Navrátilec Cibulka: NHL zůstává mým snem. Co teď Motor nejvíc zlobí?

Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz

Nečekalo se to. Zvláště po loňské úspěšné sezoně a letním vyztužení stabilizovaného kádru. Českobudějovický Banes Motor nastřádal tři porážky v řadě, z toho dvě poslední na domácím ledě. Ze šesti zápasů v úvodu Tipsport extraligy bral dvakrát po třech bodech, zbytek odevzdal soupeřům.

Tomáš Cibulka

obránce, 20 let

Tipsport extraliga 2024-2025

Z 3

G 0

A 0

B 0

Poslední tři neúspěšné duely absolvoval také dvacetiletý obránce Tomáš Cibulka, odchovanec klubu od Černé věže a juniorský reprezentant, který se vrátil ze zámoří. „Není to pro mě příjemný start,“ krčí rameny nad svým vstupem do extraligy, zároveň i seniorského hokeje.

Debutoval v Olomouci, kde strávil na ledě 15:47 minut. Doma se Spartou odehrál rovných osmnáct, v nešťastném duelu s Mladou Boleslaví měl čas 17:49. Klobouk dolů před nováčkem. „Cítím se skvěle. Kluci mě přijali a rozumím si s trenéry, které jsem poznal během léta, když jsem tady trénoval pár týdnů. Takže paráda. Až na to, že jsme zatím všechno prohráli,“ vyjadřuje zakalenou radost.

Po ztrátách s Olomoucí a Spartou se hledaly příčiny a východiska. „Zkušenější hráči se jednotlivě vyjádřili, co si o tom myslí a co je potřeba zvednout ve hře. Na co se zaměřit. Mluvili Doudy, Guli, Pecháček, Kovi, Ordy (Doudera, Gulaš, Pech, Kovařčík, Ordoš, pozn. red.). Mě se nikdo neptal na nic,“ usmívá se nad rolí benjamínka.

Do utkání s boleslavskými Bruslaři vstoupil Motor vskutku aktivně. „Naše rozbory jsme se snažili přenést do zápasu. Bylo to vidět v některých fázích. Ale zase se to nedotáhlo,“ krčí rameny.

Jihočeši hned v úvodu získali přesilovku, kterou zpeněžil Ondřej Kovařčík premiérovým gólem v motoráckém dresu. Jenže další dvě rychle následující početní výhody přišly vniveč a v polovině první třetiny začala hra uvadat. „To nás teď asi zlobí nejvíc. Nezvládáme hrát stejný hokej celých šedesát minut. Hra je strašně rychlá a během chvilky se může stát cokoliv. Proti Bolce jsme se přesvědčili, že vedení 2:0 necelých deset minut před koncem neznamená vůbec nic,“ komentuje Cibulka.

Běžela 29. minuta a budějovický tým se propadal v útlumu. Zdravě naštvaný kapitán Milan Gulaš vyrazil proti soupeřově rozehrávce, zmocnil se kotouče na červené čáře a středem kluziště pelášil k Dominiku Furchovi. Překonal ho forhendem přes levý beton a osazenstvo Budvar arény prožívalo náhlou euforii. „Guli je obrovský lídr. Dávat góly má v popisu práce. Touhle trefou ohromně pozvedl celý tým, ale vydrželo nám to chvilku. Do konce třetiny. Potom jsme se znovu až moc snažili hrát hezký kombinační hokej a zapomněli na ten jednoduchý, který nás zdobil,“ přiznává mladý bek.

Sice kostrbatě, ale Budějovičtí směřovali k bodovém zisku. Otřásli se v 52. minutě, kdy tečí korigoval Petr Čajka. Zakrátko vyrovnal u levé tyčky finský krajánek Aleksi Rekonen. Pohroma? Visela ve vzduchu. Za necelé čtyři minuty ji dokonal Jan Závora nápřahem z vrcholku levého kruhu. „Udělali jsme hloupé chyby a nehráli, jak jsme chtěli. Zbytečně až moc kombinujeme v obranném pásmu. Kolikrát postačí jenom to vzít a posunout ven,“ povídá Cibulka zklamaně.

Pětasedmdesát vteřin před třetí sirénou sáhli domácí k power play. Snaha o vyrovnání však byla marná. Šňůra porážek se protáhla na tři. „Myslím, že nemůžeme dělat unáhlené závěry. Žádná panika není nutná. Hlavně nesmíme přestat si věřit. Potřebujeme, aby si všechno sedlo. Věřím, že až si to sedne, potom dokážeme porazit úplně každého. Kádr je hodně kvalitní na všech postech. Máme zkušené hráče, velká jména,“ neztrácí víru v obrat.

Bronzový medailista z posledního MS dvacetiletých si mohl přinést vnitřní jistotu z reprezentace a úspěšného působení v quebecké juniorské lize. „Abych řekl pravdu, nikdy jsem neměl moc velké sebevědomí. Vždycky jsem s tím trochu bojoval. Ale zvedl jsem si ho letos na letním kempu v Bostonu. Poznal jsem, že dokážu uplatnit svoji hru i proti velkým borcům. A taky mě povzbudili David Pastrňák s Pavlem Zachou. Skvělé osobnosti. Je krásné sledovat, jak se snaží pomoct mladým klukům,“ oceňuje.

Trenér Ladislav Čihák předpovídá Cibulkovi velkou budoucnost. Šikovný, ofenzivně laděný obránce si zatím zvyká na pobyt mezi dospělými. Docela zapomněl na deset prvoligových utkání za Benátky, které absolvoval v sezoně 2020/21. „To už je dávno pryč a taky jsem se změnil jako hráč,“ přikyvuje. „Dospělý hokej je pro mne stále velká neznámá. Extraliga se nedá srovnávat s juniorskou kategorií nebo kempem NHL. V zámoří je hra malinko rychlejší a mnozí borci víc dovednostně vybavení. Tady jsou zase hráči silnější a souboje tudíž daleko náročnější. Furt se seznamuju,“ říká.

Smlouvu v Budějovicích podepsal do konce sezony. „Potom se uvidí. Vynasnažím se hrát co nejlíp, abych se případně mohl vrátit za moře. Zahrát si NHL zůstává mým snem,“ svěřuje se.

Do Motoru našel cestu zpátky po roce v Liberci a třech sezonách v Kanadě. „Chci teď být doma s rodinou. Se ségrou, se svojí dívkou a se všemi, které jsem neviděl tak dlouho,“ vysvětluje aktuální volbu.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• Banes Motor Č. Budějovice