První Fin v extralize vzpomíná na Hlinku i Jágra: Cože, on fakt ještě hraje?
Janne Laukkanen
|
Foto: Koláž hokej.cz
Jeho hráčská kariéra se s Čechy xkrát protnula. Stejně tak manažerská štreka Janneho Laukkanena. „Vždycky jsme respektovali vaše dovednosti, máte skvělé individuality,“ vypráví v rozhovoru pro hokej.cz bývalý finský zadák opentlený medailemi z nároďáku a 407 starty v NHL. Od roku 2016 šéfuje sportovnímu úseku v mateřském Lahti.
V roce 1994 byla uzávěrka přestupů ještě pasé. České Budějovice tak mohly v klidu krátce před play off vytasit trumf – kapitána finské Hämeenlinny! Jako vůbec prvního legionáře ze země tisíců jezer.
Laukkanen tehdy na severu Evropy neproklouzl do bojů o pohár. A tak neváhal. Pár telefonátů, letadlo do Prahy. Prsty v last minute přestupu do Česka měl z velké části nedávný parťák a budějovický centr Radek Ťoupal.
S českým hokejem a jeho zástupci ale často přicházel i do styku i později. V interview se podělil o své vzpomínky na českou „mafii“ v Pittsburghu, povídal také o krajáncích v Lahti nebo současném stavu finské reprezentace.
Vašim Pelicans přiřkl středeční los Ligy mistrů i trip do Pardubic. Těšíte se?
Podle mě je to pro nás velmi dobrá příležitost. Víme, že mají kvalitní tým, posledních pár let odvádějí skvělou práci. Dáme do toho všechno a uvidíme. Ale jak jsem říkal, je to pro nás super možnost.
Vybavíte si ještě vůbec kratičkou anabázi v Českých Budějovicích?
(směje se) Cože, kde jste tohle našel?
Na Elite Prospects a internetu...
Tak to jo. Byla to skvělá zkušenost, trochu jsem poznal místní kulturu. Měl jsem tady nejlepší podmínky k tomu, abych se jako hráč dál rozvíjel. Čerpal jsem z té zkušenosti ve zbytku mojí kariéry.
Jak se to vlastně seběhlo?
S Hämeenlinnou jsme se ve Finsku nedostali do play off, tak se mě můj kamarád Radek Ťoupal zeptal, jestli bych nechtěl dorazit. Všechno bylo hodně narychlo. Vlastně mi jen zavolali a říkali: Jestli můžeš, tak přijeď. Takové výzvy vás zase posunou dál. Bral jsem to tak vždycky.
„Vlastně mi jen zavolali a říkali: Jestli můžeš, tak přijeď.“
Tak schválně, pamatujete si z té doby nějaké spoluhráče?
Ó můj bože… To už je tak dlouho. (usměje se) Brankář, pravák, pomůžete mi?
Roman Turek, teď v klubu zastává funkci prezidenta.
Ano, to je on. Toho si pamatuju. Ale taky další kluky, jen mi nenaskakují jména…
Jaké jste během kariéry získal zkušenosti s českými hráči?
Vždycky jsme respektovali vaše dovednosti, máte skvělé individuality, Je to vlastně trochu podobné s českými kluky, kteří působí u nás v Lahti. Obecně jsou Češi milí lidé. Rád jsme s nimi hrál, v Pittsburghu jsem poznal Jaromíra Jágra, Martina Straku nebo Roberta Langa. To bylo neuvěřitelné. Vždycky od někoho něco pochytíte, u nich jsem se snažil o trochu víc. I díky nim se ze mě stal lepší hráč.
Co váš vztah s Jaromírem Jágrem?
Když jsem byl v Pittsburghu, tak nás bral velmi dobře. Přišli jsme společně s Ronem Tugnuttem, vyměnili nás tam z Ottawy. Bylo to skvělé. Cítili jsme, že hrajeme s jedním z nejlepších hráčů na světě a dost jsme si toho vážili. Skvělá zkušenost, skvělý kluk. Jasně, že tam jsou někdy takové věci… Ale to musíte přijmout, protože je to hokejová superstar. Všechny naše debaty byly neskutečně přínosné. Chci říct, že byl prostě kur*a perfektní. Strašně moc jsem se od něj naučil, nosím to v sobě dodnes.
Jágr před měsícem překonal Gordieho Howea jako nejstarší plejer, který kdy naskočil do profesionální soutěže...
Cože, on fakt ještě hraje? Pořád? Já myslel, že už skončil…
Letos za Kladno zvládl osmnáct zápasů včetně baráže a prý se plánuje nachystat ještě na jednu sezonu.
(skočí do řeči) Tak to musím vidět. Naplánuju si nějaký trip a přiletím se podívat. Abych mu taky řekl svůj názor na to, jak si vede. (směje se)
„Hlinka nám dával prostor k tomu, abychom mohli být sami sebou.“
V Pittsburghu vás taky dvě sezony vedl legendární kouč Ivan Hlinka, že?
Jasně, to byl náš hlavní trenér! Skvělý člověk. Byl velmi charismatický, ale takovým zábavným stylem. Vždycky nám dával prostor k tomu, abychom mohli být sami sebou. Co si z té doby pamatuju, tak jsem si strašně užíval pod ním hrát. V týmu bylo dost českých hráčů. I oni mi pomohli k tomu, abych rostl jako hráč i člověk.
Jiné téma – Finové ve čtvrtfinále letošního šampionátu vyzvou nadupané Švédy. Upřímně, jste optimista?
Takhle... Myslím, že se nachází v takové situaci, jak kdyby nevěděli, kterou cestou se vydat dál. Pozitivní je, že mají dobré oslabení a brankáře. Ale řeknu vám tajemství: švédští hráči se tak trochu bojí proti nám hrát. Takže podle mě máme dobrou šanci.
Proč myslíte?
Znají nás. Ví, že umíme být příjemní jako osina v zadku. Vždycky zůstaneme v zápase do posledního dechu. Pokud se to zase podaří, tak by Švédové mohli ztratit koncentraci. Všichni totiž ví, že tady mají lepší tým. Není to tak vždycky. Ale bude zajímavé sledovat, jak se s naši borci popasují.
Jakým směrem se podle vás ubírá finský nároďák? S převážně evropským jádrem zažil na přelomu dekády několik zlatých mejdanů – dvě zlaté medaile z MS, triumf na olympiádě v Pekingu...
Udělal se kus dobré práce, ale v některých věcech musíme být realisté. Myslím, že asi půjdeme trochu dolů. Musíme se rozhodnout, jakým stylem chceme v dalších letech hrát. Trošku jsme se zasekli v tom, co nám přinášelo úspěch. Podle mě je ideální čas na to, abychom si sedli a na rovinu řekli, čím chceme být. Víme, jak hrajou ostatní země. Ale musíme najít vlastní cestu, abychom zase byli lepší. Od příští sezony reprezentaci přebírá nový kouč (Antti Pennanen, pozn. red), možná přinese nové nápady. Uvidíme, jak se to vyvine. Za mě musíme začít přemýšlet trochu jinak.
„Trošku jsme se zasekli v tom, co nám přinášelo úspěch.“
Máte na mysli něco konkrétního?
To je věc lidí u reprezentace. Já se chci soustředit zejména na Pelicans, na tohle nemám konkrétní odpověď. Ale jak jsem říkal – nemůžeme úplně žít z minulosti. Naším cílem na klubové úrovni bude zásobovat reprezentaci kvalitními hráči.
Co nastupující generace? V kádru pro MS figurují dva hráči do dvaceti let – Oliver Kapanen a Konsta Helenius.
Pořád se střídají slabší a silnější ročníky. Máme tam nějaké nadějné kluky, ale není to tak každý rok. To je normální, vždyť jsme země s pěti miliony obyvatel. Je těžké z toho každý rok vytáhnout hvězdného talenta. Podle mě máme dobré programy na rozvoj, ale pořád musíme pracovat a dál se učit. A vybrat si od ostatních zemí to nejlepší, co do toho můžeme přidat.
„Nemůžeme ho odsuzovat. Někteří to berou, smířili se s tím, jiní se s tím srovnat nemůžou a dívají se na něj až moc kriticky,” říká Václav SÝKORA o Zachovi ??
Zveřejnil(a) Hokej.cz News dne Středa 22. května 2024
U české repre se směsici nových poznatků snažil zavést váš krajan Kari Jalonen. Znáte ho?
Nikdy mě netrénoval. Trochu ho znám jako člověka, ale nikdy jako kouče. Takže je to docela těžká otázka. Ale co jsem slyšel, tak hodně dbá na systém. Hráči se s ním musí sžít, pochopit ho. Víc bych to asi nerozebíral, fakt ho profesně neznám.
Předtím jste okrajově zmínil české plejery v Lahtii. V průběhu uplynulé sezony vaše barvy hájilo trio Filip Král, Michal Jordán a Luboš Horký.
V minulosti jsme u nás měli víc hokejistů z Česka. Alespoň v době, co tam pracuji jako sportovní manažer. Podle mě jsme hodně z nich pomohli k tomu, aby se vyšvihli na vyšší úroveň. A to je podle mě naše úloha. Pokud jde konkrétně o Horkého, tak má velkou šanci, aby byl ještě lepší. A víte, co se teď stalo s Králem… Před pár dny podepsal kontrakt s Penguins. To je podle mě důkaz toho, že naše práce dává smysl. Snad se nám to tak povede také s dalšími hráči. To je náš primární cíl.
„A víte, co se teď stalo s Králem… Před pár dny podepsal kontrakt s Penguins.“
Nejsou v regionu populárnější jiné zimní sporty? Co vy a třeba biatlon?
Úplně všechno nesleduju. Ale jasně, máme v tom nějakou historii a když se nám daří, tak se koukám. Je to stejné jako s Formulí 1. Jak skončil Kimi Räikkönen, tak jsem trochu ubral. Ale pořád je tam Valtteri Bottas, tak aspoň něco. Rád se kouknu, snad zase nějací naši sportovci udělají úspěch. Za to bych byl moc rád.
Zůstáváte v Praze déle, nevyrazíte do Ostravy na finské čtvrtfinále?
Ne, už je nechci vidět. V úterý hráli moc špatně… (po pár vteřinách se začne smát) Jasně, že si dělám srandu. Zítra ráno odjíždím, byl jsem tady pět dní. Musím se vrátit a pustit se zase do práce.
Praha patří mezi nejoblíbenější (nejen) hokejové destinace, okouzlila vás taky?
Miluju tohle město, mám fakt rád historii. Trochu jsem si o tom načetl a pořádně si prohlédl památky. Dokonce moje manželka sem ráda jezdí, pořád tady objevujeme nové věci. Mám zde i hodně dobrých kamarádů, je super se s nimi potkat. A bary? Pivo je tady nejlepší, nemá konkurenci. (směje se)
Share on Facebook
