Anthony Nellis | Foto: Petr Kotala, hc-vitkovice.cz
21. listopadu 16:30
Adam KodetZatímco angažmá jeho krajanů Archambaulta v Plzni nebo Thomase v Liberci se nepovedla podle představ a předčasně skončila, usměvavý Anthony Nellis se ve Vítkovicích pravidelně prosazuje. S osmnácti body je nejproduktivnějším cizincem v celé lize a s deseti góly také nejlepším střelcem mezi zahraničními hráči.
útočník, 30 let
„Myslím, že první část sezony byla dobrá," líčí rodák z Québecku v rozhovoru pro Hokej.cz. „Pro mě osobně je příjemné poznávat nové týmy, nové stadiony a celou ligu. Hrát v české extralize je pro mě výzva, ale já mám výzvy rád."
Jestli se vám týmově něco daří, jsou to početní výhody. Čím to, že jste v nich tak smrtící?
Máme dvě dobré přesilovkové formace, a vždycky je takovou vnitřní soutěží mezi hráči se do nich dostat. Naší lajně to tam padá, ale i ta druhá je nebezpečná. Musíme v tom pokračovat, protože i pro soupeře je složité, když musí bránit dvě dobré formace na přesilovky a ne jen jednu.
Momentálně jste nejproduktivnějším cizincem celé soutěže, jste tedy z osobního pohledu spokojený?
Samozřejmě jsem spokojený s tím, co se mi zatím povedlo. Ale nebude to nic znamenat, když v tom nezůstanu konzistentní. A navíc, mým úkolem je pomoct týmu vyhrávat, ne dát nejvíc gólů ze všech. Je to hezký bonus, ale když nebudeme vyhrávat, nebudu ani tak spokojený. Musíme prostě sbírat body do tabulky a podávat přesvědčivé a konzistentní výkony.
„Musíme v tom pokračovat, protože i pro soupeře je složité, když musí bránit dvě dobré formace na přesilovky a ne jen jednu."
Jaké pro vás vůbec bylo přivítání v novém týmu?
Hráči mě přivítali dobře, už jsme se stihli hodně sblížit. Taky jsem měl štěstí, že jsem přišel do týmu pod trenéra Wojnara, který mě dva roky vedl na Slovensku. Mámě dobrý mix mladých a starších hráčů, a když budeme pracovat, mám v tento tým velkou důvěru.
Byl právě trenér Vlastimil Wojnar hlavní příčinou, proč jste do Vítkovic přišel?
Hrálo to velkou roli, protože za ty dva roky jsem cítil, že ve mně má velkou důvěru. Věřil jsem, že ji ve mně vloží i v Česku. Je také jeho zásluhou, kam jsem se za ty dva roky hokejově posunul. Opravdu stál o to, abych do Vítkovic přišel, v podstatě mě k tomu nutil. (usmívá se) Moje rozhodnutí sem přijít bylo z respektu k němu, ale když jsem cítil z klubu zájem, bylo to jasné rozhodnutí.
Nabídnete porovnání mezi slovenskou a českou extraligou?
Slovenská extraliga je dobrá soutěž, ale v Česku je to mnohem těžší. Na ledě není tolik prostoru a hra je rychlejší. Když jste na puku, musíte hrát rychle, protože na vás hned někdo vytváří tlak. Já sám se ale považuju za slušného celoplošného útočníka, takže pro mě přesun nebyl tak složitý. Prostě se snažím dělat to, co po mě trenéři chtějí a co nejvíc se přizpůsobit systému a stylu hry.
Vaše hokejová cesta vedla přes univerzitní NCAA a neúspěch v AHL do Evropy. Takový byl plán?
Je to dobrý plán pro hráče, jako jsem já. Školu jsem dokončil ve 24 letech, a to už jsem byl možná moc starý na to, abych se dostal do NHL. Ale zkušenosti z AHL a East Coast se severoamerickým hokejem pro mě byly důležité. Akorát, že když jsem začínal s profesionálním hokejem, bylo to za covidu. Rok a půl bylo pro nás všechny těžké vůbec někde hrát a sehnat si angažmá. Ale během těch pár let jsem dospěl a rozhodl se, že půjdu do Evropy.
„Slovenská extraliga je dobrá soutěž, ale v Česku je to mnohem těžší. Na ledě není tolik prostoru a hra je rychlejší. Když jste na puku, musíte hrát rychle, protože na vás hned někdo vytváří tlak."
Jak to nesla rodina?
Manželka naštěstí byla ochotná do toho jít se mnou, i s naším malým synem. Je to pro naši mladou rodinu hezká zkušenost a skvělý zážitek. Kromě hokeje si navíc stíháme užívat i rodinný život, což je super.
Co vám v Evropě nejvíc schází?
Nejvíc mi samozřejmě chybí zbytek rodiny a kamarádi. I s jídlem je to občas složitější, jsou tu trochu jiné chutě a dochucování jídel. Navíc miluju typické kanadské jídlo poutine, a to tady v Česku rozhodně neseženete. Ale za tu dobu v Evropě jsme si zase našli spoustu pokrmů, které nám opravdu chutnají.
Když budete pokračovat v dobré práci, mohl by se ozvat někdo z lepší evropské soutěže. Myslíte na to?
Nemám v Evropě vysněnou zemi, kde bych chtěl hrát. Chci být hlavně v soutěži, ve které se budu posouvat jako hokejista a která mě bude nutit, abych hrál na maximum. Čím je liga složitější, tím příjemnější pro hráče je v ní vyhrávat a bodovat.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz