Karel Mlejnek | Foto: Michal Struž, hc-olomouc.cz
Až na konec svého monologu si schoval neočekávaný vzkaz. Litvínovský trenér Karel Mlejnek po sváru s Olomoucí zkritizoval nicotný přínos mimo klasické tahouny. „Je 45. kolo, tak proč to neříct?“ opáčil. Jmenovitě pak pitval matné výkony Maxima Čajkoviče a Matěje Pekaře.
Zalistujte v kalendáři, téma formace číslo 3 se na severu přetřásalo už v létě. Verva v předchozí sezoně rozrazila bránu semifinále i proto, že vystavěla tři takřka rovnocenné letky. Jasně, lajna bratrů Kašových s Nicolasem Hlavou čněla nad všemi. Jenže když šlo do tuhého, tak za to uměla vzít i brázda kolem kapitána Matúše Sukeľa nebo britského štírka Liama Kirka.
„Tušili jsme, že to bodově nebude tak vysoko jako loni,“ přiznává Mlejnek narovinu. Slovenského barda Andreje Kudrnu nahradil v první řadě Filip Sandberg, švédský tah se vyplatil. Jenže zejména díru po Kirkovi a Jindřichu Abdulovi se příliš ucpat nepodařilo.
„Jsou to fakta, kluci se nemůžou zlobit.“
Pro tuhle misi management z ciziny vyhmátl právě Čajkoviče s Pekařem. Dravce kolem 25 let, obouchané zkušenostmi ze zámoří. Na centru mezi nimi realizační štáb testoval Michala Guta, před uzávěrkou přivedl finského útočníka Joniho Ikonena. Zatím bez vymodleného efektu.
„Čekáme už konečně na hráče ze třetí a čtvrté lajny, aby se také podíleli na gólové produkci. Jsou to fakta, kluci se nemůžou zlobit. V jejich věku už je potřeba umět snést tlak a začít předvádět to, proč je klub angažoval,“ míní šéf litvínovské střídačky.
Maxim Čajkovič | Foto: Petr Frýba, BPA sport marketing
Dřív ze všech stran velebená ofenziva chemiků zabředla do šedi. Co do šedi, od nového roku je nejhorší v celé extralize. Kóta 26 gólů se na papíře jeví naprosto děsivě. Pro porovnání – první Sparta nasázela od přelomu letopočtu 58 kusů. Ligový průměr je někde kolem 37 branek.
Jedna z příčin? Slabý přínos černožluté bottom six. „Čekám, že se zlepší ve všem. V kombinaci s tím, že je zraněný Petr Koblasa, úplně fit není Filip Sandberg… Tým potřebuje pomoc směrem zespoda,“ chápe Mlejnek.
Čajkovič na gólový zápis čeká od 28. prosince, Pekař dokonce od 20. října. Oba v průběhu základní části laborovali se zraněními, o něco víc času na marodce ztratil první z nich. „Od té doby už ale uteklo hodně vody pod Karlovým mostem ve Vltavě,“ nebere Mlejnek eventuální vysvětlení.
„Občas je dobré si o sobě přečíst a zapřemýšlet.“
„Maxim je hráč, který by měl být extrémně nebezpečný v ofenzivní zóně. Zatím je ale jen nebezpečný. Není to kluk, co bude pracovat kolem brankoviště. Ani nevím, kdy dal naposledy gól. Matěj je podobný případ,“ rozjel se kouč, kterého na dlouhé řeči obvykle tolik neužije. Teď ale naznal, že přišel čas konat. Dát oběma tak trochu jiný impuls.
Proto téma na svatého Valentýna z ničeho nic pozvedl před diktafony. „Občas je dobré si o sobě přečíst a zapřemýšlet. Když mi před deseti dvanácti lety nebylo dobře v baráži, tak jsem si o sobě taky přečetl,“ přirovnává Mlejnek. „Od kluků čekáme víc. Nemůžou se zlobit, že nedostávají prostor. Je adekvátní tomu, co předvádí za výkony.“
Možná v něm ještě rezonovala páteční nula s Olomoucí. V kolonce tref i bodů. Z domácího mančaftu nevyhřezl nikdo, kdo by rozžhavil ofenzivní peklo. Jak bývalo zvykem. Trpělivost se rychle krátí. „Když se podívám těsně po utkání na základní statistiky, tak vidím Kaše osm střel, Kaše šest střel a pak jsou útočníci na jedné střele. Prostě musí přidat,“ burcuje Mlejnek.
Matěj Pekař | Foto: Matyáš Rjabi, hcverva.cz
„Nečekáme od nich, že budou sedět na trestné lavici. Ale pomáhat týmu i větší energií, dohráváním soubojů, získáváním útočného pásma. Není to jen produktivita. Jestli to nezapůsobí zdravě… Kdy jindy? Těch upozornění a individuálních mítinků už bylo dost. Ale pořád jim věříme,“ dodává smířlivě na dresu perspektivních vlčáků.
Mlejnek nemá pocit, že by extraligu podcenili. Její úroveň vylétla za pár let strmě nahoru, o tom nelze vést debatu. Ostatně už před sezonou Čajkovič prohlásil, že se kvalitativně nedá srovnávat s AHL. Teď se o tom přesvědčuje na vlastní kůži.
„Jestli to nezapůsobí zdravě… Kdy jindy?“
Oživit klimbající junáky v tuto chvíli nedokázal ani studený vítr z Finska. Na Ikonenovi vidíte, že se s českou soutěži stále sžívá. Pochopitelně. „Má určitou dobu na adaptaci. Brali jsme ho s tím, abychom doplnili první tři formace a zkvalitnili mužstvo,“ popisuje 48letý stratég.
„Ale vzorek už je vyšší. Je to hráč, na kterém je znát, že ve Finsku nedostával moc prostoru. Čekáme, že stejně jako Matěj a Maxim přispěje k produktivitě a ofenzivě...“
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz