Žolík z Ligy juniorů válí mezi mistry. Pochopil jsem, že jsem ještě slabý, líčí Zduba

Zalovit v nižší soutěži, to je pro trenéry extraligových celků vždycky trošku nejistý krok. Na druhou stranu nemají příliš co ztratit, mohou jen získat. A v případě Jakuba Zduby třinecká juniorka jednoznačně získala, posila z brněnské Techniky zapadla do rozjetého stroje obhájců titulu znamenitě.

Osmnáctiletý forvard hrál v minulém ročníku Ligu juniorů, ve 32 zápasech posbíral 30 bodů za 14 branek a 16 asistencí. To možná není na první pohled přímo oslnivé číslo, ale když si vezmete srovnání hokejistů ročníku 2006, rázem už byl Jakub Zduba mezi nejproduktivnější šesticí.

Proto dostal po sezoně laso, které nemohl odmítnout.

„Celá moje sezona v Technice byla o tom, že se chci vrátit do extraligy. V sezoně se mi to nepovedlo, ale na konci, před začátkem letní přípravy, přišla nabídka z Třince. Když jsem vše zvážil, tak jsem se pro ni rozhodl,“ líčí Zduba, jenž v Technice hostoval z Komety.

Hostuje i teď, jen ve stejné soutěži, jakou hraje nejsilnější brněnský tým. „I Kometa měla zájem, ale nakonec se to domluvilo a pustili mě do Třince,“ pokračuje mladý útočník, který přešel do Komety v sedmé třídě z Warrioru.

Ačkoli tedy do letošního jara vystřídal už trojici klubů, první životní stěhování absolvoval až vzápětí. „V Třinci jsem sám, na hotelu, bez rodičů. Je to něco jiného než doposud. Docela mi to vyhovuje, konečně si tenhle život vyzkouším. V tomhle směru je to dobrá zkušenost,“ říká Zduba.

Volný čas vyplňuje plněním školních povinností, studuje dálkově v Brně. „A když nemusím nic dělat, tak na něco koukám nebo zajdeme s klukama ven, do kavárny a podobně.“

Adaptace ze stránky života je jedna věc, adaptace hokejová věc druhá. A tu zvládl Zduba výtečně. Po sedmi kolech mu patří třetí příčka bodování extraligy, na kontě má už pět branek a šest asistencí.

Po posunu z nižší soutěže? Klobouk dolů!

„Už v přípravě jsme si s naší lajnou sedli a vypadalo to dobře. Poslední zápas přípravy a začátek ligy nám vyšel, zatím to takhle pokračuje. Jsem za to rád,“ popisuje útočník, jenž hraje po boku vrstevníků Matěje Kubiesy a Marcela Mikuly. Téměř vyrovnanou bilanci gólů a nahrávek měl už loni. „Ať už je to gól, nebo nahrávka, beru to stejně. Snažím se hrát naplno a z toho přicházejí body,“ cítí.

Předešlý ročník v ligové soutěži tedy vzal za správný konec. „Vyzkoušel jsem si i nějaké zápasy v druhé lize mužů a tam jsem pochopil, že jsem ještě dost slabý. Uvědomil jsem si, že musím pořádně makat na suchu, nabrat sílu a svaly. Na ledě jsem pracoval na sebevědomí, na tom, abych hrál na puku. To všechno mi pomohlo,“ počítá.

Jako jeden z menších útočníků si zakládá právě na silové stránce. „Myslím, že v soubojích jsem silný na puku. A taky že je mojí předností buly. Dokážu se podsadit a být v silném postoji,“ říká Zduba, jehož soupeři jen tak od puku neodstaví.

Herní úroveň dvou nejvyšších juniorských soutěží se mu ale srovnává obtížně. „Kvůli tomu, že jsem nezažil přímo v jedné sezoně, že bych si vyzkoušel jeden zápas tam a jeden tam,“ vysvětluje po letní adaptaci. „Nemůžu úplně říct, jestli je ten skok obrovský, nebo malý. Klidně bych řekl, že rychlost a tvrdost je podobná, ale extraliga je hlavně o systému a jsou v ní šikovnější hráči. V tom je za mě největší rozdíl,“ přemýšlí.

Velkým očekáváním se Zduba v ocelářském dresu rozhodně nevyhne. Třinec vstoupil do sezony v roli obhájce mistrovského titulu a ačkoli mu letos už nepomůžou místní „juniorské legendy“ Oskar Haas a Michal Ramik, opět patří mezi největší favority. Extraligu do středy vedl o skóre před Libercem, který následně vyskočil na první místo díky předehrávce.

„I přesto, že máme dost mladých hráčů, tak se díváme vysoko. Jdeme krůček po krůčku a snažíme se udělat všechno pro úspěch,“ neskrývá forvard, který má kolem sebe řadu úřadujících šampionů. A ti samozřejmě baží po dalším vavřínu. „Určitě tady panuje, že si všichni chtějí ten pocit zopakovat,“ přitakává Zduba.

Jeho nové mužstvo prozatím neabsolvovalo žádný výjezd do Čech, nejdál hrálo v Jihlavě. Až v říjnu ho čekají tři takové výpravy. „Já osobně jsem se těšil na Kometu, i proto, že jsem tam hrál, i proto, že je to výborný soupeř. Samozřejmě jsme se hodně těšili i na derby s Vítkovicemi, jinak už je to na každý zápas stejně. A každý chceme vyhrát,“ ujišťuje jeden z třineckých tahounů.

Obě zmiňované bitvy Oceláři zvládli, doposud zaznamenali jedinou těsnou porážku s Pardubicemi. „Klíč je podle mě v proměňování šancí a dodržování systému, který máme dobře nastavený. V tom byl asi důvod, proč jsme z těch zápasů vycházeli vítězně,“ říká Zduba, jenž i v novém ročníku může pociťovat jednu přednost Třince z mistrovského konce předešlého ročníku.

Tedy schopnost zápasy otáčet, případně rozhodovat ve třetí třetině. Slezané dali právě v poslední dvacetiminutovce už šestnáct gólů, nejvíc napříč soutěží. Čtyři kousky takto nasypali Hradci Králové i zmiňované Kometě, po třech Vítkovicím a Přerovu.

„Zatím to tak vypadá. Nevíme, čím to je, ale vždycky hrajeme do konce zápasu a ať už výsledek vypadá jakkoli, tak věříme, že s tím můžeme něco udělat. Teď se to daří a je to jedině dobře,“ uzavírá třinecký objev.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter