Rulík obsáhle o repre: komunikace, tlak i vize. V čem chce navázat na Jalonena?
Foto: Martin Voltr
Necelý měsíc zbývá do okamžiku, kdy si jako hlavní kouč poprvé stoupne na reprezentační střídačku. Do té doby? Hektické dny vyplní Radim Rulík tripy do extraligových klubů, skautingem, plánováním úvodní nominace nebo přípravami všech mítinků a tréninkových jednotek. Nejen o tom vypráví ve velkém interview pro Hokej.cz.
Trenére, fanoušci vzali veřejný prodej vstupenek pro domácí mistrovství světa útokem, za 90 minut vykoupili všechny lístky na české zápasy. Jak to na vás působí?
Když si vzpomenu na poslední mistrovství světa, tak jsme v návštěvnosti překonali rekord. Potvrzuje to, že tady o hokej je zájem a Česko je hokejová země.
Přichází ruku v ruce s tím větší tlak, cítíte to tak?
V tuhle chvíli určitě ne. Samozřejmě určité napětí bude, to je bez diskuze. Pokusíme se o to, aby v hráčích byla zdravá nervozita, ne přemíra motivace, protože ta někdy škodí. Celá cesta je ještě před námi. Myslím, že každý, kdo má možnost zahrát si na MS v Praze, to vnímá úplně jinak.
„Pokusíme se o to, aby v hráčích byla zdravá nervozita, ne přemíra motivace.“
Předpokládám, že hráče pro vrchol sezony si budete postupně vytipovávat. Jak aktuálně vypadá takový seznam kandidátů?
My tomu říkáme longlist. Máme na něm 83 útočníků, 40 obránců a 16 gólmanů – dohromady 139 hráčů. Je rozdělený na Evropu, extraligu, potom NHL nebo AHL. Nebudeme přehlížet ani juniorský šampionát. Uvidíme. Kdyby někdo měl nadstandardní formu, tak by nás určitě zajímal.
Chcete všechny vidět na vlastní oči v akci a je to vůbec reálné?
To nedokážu odhadnout. Z extraligy určitě, Evropu z části, na NHL se chystáme… Když se nedostaneme do Švédska a pozveme takové hráče na nároďák, tak je stejně uvidíme. Hodně se budeme blížit tomuhle číslu, rád bych viděl všechny. Ale nedokážu říct, jestli se to podaří. Každopádně známe jejich hru. Dnes existuje spoustu možností, jak se k ní dostat. Využíváme platformu Instat, kde jsou všechna střídání, hra pět na pět, přesilovky, oslabení. Zpětně se můžeme podívat na to, jak hráč v zápasech pracuje.
Radim Rulík a Jiří Kalous | Foto: Jan Beneš
Přesto by to pro jednoho člověka znamenalo obrovské penzum práce. Prozradíte, jak jsou rozdělené kompetence s vašimi asistenty a generálním manažerem Petrem Nedvědem?
Já jezdím s Petrem na extraligové zápasy, někdy si je rozdělíme a jedeme se podívat každý zvlášť. Ondra Pavelec má svůj plán a brankáře skautuje sám. Hráče vidím taky v tréninku, Instat používám nejvíc v případě zahraničních kluků. Mám naplánovanou cestu na mistrovství světa dvacítek, do Švédska určitě pojedu na celý šampionát. Postupně všechno vede k tomu, abych toho viděl co nejvíce. Ale samozřejmě to máme rozdělené: já nejvíc sleduju útočníky, Marek Židlický obránce, Ondra Pavelec gólmany. Jirka Kalous má zároveň práci v Mladé Boleslavi, takže to je zařízené tak, aby se mohl plnohodnotně věnovat klubu. Nejvíc nám pak pomůže v reprezentačních přestávkách. Pokud jde o manažery, tak je to postavené tak, že si utvoříme kostru hráčů, co chceme vidět v Euro Hockey Tour, do toho nám asi moc mluvit nebudou. Budou chtít, abychom měli možnost konfrontace na mezinárodní úrovni. Vstoupí do toho hlavně před mistrovstvím světa, bude se sledovat NHL, takže se to rozdělí. Největší slovo budou mít před mistrovstvím.
„Já sám jezdím po extralize na zápasy, hráče vidím taky v tréninku.“
Zmínil jste, že navštěvujete i tréninky extraligových celků. Co tam děláte?
Zatím jsem byl v Boleslavi, Kladně, Olomouci, Třinci a Brně. Mám to naplánované tak, že před první akcí v listopadu zajedu do všech klubů. Jedna věc je, že se podívám na hráče, které pak sleduju v zápase, jak pracují v tréninku. Teď jsem měl teda smůlu, že byl Kuba Flek nějaký nemocný, takže nebyl na tréninku Komety… Vždycky se o tom samozřejmě bavím s trenérem, aby mu to nebylo nepříjemné, že tam budu. Nejvíc chci komunikovat právě s trenéry, navázat s nimi osobní kontakt. Říkám jim, jak mám připravené nominace, jakou mám filozofii. Prostě chci, aby o tom věděli a mohli jsme se o tom pobavit. Třeba s nimi proberu, jaké aktuálně sleduju hráče. Chci je konfrontovat, jestli na ně máme podobný pohled, nebo se trochu rozchází. Případně že by mi někoho doporučili. Po tomhle osobním kontaktu jsme domluvení, že si zavoláme a já je budu před akcí informovat o tom, koho budu nominovat. Aby mi řekli, zda nemají nějaký zdravotní problém nebo tak. Chci předejít podobným omluvenkám. Komunikace je pro mě strašně důležitá. Chci, aby vše bylo jasně dané a trenéři se necítili divně v tom, že aniž by se mnou mluvili, tak já tam vypálím nějaká jména. To mi nepřijde kolegiální.
Nakolik zohledníte nabitý rozvrh některých týmů? Takové Pardubice před sebou mají domácí soutěž, Ligu mistrů i Spenglerův pohár…
Někdo postoupí, někdo třeba ne. Ale je mi to jasné. Na druhou stranu z většiny týmů nebereme tolik hráčů. Chtěl bych to mít vyvážené, aby se to dalo zvládat.
Vzhledem k dění ve světě se část hokejistů vrátila do Česka, jiní namísto KHL zvolili další evropské ligy. Ulehčuje vám to práci?
Nemyslím si, že je snadnější. V KHL máme minimum hráčů a situace se vyvinula tak, jak se vyvinula – zkrátka je nenominujeme. Kdyby k ní nedošlo a byli v KHL, tak by to bylo stejné jako ve Švédsku, Finsku nebo Švýcarsku. Já jsem jenom rád, že hráči využili možnosti hrát extraligu nebo soutěže, které jsou kvalitní. Hodně kluků máme taky za mořem. KHL je nyní mimo zorné pole reprezentace.
Na soupiskách klubů z NHL figurují více než dvě desítky Čechů, další působí na farmách v AHL. Kdy s generálním manažerem Nedvědem plánujete vyrazit za Atlantik?
Termín ještě není úplně daný, určitě po novém roce. Když to střelím od boku, tak někdy koncem ledna nebo v únoru. Máme Euro Hockey Tour, takže případně potom. Zkrátka někdy na konci základní části, kdy už se budeme moct trochu zorientovat, kdo má větší či menší možnost postoupit do play off. Podle toho se taky budeme rozhodovat, kam pojedeme.
„V Evropě máme hrozně málo hráčů ve věku 20 až 25 let.“
Seriál Euro Hockey Tour zahájíte v listopadu Karjala Cupem. Máte už konkrétní představu o složení kádru a co od týmu očekáváte?
Musím říct, že bych hrozně rád vzal mladší hráče, ale ve věku 20 až 25 let jich tady máme hrozně málo. Nevím přesně, kolik jich tam bude… Ale když se bavíme o výběru, kdy jsem si vytvořil šest pětek a ve finále budeme brát pět, tak tam jsou dva hráči mladší 25 let. Kluků jako je třeba Jirka Ticháček tady moc nemáme. Většina adeptů se nachází za mořem.
Užší kontakt s trenéry dvacítky tedy asi nastane až později…
Z hlediska vzájemné spolupráce je prvořadé, abychom měli podobný styl hry. Aby to nebylo tak, že jeden tým jenom brání a druhý jen útočí. Aby kluci, když budou přecházet z jednotlivých kategorií, znali rukopis trenéra národního týmu. Na tom pracujeme v první řadě. Když se někomu povede juniorské MS, jako se povedlo třeba Jirkovi Kulichovi a bude se mu dařit, tak má opravdovou šanci bojovat na kempu o mistrovství světa.
Na předchozí trenérský štáb se snášela kritika kvůli příliš pasivnímu a defenzivnímu pojetí hry. Dočkají se fanoušci útočnějšího stylu?
Řeknu to narovinu – pokud jde o situaci, kdy jsme na kotouči, tak tam nastanou minimální změny. Nebylo to vůbec špatné, už jsme to hráli s dvacítkou a fungovalo to. V tomhle bych chtěl navázat na Kariho Jalonena. Ale co se týče defenzivy, tak tam chceme hrát trochu odvážněji a vysunout obranu. Jak se říká ve fotbale – presovat. V hokeji je to podobné… Neopouštět prostor, nedávat soupeři tolik místa. Na mistrovství světa se ale potkáme s TOP týmy, kterým když dáte prostor, tak si s tím poradí. To je voda na jejich mlýn, tak bych to nazval. Tomu bychom rádi zabránili.
Prezident svazu Alois Hadamczik prohlásil, že by se kostra reprezentace měla skládat z extraligových zástupců. Dá se ale před šampionátem najít balanc mezi jejich účastí a příletem posil z NHL?
Nedokážu to úplně přesně pojmenovat. Dneska přece vůbec nevíme, kolik hráčů z NHL budeme mít. Zkušenost za poslední roky je taková, že jich máme k dispozici čím dál tím méně. Pak jsme odkázaní na hráče z Evropy. V první řadě musíme vytvořit tým odtud, protože se může stát, že tam z něho bude 80 % hráčů.
Jaký je váš program před prvním podnikem EHT?
Dokončím komplet extraligu, do ciziny se dostanu až později. Nicméně na Karjalu nominujeme i hráče z Evropy. Jinak mě čeká příprava – jedna věc je extraligu objet a sledovat, komunikovat… Druhá připravit si harmonogram, co se týče tréninků, náplně a mítinků směrem k zápasům. Aby to pro hráče bylo srozumitelné, zřetelné a jasné.
„Extraliga je vyrovnaná – kdo si trochu zdřímne v srpnu, tak ho to v září hned dožene.“
Váš režim oproti angažmá na klubové úrovni musí být hodně odlišný, že? Jedná se stále o každodenní práci?
Ano, ale úplně jinou. Trocha cestování, potom sledování hráčů. V tuto chvíli se nejvíc zaměřuju na hráče, které jsem si vytipoval pro první nominaci. Zároveň je mi jasné, že někdo může být zraněný a nebude moct na akci přijet. Takže musím mít záložní varianty, které si připravuju.
Poslední otázka: jak se díváte na dosavadní vývoj extraligy, překvapilo vás něco? Nečekaně vysoko se pohybuje například Litvínov, se kterým jste v roce 2015 získal titul.
Ani bych neřekl, že nečekaně. Extraliga je vyrovnaná – kdo si trochu zdřímne v srpnu, tak ho to v září hned dožene. Nechci být vůbec konkrétní. Ale týmy, které mají pokoru a třeba se jim nepovedla sezona předtím, tak před sebou mají vizi to napravit a udělat maximum, aby došlo ke zlepšení. Daleko těžší je udržet pozice. Litvínov posílil, bratři Kašové i další hráči jsou pro něj obrovská vzpruha do kabiny. O tom jsem přesvědčený. Nemá vůbec špatné mužstvo, už loni neměl. Výborně se nachystali a mají dobrý začátek. Ale musím říct, že v extralize je strašně důležité, aby tým zvládal takové ty menší výkyvy a nebylo to ode zdi ke zdi, jak se říká. Vždycky je to určitá křivka, ale výkyvy nesmí být moc hluboké. Když se pravidelně boduje, tak jsou mužstva nahoře.
Radim Rulík | Foto: Martin Rambousek
Share on Facebook
