Stezkova stezka odvahy vedla z Havířova do Seattlu. Napodobí Vejmelku i v NHL?

Aleš Stezka | Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz

Česká extraliga vyprodukovala v posledních letech několik hráčů, kteří to díky svým kvalitním výkonům rovnou podškrábli v NHL. Bez přestupní stanice v Rusku, Švýcarsku či Švédsku. Je to vždy skvělá vizitka nejen pro samotné hokejisty, ale i pro extraligové kluby, které jim do NHL napomohly.

Aleš Stezka

brankář, 27 let

Reprezentace A 2022-2023

Z 3

V 2

P 1.5

Ú% 93.1

Nejčerstvějším příkladem jsou Vítkovice, které do zámoří vyslaly hned dva klíčové hráče, Aleše Stezku a Patrika Kocha. Oba si nyní budou moct splnit svůj klukovský sen, Stezka v Seattlu, Koch v Arizoně. Cesta to možná bude dlouhá a náročná, ne však nesplnitelná.

Už v této chvíli je příběh šestadvacetiletého Stezky pro mnohé inspirativní. Trenéři i skauti v něm potenciál viděli, ne nadarmo si jej ve čtvrtém kole draftu 2015 vyhlédla Minnesota. Následně to Stezka zkoušel v americké juniorské soutěži. Ačkoliv byl pravidelným mládežnickým reprezentantem a v USA vychytal juniorský titul pro Chicago Steel, po dvou letech se vrátil do Česka.

A pak se po něm slehla zem. „Myslel jsem si, že všechno půjde hned a samo. Byl jsem naivní, mladý a blbý,“ přiznal s odstupem času.

Stálé místo v extraligovém Liberci nezískal, a tak putoval do Benátek nad Jizerou. Úspěšný nebyl ani v Chomutově, který se tehdy plácal na extraligovém dně. Znovu se tak musel spokojit s místem ve druhé nejvyšší soutěži, tentokráte v Ústí nad Labem.

Aleš Stezka | Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz

V létě 2019 vzal zavděk nabídku z Havířova. Právě v Moravskoslezském kraji ale nabral druhý dech. Svými kvalitními výkony na sebe upozornil v nedalekých Vítkovicích, které však na první pohled šly do pořádného risku.

Když to vezmeme v širším kontextu, v Ostravě byli povětšinou zvyklí na prvotřídní extraligové brankáře. Klubové úspěchy před třinácti a dvanácti lety zařídili Jakub Štěpánek a poté Roman Málek. Obrovskou stopu v klubu zanechal i Patrik Bartošák, kolem roku 2018 jeden z nejlepších brankářů chytajících v Evropě, a také Miroslav Svoboda, který do Vítkovic zamířil už jako dostatečně prověřený.

Najednou nadešel čas pro Stezku. Nejeden fanoušek si tehdy říkal: „Bude to stačit? Možná bude dobrý jako dvojka, ale opravdu může kluk, který pořádně nikdy extraligu nechytal, navázat na výkony svých slavnějších předchůdců?“

Uběhlo jen pár měsíců a v Ostravě se plácali po zádech. Brankář s ideálními parametry moderního gólmana překvapoval nejen fanoušky, ale také soupeře. Už krátce po svém příchodu uzmul post jedničky, předváděl jisté výkony, držel si sympatická čísla a fanoušky bavil promyšlenými a zábavnými děkovačkami. Šlo ale především o to, aby svou výkonnost potvrdil i v další sezoně.

Aleš Stezka | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Pozice jedničky je totiž ošidná. Stačí, aby nevyšlo pár zápasů a z hrdiny je rázem psanec. To ale nebyl Stezkův případ. Ba co víc, své výkony ještě vylepšil!

Ano, i Vítkovice dostaly pár hloupých branek, plzeňský rodák ale pokaždé chytil něco navíc, což je hlavní kritérium prvotřídního gólmana. Jeho forma gradovala v posledním play-off, ve kterém nejprve předčil zkušenějšího Dominika Furcha chytajícího za Kometu, následně pořádně potrápil pozdější vicemistry z Hradce Králové.

Stezkovi sice v prvním utkání série s Mountfieldem nevyšly nájezdy (dostal čtyři góly ze čtyř pokusů) a o pár dnů později si nepohlídal rozhodující ránu útočníka Miškáře v utkání třetím, vše ale bohatě vykompenzoval v zápasech číslo pět a šest. Ten šestý byl navíc nejdelším duelem v extraligové historii.

Královéhradecké střelce svým klidem snad i ničil. Každé další prodloužení chytal ve větší a větší pohodě, a nakonec si v utkání, které skončilo až v čase 138:51, připsal neuvěřitelných 87 zákroků. Nikoho nepřekvapí, že i toto číslo je extraligovým rekordem.

Vítkovice se sice až do finále nedostaly (v sedmém zápase prohrály 1:2 po prodloužení), Stezka byl však klíčovou postavou týmu, který v sezoně 2022/23 překonal svůj klubový rekord v počtu nasbíraných bodů v základní části. V play-off se blýskl neuvěřitelnou 96% úspěšností zákroků.

Ještě čtyřiadvacet měsíců nazpět visel za jménem Stezka velký otazník, před pár týdny se však s ostravským klubem rozloučil jako jeden z nejlepších brankářů, který kdy modrobílý dres oblékl.

Aleš Stezka | Foto: Jan Beneš, Český hokej

Málokoho mohlo překvapit, že ihned po skončení sezony si Stezka plácl se Seattlem. Krakeni o příchodu odchovance Třemošné informovali ještě v průběhu svého tažení letošním play-off. Nabídli mu roční smlouvu s platem 870 tisíc dolarů.

Pohádkový příběh muže, který už sám o sobě pochyboval. Kromě toho, že si brzy uvědomil, kudy má vést jeho hokejová cesta, zocelil jej i fakt, že se brzy stal otcem, tudíž přehodnotil své životní priority.

To nejtěžší ale Aleše Stezku ještě čeká. O své místo pod sluncem se pravděpodobně popere s o tři roky starším Chrisem Driedgerem, jenž však většinu uplynulého ročníku strávil na farmě.

Jedničkou Kraken by měl být Philipp Grubauer. Otázkou ale zůstává, jak Seattle naloží s Martinem Jonesem, kterému končí smlouva. Vzhledem k angažování Stezky by prodloužení kontraktu nedávalo velký smysl.

Pokud bude Aleš Stezka hledat inspiraci, může ji nalézt v Karlu Vejmelkovi. Ani on to při svém působení v Česku neměl jednoduché, dlouho o stálé místo v brněnské Kometě bojoval, ale nakonec to zvládl a jisté výkony jej katapultovaly přímo do NHL.

Vejmelkovi bezesporu pomohlo, že se ozvala právě Arizona, která rozhodně nemá ty nejvyšší ambice. Vlastně jí ani nezbývá nic jiného, než dávat šanci neokoukaným borcům. Vejmelka ale chytil svou šanci opravdu nejlépe, jak mohl. Své loňské výkony letos potvrdil na výtečnou.

A manažeři napříč různými kluby se po Vejmelkovi zcela pochopitelně poptávají. Pokud má Arizona ostatním celkům z NHL co nabídnout, právě Vejmelka patří mezi hráče, kteří budí zájem. Odměnu za první sezonu za mořem dostal už loni, kdy mu Kojoti dali novou smlouvu na tři roky. A platově si třikrát polepšil!

Karel Vejmelka a Aleš Stezka mají mnoho společného. Podepsali v NHL rovnou po svém působení v extralize, oba měří 193 centimetrů a v cestě na vrchol museli v podobném věku zdolat překážku v podobě Chance ligy. Ostatně možná právě angažmá v Havířově, ve Vejmelkově případě v Třebíči, je o to více zocelilo a motivovalo k další práci. 

Zažít pořádnou a leckdy trnitou stezku odvahy, to se často vyplácí.

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí