři měsíce bez jídla?
Ano…
To si nedokážu ani představit.
Jako bylo to těžké, ale měl jsem to i podložené dobrým trenérem na výživu. Pevně jsem tomu věřil a šel jsem si za tím. Jediná škoda je, že jsem na tento přístup nepřišel dřív. Třeba bych to v kariéře zúročil ještě lépe.
Zhubl jste?
O to úplně nešlo. Spíš, aby se vyčistila střeva a aby díky tomu tělo lépe spalovalo a trávilo jídlo. Já jsem měl problémy, že jsem dříve po utkání nejedl… A večer jsem nemíval vůbec hlad. Chtěl jsem hlavně vyčistit tělo a pak to začalo vše brutálně fungovat. Lehčí zranění se začala vymazávat a jsem z toho nadšený.
„Musím říct, že mi stály chlupy na rukou a bylo to parádní. I manželka už se mnou čekala do půlnoci."
Zajímá mě, jaké bylo vaše první jídlo po třech měsících?
Bramborový salát s bezlepkovým řízkem, protože doteď nejím lepek. A musím říct, že mi stály chlupy na rukou a bylo to parádní. (směje se)
Těšil jste se hodně, co?
Ano. I manželka už se mnou čekala do půlnoci, abych si mohl dát konečně jídlo – tu první porci! (usmívá se)
Tak doma jste asi ušetřili.
Já pil výživu místo jídla, která něco stojí samozřejmě. Plno vitamínů a minerálů a vše na nejlepší bázi. Ale fakt to za to stálo a jsem spokojený, jak v mých letech tělo funguje a že se můžu držet na této úrovni.
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
A mimo stravu jste změnil co?
Příprava byla dobrá. Trénoval jsem totiž s kluky z extraligy – Vítkem Christovem i Honzou Hladonikem. Držel jsem se jich a tím pádem byly samotné tréninky hodně kvalitní a pro mě bylo super, že jsem trénoval s mladými kluky. Furt mě hnali dopředu a já se nechtěl vzdát, abych nebyl nějaký starý páprda.
Jak vlastně hodnotíte mladé kluky ve Frýdku?
Někteří jsou na tom kvalitně, jiní o něco hůř. Ale oni se vyhrají a za rok či dva mohou naplno prorazit do velkého hokeje. Třeba David Kofroň? To je radost se na něj dívat. Je zde třetím rokem a koketuje s Třincem. Jde hrozně vidět, když k nám přijde právě z extraligy. A když jde ke mně do lajny? To je paráda s ním hrát – má výborný pohyb, střelu a přehled.
V posledních týdnech se v široké veřejnosti hodně řešilo, zda kluby nabízí talentované hráče a zda jim dávají prostor.
Je to taková celostátní debata o českém hokeji. Ale myslím, že všichni tady pracují s mládeží a snaží se. U nás to jede určitě na sto procent. Přidávají se zde i kluci z juniorky Třince, takže si okusí tréninky s chlapy a nějakou postupnou cestou se určitě probojují dál.
„Když mi pak nabídnou smlouvu, tak klidně ještě rok budu pokračovat."
Je lepší u mladých, aby hráli spíš Chance ligu než extraligu juniorů, která je stále dost široká?
Myslím, že když se to bude střídat a budou kluci chodit do první ligy, tak se otrkají. Když se pak vrátí do juniorské soutěže, tam budou zase vyčnívat a bodovat. Budou zvyklejší na rychlejší a lehce tvrdší hokej. Každému to pomůže, tady se takhle pracuje.
Na závěr: když jste přišel na nový způsob přípravy, dáte to i příští rok?
To nevím, uvidí se. Mám smlouvu do konce sezony a uvidíme, co vedení. Když mi pak nabídnou smlouvu, tak klidně ještě rok budu pokračovat.
Tak když jste zrovna přišel na takovou speciální hladovou přípravu, tak byste to zvládl, jo?
(směje se) Jojo. Snad jo…
Foto: Jan Velčovský, hcf-m.cz
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz