Foto: Pasi Mennander / Finnish Ice Hockey Association
3. listopadu 2020, 13:29
Adam BagarBrankář Patrik Bartošák v létě vyměnil Švédsko za sousední Finsko, štaci v Lahti si po všech stránkách moc užívá a svými výkony si řekl dokonce o pozvánku do českého národního týmu, kam se vrací prvně od loňského MS v Bratislavě.
brankář, 31 let
„Vůbec mě nenapadlo, že bych mohl dostat pozvánku. Je to pro mě takové zadostiučinění, ale jsem realista a vím, že nebýt koronaviru, nominace mohla vypadat úplně jinak,“ říká Bartošák, jenž po všech peripetiích, kterými si v uplynulé sezoně prošel, našel ve Finsku pohodu.
„Posunulo se to správným směrem. Jsem zase šťastný jako člověk. Jsme s rodinou na dobrém místě, v krásné zemi a v super klubu. Jsme rádi, že jsme se rozhodli pro Finsko. Nejsme nikde zavření, žijeme plnohodnotný život, hrajeme, fungujeme,“ líčí natěšeně 27letý gólman.
K radosti přispívá i syn Damián, jenž se narodil během loňského šampionátu. „Je výborný. Už začíná mluvit, projevovat se. Je to malé, živé dítě. Baví mě a jsem strašně šťastný, že ho máme. S paní si ho fakt moc užíváme. Je to nejlepší, co nás mohlo potkat,“ září dál Patrik Bartošák.
V Lahti působí také útočník Rudolf Červený, který má zase dvouletou dceru. „Bydlíme ve stejné budově, takže když máme trénink nebo zápas, paní mohou jít s dětmi na hřiště, na kávu. Takže má tam vyžití, kamarádku. Určitě si to ve Finsku taky užívá, je o nás výborně postaráno.“
Bartošák změnil i pohled na život, podle svých slov v něm našel jiné rozměry. „Už nejsem jen hokejista, který si vždy na sebe připouštěl tlak. Teď chci být hlavně šťastný a dobrý otec, dobrý partner, šťastný člověk. Chci si užívat život a nestresovat se už kvůli hokeji,“ potvrzuje.
Jeho spokojenost v osobním životě se projevuje i na ledě. „Jasně, od toho se bude odrážet, jak chytám a jak budu nápomocný týmu. Jsem spokojený z osobního i hokejového hlediska,“ hlásí gólmanská jednička Lahti, jemuž aktuálně patří skvělá čtvrtá příčka tabulky finské Liigy.
„Začátek nebyl z naší strany úplně ideální, ale začíná si to sedat. Před pauzou jsem vyhráli čtyři utkání za sebou a hráli jsme dobrý hokej,“ pokyvuje Bartošák, který si chválí i tamního trenéra brankářů. „Je výborný. Kolikrát trénuju i dvakrát denně a jako brankář se posouvám.“
Na severu si musel zvykat na trošku jiný styl hokeje. „Hlavně jsem musel začít víc bruslit. U nás i ve Švédsku mi stačilo chytat spíš pozičněji, ale tam jsem už během přípravy zjistil, že bruslení je tady strašně důležité. Když jen stojíte na čáře a chytáte, tak vás pak porazí,“ popisuje.
Proto se teď snaží hlavně zapracovat na bruslení. „Aby se dostalo na úroveň finského hokeje. I kdybych pak chytal jinde, tak je to vždycky výhoda. Až tady jsem přišel na to, že je to potřeba. Bez bruslení bych tu ani nemohl chytat,“ má jasno bývalý brankář Vítkovic či Třince.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz