Stříteský o pozdním konci ve Varech i Vsetínu: Do klubu bez ambicí bych nešel
Matěj Stříteský
|
Foto: hc-vsetin.cz
Obránce Matěj Stříteský má na svém kontě 758 extraligových startů. Působil v Litvínově, Mladé Boleslavi nebo Karlových Varech. Teď se vrací na Vsetín, odkud před lety do velkého hokeje vyrazil. „Chtěl jsem jít do týmu, který má za cíl bojovat o nejvyšší příčky a o extraligu," říká v obsáhlém rozhovoru pro Hokej.cz.
Uplynulá sezona vám skončila velmi brzy – 9. března. Pořád si užíváte období volna, nebo už vám zápasy chybí?
Chybí mi. Sezonu s Karlovými Vary jsme chtěli mít delší, ale bohužel… Poněkolikáté nám skončila velmi brzy. Období bez hokeje jsme si s manželkou zkrátili alespoň tím, že jsme navštívili asi pět zápasů mistrovství světa.
Který z nich pro vás byl největším zážitkem?
Česko – USA. Sice padl jen jeden gól, ale měli jsme parádní místa a atmosféra, kterou vytvořili všichni fanoušci v O2 aréně, byla fantastická. S manželkou jsme si říkali, že by nebylo od věci, kdyby se mistrovství světa v Česku pořádalo častěji. Byli jsme zároveň na zápase Velká Británie – Rakousko, na který dorazilo zhruba patnáct tisíc lidí a atmosféra byla taky parádní. Troufám si říct, že kdekoliv jinde by na takový zápas tolik lidí nedorazilo.
Vraťme se teď k sérii předkola mezi Energií a Motorem. Soupeř vás porazil jednoznačně 3:0 na zápasy. V čem byl lepší?
Myslím, že lidé, kteří tu sérii viděli, musí uznat, že výsledek 3:0 nebyl úplně relevantní. Hlavně v prvních dvou zápasech v Českých Budějovicích bych řekl, že jsme měli fáze, kdy jsme byli… (zamyslí se) Taky lepší, i když vím, že vždycky, když si tohle někdo přečte, má tendenci se tomu vysmát. Ale zkrátka jsme nehráli špatně. Rozhodla naše nedisciplinovanost. V základní části nám oslabení šla, v play off ne. Sice jsme dělali věci, které jsme si řekli, ale soupeř si na nás připravil variantu přesilovek, na kterou se nám nedařilo reagovat.
„S manželkou jsme si říkali, že by nebylo od věci, kdyby se mistrovství světa v Česku pořádalo častěji."
Poslední zápas předkola byl zároveň vaším posledním zápasem za Karlovy Vary. O svém konci v klubu jste věděl dopředu?
Ne, upřímně řečeno jsem se o svém konci dozvěděl hodně pozdě.
Pro hráče dost nekomfortní pozice, co?
V tom máte pravdu. Měli jsme určitou dohodu s panem Brukem, kterého ve Varech odvolali a stejně tak s jeho nástupcem. Nakonec jsem se ale o svém konci dozvěděl hodně pozdě, což je pro hráče vždy komplikace. Když o svém konci víte dopředu, můžete si zařídit určité věci a neřešit je na poslední chvíli. Navíc… Řekněme si upřímně, že týmy na další sezonu se v extralize řeší už v období kolem Vánoc. Takže pokud se o svém konci kdekoliv dozvíte pozdě, je těžké si pak něco najít.
„O svém konci v Karlových Varech jsem se dozvěděl hodně pozdě."
Měl jste i tak možnosti zůstat v extralize?
Měl, ale byly to nabídky na pozici sedmého nebo osmého beka. A jednání probíhala stylem: V srpnu uvidíme, jak to bude, a ještě ti zavoláme. To mě nepřesvědčilo.
Chápu, necítil jste eminentní zájem ve smyslu chceme a tě a počítáme s tebou za každou cenu.
Ano, přesně tak. Jak už jsem říkal, v období jara jsou týmy pro další sezonu z 90-95 procent hotové. Manažeři si nechávají volné třeba jedno místo pro případné posily ze zahraničí, takže jednání je dost složité.
„Měl jsem možnosti zůstat v extralize, ale byly to nabídky na pozici sedmého nebo osmého beka."
Vás zahraničí nelákalo?
Dostal jsem pár nabídek, ale nic, co by stálo za to, vydat se ven.
Matěj Stříteský | Foto: Jakub Knap, hokejkv.cz
Nakonec jste se rozhodl pro návrat na Vsetín, který vás pro velký hokej vychoval. Berete to jako uzavření pomyslného kruhu?
Spíš je to pro mě nostalgie. I když musím říct, že od doby mého odchodu se na Vsetíně změnila spousta věcí. Proměnili se lidé v klubu, takže vlastně přicházím do nového prostředí.
Co se ale nezměnilo je prostředí Moravy, ne? Po mnoha letech angažmá výhradně v českých klubech se vracíte tam, kde jste se narodil.
To máte pravdu. Příroda byla i v Čechách, ale tam neuvidíte volně se pasoucí ovečky. (usmívá se)
„Příroda je i v Čechách, ale tam neuvidíte volně se pasoucí ovečky."
Manželka z Karlových Varů neměla problém přestěhovat se na druhý konec republiky?
Mám štěstí, že se moje manželka pohybuje v hokejovém prostředí, takže tyhle věci respektuje. Problém neměla.
Zlákaly vás vsetínské ambice?
Jo, byl to jeden z důležitých aspektů. Chtěl jsem jít do týmu, který má za cíl bojovat o nejvyšší příčky a o extraligu. Mým cílem je ještě se vrátit do nejvyšší soutěže. Snad to klapne, i když cesta je hodně dlouhá.
To ano, ale letos Vsetín ukázal, že na ni je připraven. Sledoval jste jarní baráž proti Kladnu?
Sledoval. Nechci vypadat jako generál po bitvě, s týmem jsem nebyl. Ale z mého pohledu si kluci vytvořili dost šancí, jenže je neproměnili a Kladno trestalo. V tom byl podle mě největší rozdíl.
„Chtěl jsem jít do týmu, který má ambice bojovat o nejvyšší příčky a o extraligu."
Co čekáte od Maxa ligy plné mladých a bruslivých kluků?
Popravdě nemám žádná očekávání. Do soutěže jdu s obrovskou pokorou a respektem. Už je to dlouho, kdy jsem první ligu hrál naposledy.
Matěj Stříteský | Foto: Daniel Klement, hc-olomouc.cz
Poprvé zažijete atmosféru derby mezi Vsetínem a Zlínem…
Těším se. Tyhle zápasy jsem samozřejmě sledoval, takže vím, že kolem nich je spousta emocí. Hodně se toho napsalo a někdy radši ani nepustili diváky na stadion. (pousměje se)
Na roli mentora jste připraven?
Nikdy jsem s ní neměl problém. Otázka je, jestli si z mých slov někdo něco vezme. Klíčové totiž je, aby slova byla podložená výkony a výsledky.
Takže chcete jít příkladem hlavně na ledě?
Jasně. Když budu říkat něco o tom, aby kluci zblokovali střelu a sám ji nezblokuju, budou moje slova k ničemu.
„Když budu říkat něco o tom, aby kluci zblokovali střelu a sám ji nezblokuju, budou moje slova k ničemu."
Nemůžu se nezeptat: pamatujete slavnou vsetínskou éru ověnčenou extraligovými tituly?
Nepamatuju všechny úspěchy, ale mám celkem dost vzpomínek. Hrávali tady Rosťa Vlach, Roman Stantien a mnozí další. Byly to parádní roky a bylo by fajn, pokud bychom na ně navázali.
Ke komu jste tehdy nejvíc vzhlížel?
To jste mě zaskočil. Těžká otázka, těch jmen byla na Vsetíně spousta. Procházka, Patera… Asi největší talent, který tady byl, byl za mě Jirka Hudler. A z obránců bych vybral Lexu Jaškina a jeho švihovku od modré. Musím ale říct, že dnes už je hokej úplně jiný sport.
Taky koukáte na občasné televizní sestřihy z minulosti?
Právě… A když vidím, jak tehdy hráči jezdili zavěšení na sobě, fakt se to nedá srovnávat s dnešní dobou.
Nepřišel vám tehdejší hokej víc kombinační?
Možná je to tím, že tehdy hokej nebyl tolik takticky svázaný, jak je tomu dnes. Když to řeknu blbě, přijde mi, že každý si na ledě dělal, co chtěl. Díky tomu mohli vyniknout tvořiví hráči, byť se museli vypořádat s velkým počtem na dnešní dobu mnohdy až zákeřných faulů, které tehdy rozhodčí nepískali. Zase na druhou stranu… Dnešní hokej je mnohem víc dynamický.
Foto: hokejkv.cz
Share on Facebook
