POHLED: All-Star Game? Mrtvý formát! Prosím, nechte Utkání hvězd odpočívat v pokoji

Foto: nhl.cz

Tři bitky za devět sekund. Když první mač mezi USA a Kanadou odstartoval erupcí násilí, okamžitě internet zaplavily meme na téma "All-Star Game je mrtvá." S tím, že by mělo Utkání hvězd už zůstat jen ve vzpomínkách, souhlasím. Ale nerad bych zůstal jen u létajících pěstí po úvodním buly, po kterých mnozí novináři promptně vyťukali na sociální sítě, jak fantastický hokej sledujeme. Viděl jsem ho taky, ale jindy.

Ony tři rvačky?

To byl především důkaz, že berou hokejisté mezinárodní turnaj vážně. Co na tom, že z americké strany šlo o domluvenou záležitost? Umíte si představit, že by něco takového přinesla All-Star Game?

Bylo doslova hmatatelné, že borci přistupují ke vystoupením v národním dresu mnohem vážněji než k přátelským setkáním ligové smetánky. 

Ta byla pro mnohé jen splněnou povinností. Našli se tací, co odflákli dovednostní soutěže (Nikita Kučerov právě zaškytal), tempo a nasazení v 21. století v exhibičních zápasech vymíralo, přestávalo to být nejen atraktivní, ale vůbec koukatelné.

Až jeden pomyslel na festival otrlého diváka...

NHL se snažila, vymýšlela nové formáty pro hvězdný víkend, odměny. Vynutit si prestiž a zájem snažila i silou, když nominované hokejisty za absenci trestala, suspendovala.

Nepomohlo nic, ani tento zoufalý krok.

All-Star Game nešla opravit, šlo o podnik, co neměl naději na přežití. Jestli najde zámořská profiliga odvahu se k němu někdy vrátit, bude to mít nesmírně složité.

4 Nations Face-Off odsoudil Utkání hvězd k zániku nasazením, rivalitou i předvedenou hrou.

Jistě, byly to slabší momenty.

Třeba, (nejen) okem mým jistá bezradnost a plno nepřesností ve druhé a třetí třetině mezi USA a Kanadou (posuzováno vůči velikášským prohlášením o nejlepším mači všech dob).

Také zápas o nic (Švédové proti Američanům) nebyl z těch nejskvostnějších. A třeba dominance Spojených států amerických nad Finskem byla chvílemi až nudná.

Ale jinak? Jinak to byla oslava hokeje, ohromná reklama, na čemž se unisono shodují přímí aktéři i sledující.

Finále? Náramné! Vzpoura Finů? Strhující. Úvodní bitva Tre Kronor s javorovým listem? Sedm fíků, prodloužení, navzdory logickým nedostatkům plynoucím ze sehrávání skvělá zábava.

Pro mě osobně zemřela All-Star Game už tehdy.

Snad ji NHL už nechá odpočívat v pokoji. Představa, že každý rok nabídne reprezentační souboje nejlepších z nejlepších (na střídačku Světový pohár, olympiáda, Four Nations – třeba klidně v nějaké rozšířené, nebo jinak posunuté verzi) je tuze lákavá.

Pod bezprostředním dojmem z napínavého finale až neodolatelně.

Jedině snad, že by se Utkání hvězd svezlo na této vlně a oživilo formát, který nabídl jednu z nejpamátnějších exhibic – partii z roku 2001 mezi Světem a Severní Amerikou, co skončila 14:12.

Mohla by to být cesta?

V tuto chvíli to působí jen jako chabá náplast, na druhou stranu by otevřela dveře pro letos opomenuté machry Davida Pastrňáka, Anžeho Kopitara či Leona Draisaitla.

Vzkříšení? Třeba, možná, někdy. Teď ale nechme All-Star Game u ledu.

A jak se při pohřbu sluší, vzpomeňme na to hezké, co jsme při ní zažili. Hráči si vážili setkání, vznikala přátelství. A my, nadšenci do NHL?

Vybavím si Owena Nolana a jeho naznačení Dominiku Haškovi, po kterém následovalo i přesné zakončení. Z archivních záběrů a hokejových karet vícero duelů, co nabídlo Maria Lemieuxe i Waynea Gretzkyho.

Dovednostní soutěže včetně uctivých výkonů třeba McDavida, Jeremyho Roenicka či Zdena Cháry a zábavných nájezdů "Supermana" Patricka Kanea, Trevora Zegrase nebo "Džegra" P.K. Subbana. A třeba taky Johna Scotta na ramenou těch “opravdových” es.

Zároveň právě on je dokonalou ilustrací toho, kam se setkávání hvězd NHL v posledních letech posunulo. Do taškařice, co by chyběla jen málokomu.

Co vy? Zachovali byste All-Star Game?

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí