Patrik Augusta | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
2. září 20:53
Martin VoltrJestliže dojmy z výkonů reprezentační dvacítky na úvodní červencové akci byly trochu rozporuplné, leč šly přičítat úvodu sezony, na konci prázdnin jednoznačně potěšila. Ba i překvapila. Proč? Turnaj pěti zemí ve Švýcarsku vyhrála bez porážky navzdory tomu, že tým před začátkem akce silně nahlodal soupeř jménem střevní viróza.
Pár slabších pasáží zejména v začátcích zápasů jde tedy v tomto případě bez problémů pochopit. Junioři se na švýcarské akci rozehrávali, nakonec i přetlačili v prodloužení Švédy a svoje představení korunovali snad až fantastickým představením proti Finům.
„Z hráčů bylo cítit, že drží pohromadě. Partě a soudržnosti pomáhá i to, když se vyhrává, ale naopak i díky ní se vyhrává,“ hodnotí kouč Patrik Augusta.
Vzhledem k tomu, že jste se před turnajem museli vypořádat s velkými problémy, vám první místo asi chutná ještě víc.
První místo je samozřejmě skvělé, každý zápas chceme vyhrát, ale ještě víc chutná předvedená hra. Těší mě i to, jak hráči přijeli připravení z klubů. Negativní bylo, že jsme jich museli devět vyměnit. Čtyři omluvenky jsme měli ještě před akcí a potom nás postihla střevní viróza, kvůli níž jsme museli vyměnit pět kluků, kteří s námi do Švýcarska neodcestovali. Ta viróza se nás držela prakticky celý týden, hráči si ji různě předávali, nešlo se tomu vyhnout. Prakticky až do posledních dvou dnů to vždycky někdo měl a sestavu jsme lepili podle toho, kdo mohl. Cením si přístupu hráčů, protože ne všichni se cítili dobře, a přesto s námi jeli a hráli utkání. To ukazuje na jejich charakter.
„Čtyři omluvenky jsme měli ještě před akcí a potom nás postihla střevní viróza, kvůli níž jsme museli vyměnit pět kluků, kteří s námi do Švýcarska neodcestovali. Ta viróza se nás držela prakticky celý týden, hráči si ji různě předávali, nešlo se tomu vyhnout.“
Síly jim rozhodně nedocházely, spíš naopak se rozehrávali. Měli jste slabší starty a povedenější závěry utkání, což sedí hlavně na první dva zápasy proti Švýcarům a Slovákům.
Byly trochu jako přes kopírák. Neměli jsme dobré vstupy do utkání, obě první třetiny jsme prohráli 0:1. Od druhých třetin se naše hra vždycky zvedla, začali jsme být aktivnější, byli schopní se udržet na puku a vytvářeli si šance. Speciálně v těch prvních dvou utkáních si myslím, že jsme mohli dát i víc gólů než jenom ty tři, protože hru jsme potom kontrolovali.
Víc jste jich dali proti Švédům v atraktivní přestřelce, kterou jste rozhodli v prodloužení.
Se Švédy to bylo top utkání. Pro nás i pro ně to byl třetí zápas ve třech dnech. Myslím si, že i malá hala, ve které se hrálo, trošku napomohla tomu, že obě mužstva začala velice slušně. Švédové ukazovali svoji kvalitu, nám se zase začaly dařit přesilové hry, kterými jsme si pomohli překlopit utkání. Po tom, co jsme různě obměňovali sestavu včetně složení přesilovek, protože nám z něj hráči vypadávali, si to v tomhle utkání sedlo.
Petr Sikora | Foto: ceskyhokej.cz
Nakonec si celá hra nejlépe sedla v posledním utkání s Finskem. Ano, i Finové měli šance, ale vy jste otěže postupně přebrali na celé čáře a mohli jste jim nasázet spoustu gólů. Co se tam v dobrém slova smyslu stalo?
Zápas se hrál dopoledne a Finové hráli předtím večer. V momentě, kdy jsme dali dva tři góly, jim podle mě i trošku došlo, zatímco my jsme měli lehčí nohy a hráli velice dobře. Věděli jsme, že je to finále – a vždycky je lepší být první než druhý –, hráči k tomu od začátku přistoupili výborně a v určitých chvílích včetně úvodu nás klíčovými zákroky podržel brankář. Pro mě hlavně bylo důležité, abychom se v závěru, kdy jsme utkání kontrolovali, vyvarovali nějakých hloupých chyb a soupeři nic nedali. Bylo pozitivní, že jsme končili s nulou. Nebylo to ani o tom, kolik nasázíme gólů, ale chtěli jsme vidět ty systémové věci, na kterých stavíme a budeme stavět do budoucna: hru pohromadě, rychlé otáčení hry, dobrý bekček. To pro mě bylo nejpozitivnější, jak mužstvo zareagovalo a hrálo.
Takže i přesto, že vám úplně nevyšel plán na léto – vyzkoušet možnosti všech elitních hráčů, kteří se následně vrátí do zámořských klubů –, jste vlastně spokojený?
Určitě. Jsem spokojený z toho pohledu, že se zase ukázali noví hráči. Musím říct, že ti, co přijeli, hráli velice dobře. Nikdo nikdy neví, jak by to vypadalo, kdybychom měli původní nominaci. Hráči si za celý turnaj zaslouží kredit a gratulaci. Dvanáct z nich budu mít možnost sledovat v českých ligách, což je pozitivní. Ostatní budeme sledovat v zámoří.
Bodově na turnaji vyčnívali Eduard Šalé a Adam Jecho. Jecho mi přišel jako určitý mozek hry, Šalé mohl dát ještě mnohem víc gólů než čtyři. Přišlo vám, že právě oni dva tým táhli?
Já nemám rád hodnocení individualit. Pokud mám odpovědět na ty dva, tak Eda Šalé je jednoznačně produktivní hráč, což se od něj očekává a splnil to, za mě odvedl skvělou práci. Adam Jecho má takový dar být produktivní, samozřejmě na sobě ještě musí dál pracovat a zesílit, o čemž ví. Pro mě ale byli důležití i další hráči. Například Maštalířský nebo Hradec byli lídry na ledě i mimo led, všichni beci odehráli fantastický turnaj, což je pro mě obrovské pozitivum. Oba gólmani byli stabilní, předvedli klíčové zákroky v momentech, kdy jsme to potřebovali. Individuality ale nechci moc hodnotit, za mě je obrovské pozitivum charakter týmu. Z hráčů bylo cítit, že drží pohromadě. Partě a soudržnosti pomáhá i to, když se vyhrává, ale naopak i díky ní se vyhrává.
„Myslím si, že mu to rozhodně neublíží. Pořád bude hrát svůj hokej, bude se zdokonalovat a dá klubům důvod, aby ho draftovaly příští rok.“
Rozumím. Bez souvislosti s odehranou akcí mě ale zajímá, co si myslíte o tom, že Tomáš Galvas neprošel draftem.
Nevím, to je otázka spíš na skauty a kluby NHL. Za mě je to v tuhle chvíli náš nejlepší obránce téhle kategorie, společně s Adamem Jiříčkem, který se teprve vrací po zranění. Myslím si, že mu to rozhodně neublíží. Pořád bude hrát svůj hokej, bude se zdokonalovat a dá klubům důvod, aby ho draftovaly příští rok.
A i kdyby ne, pořád vedou do NHL i jiné cesty, viďte? Konkrétně v Liberci by mohli vyprávět.
Já si myslím, že to, že jste draftovaný, vůbec nic neznamená. Nedá vám to žádné místo v dalším klubu, je to jenom ukázka toho, že se někomu líbíte. Ta cesta je dlouhá, cesty jsou rozdílné a pokud bude makat, tak si tu svoji cestu určitě najde.
Tomáš Galvas | Foto: ceskyhokej.cz
Když jste řekl, že polovinu aktuálního týmu uvidíte v českých soutěžích: Vyhlížíte s větším optimismem listopadový turnaj? Co si budeme nalhávat, v tomto termínu se většinou ukazuje, že hráči z domácích lig na téměř kompletní výběry Finů a Švédů nestačí.
Já chci věřit, že tam odehrajeme kvalitní zápasy. Na turnaji se teď nějakým způsobem ukázala šířka kádru, když jsme museli hráče vyměnit. Doufám, že ti kluci budou makat a dostanou adekvátní příležitost, aby se mohli rozvíjet – ať už v juniorce, první lize, nebo extralize. A že si sami uvědomí, že musí tvrdě pracovat každý den. My je budeme sledovat, na listopadový turnaj vytvoříme evropské mužstvo a uvidíme.
Nemrzí vás z tohoto pohledu ještě víc, že jste si nemohl prohlédnout Adama Benáka, když už bude hrát za mořem? Po Hlinka Gretzky Cupu jsme na něj byli ve dvacítce zvědaví asi úplně všichni.
Odpověděl jste si, taky jsem na něj byl zvědavý. Byl jsem se podívat v Edmontonu, líbil se mi a chtěli jsme vidět, jak se popere v kategorii U20, která už je trochu jiná. Věřil jsem, že to zvládne, ale už měl koupené letenky a odletěl. Pro mě je to trochu smůla a mrzí mě, že jsem neměl možnost ho vidět v tomhle mužstvu. Budeme ho sledovat a až budeme tvořit finální nominaci na mistrovství, tak se budeme rozhodovat i podle momentální výkonnosti.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz