Poruba bez stadionu? Trénovali jsme jak hobíci, vtipkuje Hansel

Tomáš Hansel | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

23. listopadu 2023, 10:21

Tomáš Sochor

Juniorka Poruby odehrála kvůli rekonstrukci svého zimního stadionu celou první třetinu soutěže na hřištích soupeřů. Nyní je RT TORAX ARENA konečně zčásti opravená, nejstarší mládežnická kategorie tak může hrát doma. O strastech bytí bez vlastního ledu, formě a nadějných zítřcích se rozpovídal Tomáš Hansel.

Tomáši, první třetinu sezony jste nehráli doma. Jaké to pro vás bylo?
Nebylo to vůbec dobré, pořád jsme cestovali. Ani ve Vítkovicích jsme neměli stálou šatnu, museli jsme se často stěhovat a byl tam nepořádek. Bylo to těžké, ale zvládli jsme to. Bylo náročné neustále jezdit a hrát zápasy venku, nějak jsme to ale ustáli. Teď nám pomůže, že odehrajeme více zápasů doma, a snad se nám bude více dařit.

Skoro tři měsíce v kuse jezdit jen na venkovní zápasy muselo být unavující.
Nikdo jiný to tak neměl. My jsme pořád jen jezdili. Jezdili jsme i ty delší cesty na západ a to bylo hodně únavné. I tréninky jsme měli všechny večer, až když bylo volno. Opravdu to nebylo jednoduché.

„Neměli jsme ani moc možnost chodit do posilovny, protože nebylo kde. V Porubě nás nepustili a ve Vítkovicích nás tam také nechtěli, takže na suchu se musel každý připravovat podle svých možností.“

Takže jste měli hodně náročné i tréninkové podmínky?
Když to celé trochu odlehčím, tak jsme si dělali s kluky srandu, že trénujeme jako hobíci, protože jsme měli každý trénink od půl deváté nebo v devět večer. Neměli jsme ani moc možnost chodit do posilovny, protože nebylo kde. V Porubě nás nepustili a ve Vítkovicích nás tam také nechtěli, takže na suchu se musel každý připravovat podle svých možností.

Co bylo pro vás osobně na tom nejtěžší?
Mě fakt štvalo to dojíždění, jelikož nejsem z Ostravy. Mám to nějakou cestu a každý den dojíždět a vždy se vracet pozdě večer nebylo dobré. Nemáte žádný čas pro sebe a přes den nemůžete nic moc udělat, protože akorát čekáte na ten večerní trénink.

Svůj stadion máte částečně zrekonstruovaný. Co je tam nového?
Jak to bude vypadat na velké hale, zatím nevíme a většina věcí se předělává tam. Trénujeme na malé hale, kde se toho moc nezměnilo, protože tam má rekonstrukce teprve proběhnout. Proběhly tam nějaké úpravy v šatnách a změnil se interiér. Prostředí je tam trochu jiné.

První domácí zápas jste odehráli proti Havlíčkovu Brodu. To byla náročná premiéra, že?
Bylo vidět, že Havlíčkův Brod má velkou kvalitu. Někteří hráči z Jihlavy, kteří tam hrají, jsou o level nebo dva výš. Byl to opravdu těžký zápas, obzvláště v té zimě, co máme u nás na malé hale. Nebylo jednoduché se do toho dostat a na začátek jsme asi nemohli mít těžší zápas.

„Nesedíme v autobuse a netuhneme tam, takže za mě by to měla být velká výhoda.“

Teď budete hrát celkem často doma. Myslíte, že to bude velká výhoda?
Určitě je to lepší než hrát venku. Tím, že jsou mezi námi a i některými z našich soupeřů ve východní skupině delší vzdálenosti, tak je to opravdu znát. Nesedíme v autobuse a netuhneme tam, takže za mě by to měla být velká výhoda.

Vy jste do Poruby přišel z Havířova, se kterým jste v posledním kole prohráli 3:7. Jaké to pro vás bylo utkání?
Pro mě mají utkání s Havířovem vždy speciální náboj. Znám tam skoro každého, kdo tam hraje, a i trenéry, takže se chci proti nim vždy ukázat v co nejlepším světle. Mě osobně hrozně štvalo, že jsme tam prohráli takovým rozdílem a že jsme dělali takové chyby.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Hecujete se s bývalými spoluhráči? Je tam cítit rivalita?
Jo, je to cítit. Já se snažím jít proti těm klukům víc a oni zase proti mně. Je tam nějaký ten hec. Já nechci, aby porazili oni mě, a oni nechtějí, abych je porazil já.

V tabulce jste zatím předposlední, ztrátu ale nemáte velkou. Navíc jste odehráli oproti týmům před vámi i o dva zápasy méně. Jak hodnotíte vaše umístění v tabulce?
Určitě nejsme spokojení s tou sérii šesti prohraných zápasů. Po posledním zápase jsme si něco v kabině řekli a děláme vše pro to, abychom se dostali zpět do nějaké formy a vyhráli pár zápasu. Bodový rozdíl je tam malý. Můžeme vyhrát dva zápasy a třeba se dostaneme klidně o dvě místa výš.

Hodně vás trápí střelba branek, kde je chyba?
Já si myslím, že to začíná už na tréninkách, kdy tam občas není taková koncentrace. Přehráváme situace, hodně kluků hrálo až do prázdné brány a takto v této kategorii proti některým týmům, jako je třeba Havlíčkův Brod, nejde hrát.

„Bodový rozdíl je tam malý. Můžeme vyhrát dva zápasy a třeba se dostaneme klidně o dvě místa výš.“

Jak jste trávili reprezentační pauzu? Měli jste nějaké speciální tréninky?
Já jsem byl osobně ještě s jedním hráčem na zkoušce v Třinci. Co ale říkal trenér a co se bavili kluci, tak se hodně soustředili na střelbu a na práci před brankou, takže na tom makali. Když jsme se vrátili, tak jsme nacvičovali různé herní aspekty.

Už od poloviny října vám chybí Petr Sobol, který má u vás stále nejvíc nastřílených branek. Jak hodně ho postrádáte a jak to s ním vypadá?
Péťa Sobol hrál se mnou v lajně a byl to náš tahoun. On některé zápasy rozhodoval v podstatě sám. Chybí nám hodně. Chybí nám nejen jeho góly, ale i herní projev. Teď už ale začal trénovat a měl by hrát už v pátek. Z toho máme radost, protože je to naše štístko.

Jste pověrčivý? Zkoušel jste třeba i změnit nějaké rituály, aby vám to víc padalo?
Já zrovna pověrčivý jsem, ale změny moc nemusím, takže já jsem se snažil ty svoje rituály udržet a občas mi tam i něco spadlo. Občas taky ne, ale to spíš bylo nějakou mojí chybou nebo zmatkem.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Dozadu to ale žádný průšvih není. Jak to vidíte vy?
Vzadu to jsou spíš jen nějaké menší chybky, akorát soupeři to jsou většinou schopní využít. My jsme schopní hrát dozadu kompaktně, jenže s jedním nebo dvěma vstřelenými góly prostě nevyhrajete. Soupeř téměř vždy nějaké dva tři góly dá a nám se to těžko otáčí.

Celkově máte mladý tým. Je to příslib do příštích sezon?
Já si myslím, že pokud se my, mladí hráči, tuto sezonu vyhrajeme, když se nepadá, tak to může mít přínos do dalších let. Můžeme být připravení na tu soutěž víc, než kdyby se hrálo se starými hráči. Pak bychom měli mnohem menší ice time a nebyli bychom na tu soutěž tak připravení do příštího roku.

„Chceme udělat vše pro to, abychom se dostali do play off. Tam už, jak trenér říkal, je to loterie. Můžeme něco vyhrát, můžeme se pobláznit a může se tam stát cokoliv.“

Vy jste prvoročák a zároveň nejproduktivnější hráč týmu. Jaká je vaše role?
Já ještě s Péťou Sobolem bychom to měli momentálně táhnout. Většinou jdou ty zápasy za námi. Makat ale musíme všichni, gól může dát kdokoliv. Velké rozdíly bych v tom nedělal. Teď to padalo mně, může to ale začít padat někomu jinému. Na to, jak jsem mladý, dostávám hrozně moc prostoru a hodně si toho vážím a dělám vše pro to, abych důvěru trenérům splatil.

Jaké jste si stanovili cíle před sezonou?
Určitě chceme odmakat každý zápas a udělat vše pro to, abychom se dostali do play off. Tam už, jak trenér říkal, je to loterie. Můžeme něco vyhrát, můžeme se pobláznit a může se tam stát cokoliv. Náš cíl je se do toho play off dostat.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz