Nejlepší hlášky v knize o MS 2024: Šli jsme tam s Kundrcem, a pak…

O podpoře domácích fans, nervozitě před turnajem – anebo důvodech, proč česká parta držela tolik při sobě… V knize Srdce mistrů najdete několik zajímavostí ze střídačky i z kabiny. Ale hlavně si připomenete emoce a průběh největšího úspěchu Česka za poslední roky!

Od zlatého šampionátu už uběhlo pět měsíců – to je ideální doba, oživit krásné hokejové zážitky. Formou exkluzivních rozhovorů, příběhů i statistik vám s tím pomůže nová kniha Srdce mistrů (kupujte ZDE). Na výjimečný turnaj totiž pro Marken.cz zavzpomínali sami hráči.

„Zažít takovou podporu bych přál každému. Fanoušci ukázali, že jsme hokejový národ, nezlomili nad námi hůl, když se jim nelíbila nominace. Věřili nám, každý zápas nás hnali dopředu. Dívali se snad všichni, celé rodiny, i babičky,“ zářil v rozhovoru Radko Gudas.
Podle něj byli v týmu samí „správní řízci“. Všechno ale nešlo podle plánu. Před MS se na turnaji v Brně český tým dotkl dna.

„Fyzicky šlo zřejmě o nejtěžší kemp, jaký jsem kdy zažil. Taky jsme byli nervózní z boje o místa – ale to byl jasný plán trenérů. Naplno jsme si pak užívali tréninky, zápasy, šatnu, dění okolo i hotel. A oslavy? Měli jsme tam pár expertů, kteří za to dokážou vzít,“ usmívá se Michal Kempný s odstupem.

V nároďáku se přitom potkal třeba s Tomášem Kundrátkem, který ho zmlátil v semifinále extraligy…. „Zastal se svého týmu, já taky. A pak záleželo, jestli si podáme ruce, anebo budeme ukřivdění,“ vyjádřil se třinecký obránce v knize Srdce mistrů. „Vím, že kdyby se mi stalo něco na ledě, taky by tam vletěl,“ ocenil kamaráda Kempného.

„Naopak si myslím, že nás to s klukama z Třince docela dobře stmelilo,“ zasmál se i Lukáš Sedlák po otázce na vypjaté extraligové finále. A Kundrátek se mohl vrátit ke zlatému gólu z MS… „Díval jsem se na hráče před sebe, abych ho nalákal co nejvíc, potom jsem mu to jenom hodil do prostoru. Pasta si to skvěle našel!“

„Jo, šli jsme ve finále s Kundrcem na led, nahráli si bek-bek a už to bylo 1:0,“ prohlásil spoluhráč Hájek ke stejnému momentu. Knihu koupíte nejrychleji zde (klikněte) na portálu Marken.cz 

Dozvíte se taky, kdo odchází z kabiny poslední, jak Rulík vyzdvihl své hráče a realizační tým, nebo jaké speciality má Pasta u kustodů.

Jan Rutta se zase vrátil k faulu ze semifinále, Honza Ščotka popsal finálové emoce na ledě i střídačce. „Od série s Oceláři vím, že dokud rozhodčí nepískne, neraduju se. Až se písklo, začal jsem slavit,“ líčil obránce Krejčík.

To rychlík Flek… „Já jsem měl normálně větší nervy u televize, než když jsem byl na ledě,“ popsal svůj průběh finále tehdy nemocný útočník.

Hvězda Caroliny Martin Nečas pro změnu ocenil svého dlouholetého kamaráda Dostála, prozradil, které hokejisty obdivoval jako malý kluk – a taky blíže popsal rituál v play off.

„Tam by člověk skočil i hlavou do té střely, aby nedali gól! Naštěstí jsme to rybičkou oba vypíchli a David Kämpf pak dával do prázdné,“ vzpomněl si s radostí na svůj poslední moment turnaje.

„Jak kluci v závěru začali skákat na střídačce, byla to jedna z věcí, co mi dlouho chyběly. Zaradovat se s týmem a poslechnout si českou hymnu... Navíc bylo super, že sem mohla přijet i moje rodina,“ doplnil Pavel Zacha. 

Co na to Pastrňák? „Během MS byl venku fakt blázinec, jak to bylo ještě doma. Takže jsme byli všichni celý mistrovství spolu a konečně jsme byli rádi, že jsme vyhráli a mohli to jít oslavit. Na Staroměstském náměstí pak vedly na pódium čtyři schody. Vylezl jsem na první dva a hned mě napadlo: ‚Tak tohle chci zažít znova!‘“

„Dobře, zlatá generace tam v jednu chvíli byla každý rok. Ale já si to užil po čtrnácti letech a je to krásné…“ pousmál se Roman Červenka.

Hokej byl prostě koukatelný, lidi se bavili, hrály se krásné zápasy. „A to byla pro nás ta odměna. Práce, kterou jsme tam odváděli, a ten čas, který jsme tam strávili, ty noci, co jsme nespali... Tohle bylo takové zadostiučinění,“ vysvětlil i kustod Oldřich Kopecký.

„Už když kluci ze zámoří přijeli, přivezli si s sebou takovou energii, chuť bojovat za nároďák. Sestava se trochu promíchala, dodalo nám to šťávu. Skvěle zapadli a byli klíčovými hráči,“ popsal Hájek.

V tom se shodl se Sedlákem: „Pasta měl obrovský přínos na všechny kluky okolo v tom, že na sebe vzal tlak za úspěch nebo neúspěch celého týmu. Protože všichni lidi od něj budou čekat góly a rozhodující momenty... Nám ostatním to ulehčilo práci, v tomhle směru nám pomohl. Možná víc, než kdyby dával více gólů. Ale zase další krásnej příběh, že zrovna na něj to padlo ve finále a dal náš nejdůležitější gól. Takhle to prostě mělo být.“

V knížce vás upoutá i rekapitulace turnaje, emotivní fotografie, zaujmou kompletní statistiky, nebo zajímavosti. 

„Je to na stejné úrovni jako Stanley Cup, vyhráli jsme před domácím publikem, před rodinou, bylo to něco neskutečného. Náš sen, za kterým jsme si šli!“ citujme třeba Ondru Paláta.

Nebo Kondelíka? „Dva měsíce jsem strávil na pokoji s Ondrou Beránkem, kterého jsem předtím úplně neměl moc rád ze vzájemných zápasů proti Karlovým Varům.  Zjistil jsem, že to je skvělej kluk, tak věřím, že se budeme vídat i dál. Strávil jsem s ním za ty dva měsíce více času než s vlastní rodinou.“

Dozvíte se ale také, co říká Flek na svou přezdívku od Roberta Záruby, a jak prožíval Ondra Beránek svůj pád na švýcarskou střídačku.

Oblíbenec Kaše promluvil o bráchovi, David Kämpf zase srovnal domácí publikum s tlakem, který zažívá v Torontu. Rutta s Tomáškem popsali svojí roli v týmu i pocity z předchozích angažmá v cizině.

A jak rychle odpadl při oslavách hrdina Lukáš Dostál?

„Ve skupině si pořád píšeme, určitě pospolu zůstaneme. Doufám, že občas bude nějaký sraz a s klukama se uvidíme a pokecáme. Já myslím, že ta parta nám to vyhrála. Může se mluvit o spoustě výkonů, ale vyhráli jsme to, protože jsme předvedli nejvíc týmový hokej – a všichni jsme to strašně chtěli. Až si někdy sedneme, bude krásné na to vzpomínat. A taky se všichni rádi uvidíme…“

Hokejovou knihu roku můžete zakoupit na Marken.cz (ZDE) za výhodnou cenu 399,- korun.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• Extraliga