POHLED: Pittsburgh ano i ne. Mohl mít Jágr čtyři Stanley Cupy?

Jaromír Jágr | Foto: nhl.cz

Rok 2011. Jaromír Jágr má za sebou vynikající mistrovství světa a znovu budí zájem NHL. Hrál skvěle už na olympiádě ve Vancouveru, kde ale nebyl tak bodově výrazný a Češi brzo vypadli. Můžete mít k dispozici tunu všelijakých statistik, i generální manažeři řeší hlavně góly a body. Po hattricku Američanům ve čtvrtfinále slovenského šampionátu NHL Jágra zase chtěla.

Podle Petra Svobody měl 21 nabídek.

Celý červen se čile spekulovalo, kde nakonec devětatřicetiletý veterán zakotví. Čím dál víc se řešil možný návrat do Pittsburghu. Tamní noviny se tomuto tématu věnovaly prakticky denně.

Před rokem Jágra v NHL nikdo nechtěl. Oboustranně tak potvrdili opci v Rusku. Teď mu skončila smlouva v Omsku a mohl si vybírat. První červencový den, kdy se otevírá trh s volnými hráči, byl nejeden český fanda pořádně nervózní. Zpravodajskou povinností nhl.cz bylo i tehdy podrobně pokrýt všechny důležité podpisy. Nejvíc se čekalo na číslo 68.

Už samotný fakt, že se blíží velký comeback, byl vzrušující. Návrat do Pittsburghu by byl obrovským bonusem. Byl by to trhák. Bomba.

Místo toho přišla zpráva o podpisu s Philadelphií. Za 3,3 milionu dolarů na jeden rok.

Jágr neskrýval, že i peníze hrály roli. Ne že by byly jeho hlavní motivací. To určitě ne. Ale s výší smlouvy odjakživa spojoval postavení v týmu. Pittsburgh tehdy tolik nenabízel. Mluvilo se o dvou milionech. Zájem ale byl. Jágrovi osobně volal třeba Mario Lemieux.

Byl to tým Crosbyho a Malkina

O víkendu v rozhovoru pro nhl.com Jágr svoje někdejší pohnutky znovu rozvedl. „Potřeboval jsem příležitost hrát. Sid měl svojí lajnu. Malkin měl svoji lajnu. Hrál bych nejlíp třetí nebo čtvrtý útok. Nemyslím, že bych měl šanci předvést, co umím. To byla moje hlavní obava.“

Podpis s Philadelphií hodně lidí v Pittsburghu ranil. Nemá smysl připomínat hořící dresy a nenávistné vzkazy na internetu. Pocítil to také Jágr. „Když na mě pak bučeli, rozuměl jsem tomu. Nejsem hlupák. Rozumím tomu,“ opakoval pro nhl.com.

Ruku na srdce, tohle je jeden z hlavních důvodů, proč Jágrův dres nevisí v Pittsburghu už několik let. O rivalitě v Pensylvánii jsme psali nedávno. Tahle rána se potřebovala zahojit.

Zůstává otázka: Byla by opravdu Jágrova pozice v Pittsburghu tak omezená? Klub v té době samozřejmě stál na Crosbym s Malkinem. Jenomže oba jsou centři. Jágr pravé křídlo. Možnost spojení s některým z nich určitě nebyla a priori vyloučena. Mohla dokonce velmi dobře fungovat.

Zrovna Malkin Jágra v mnohém připomínal. Oba z Evropy, aklimatizace v Americe pro ně nebyla jednoduchá. Oba se v úvodu kariéry trápili s angličtinou. Jágrovi pomáhal Jirka Hrdina, Malkinovi Sergej Gončar. Oba vysocí, silní na puku, skvělí kolem mantinelů. Podobné hokejové myšlení.

Když teď vidíte záběry z kabiny Pens, jak Jágr vtipkuje s Crosbym, zdraví se s Malkinem, z hlavy nelze vytěsnit představy, jak by jim to před lety dohromady šlo. Na první přesilovce by asi pro všechny tři místo nebylo, ale jinak jejich vzájemné propojení určitě nebylo fikcí.

Jágr nakonec strávil v NHL dalších šest a něco roku. Byla to náplast za ty tři sezony v Rusku, kam se zraky tuzemských fandů rozhodně neupínají tolik jako k NHL. Gagarinův pohár nebyl, není a nikdy nebude Stanley Cup. 

Pittsburgh se pod Crosbyho velením vydrápal na hokejový Olymp v roce 2009 a pak ještě v letech 2016 a 2017. V té době hrál Jágr za Floridu. Na NHL pořád měl. Nikdo samozřejmě nevíme, zda by o něj byl tak dlouho zájem i ve městě, kde rozjížděl kariéru a které nyní nazývá svým druhým domovem.

Třeba ne.

Anebo ano a ke dvěma Stanley Cupům mohly přibýt další dva.

Byl by to trhák. Bomba.

Dnes už je to nevratná historie. 

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí