Piráti dohání ztrátu. Lepší narazit na začátku než po Novém roce, má jasno Hlaváček

Juniorku Chomutova v předsezonních predikcích většina lidí stavěla mezi favority na postup. Piráti však v úvodu tvrdě narazili a nějaký čas okupovali dokonce předposlední příčku. Nyní se ale Severočechům začíná dařit a v tabulce jim patří čtvrté místo. O dosavadní cestě Chomutova se v rozhovoru rozpovídal útočník Tomáš Hlaváček.

Tomáši, v polovině sezony jste čtvrtí. Jak jste spokojení s průběžným umístěním?
Spokojení nejsme. Po tom, co jsme měli špatný začátek, kdy jsme se pohybovali okolo sedmého místa, se ale nyní vezeme na dobré vlně. Měli jsme dvě série po třech výhrách, takže jsme z osmi zápasů vyhráli šest. Tím jsme se naladili a teď v tom chceme pokračovat. To umístění ale není takové, jaké bychom si přáli. Problém není v tom, jak dokážeme hrát, spíš nás ale limituje hlava, což vede k výkyvům výkonů.

Zatím mi to připomíná minulou sezonu, ve které se vám nepovedl začátek, v play off jste ale patřili k nejsilnějším týmům. Cítíte to podobně?
Čím dřív se naladíme na tu dobrou vítěznou mentalitu, tím lépe si připravíme formu na play off, což se nám minulou sezonu podařilo. Je pravda, že ten začátek je dost podobný, posledně se u nás dokonce měnili trenéři. V říjnu jsme měli opravdu krizi, pomohli nám ale overage hráči, kteří přinesli určitý pořádek. Myslím si, že jsme to letos podchytili dříve než minulý rok.

Z overage hráčů za vás hraje pravidelně jen Jan Rindoš. Je to velký rozdíl?
Rozdíl tam samozřejmě je. Na druhou stranu si myslím, že máme takový tým, který nemusí být na overage hráče tolik vázaný. Když plníme to, co máme, tak jsme schopní vyhrávat i bez podpory těch starších hráčů. Stabilně nám tu hraje jeden overage hráč, který pravidelně přispívá body, což je skvělé. Myslím si, že na nich nejsme tak závislí jako ostatní týmy, které je využívají na plné obrátky a bez nich by jejich hra byla znatelně horší.

V přípravě se vám dařilo, dvakrát jste porazili Kladno. Co se se začátkem sezony změnilo?
Příprava je vždy specifická v tom, že se v ní prostřídá spousta hráčů, kteří bojují o místo v týmu. Otázkou bylo, v jak silné sestavě vlastně soupeři hráli. Konkrétně na Kladnu ale bylo vidět, že má skvělý pohyb, což se potvrdilo i v sezoně. Jinak jsme hráli v Německu, kde jsme ty soupeře převyšovali. Možná jak jsme v přípravě vyhrávali, tak jsme si mysleli, že to půjde samo. Ukázal se ale pravý opak. Tím pádem jsme na začátku sezony narazili, což je určitě lepší, než narazit až po Novém roce, kdy se ten tým formuje na play off.

Jak to vypadalo v kabině, když jste po deseti kolech byli předposlední?
Byla tam cítit nepohoda. Měli jsme velké problémy v koncovce. Hodně jsme to ale probírali s trenéry a mluvili jsme o tom i mezi sebou a navíc nám vypomohli overage hráči, kteří v kabině nastavili nějakou laťku. Pak se začalo vyhrávat a pomalu se vracela pohoda.

V týmu máte celkem dost hráčů ročníku 2005. Zkušenější mužstvo si s krizí poradí lépe...
V kádru je i pár kluků, co zažili sestup. Tou krizí si už prošli, takže jsme nešli do neznáma. Máme ale i hodně mladých hráčů, kteří to úplně neznali. S pomocí těch starších hráčů jsme se z toho dostali, byť ne zatím úplně tak, jak chceme. Ten bodový deficit byl přece jen obrovský, teď to ale začínáme stahovat a náš výkon se začíná stabilizovat.

Z pohledu produktivity máte vyrovnaný kádr. To je velká výhoda.
Je to tak. Jednou dá gól ten, podruhé někdo jiný. Důležité je, že si to všichni přejeme. Většinou na to ani nekoukáme, hlavně nám jde o to, abychom sbírali body do tabulky. Nemáme potřebu být někde vidět jako jednotlivci, protože se vše odráží v týmu. Bereme to tak, že nejdůležitější jsou tři body pro tým.

Minulý týden jste prohráli s Táborem po nájezdech. Soupeř vám zkraje druhé třetiny dal dva góly. Tam bylo klíčové, že jste se z toho nesložili, že?
Do Tábora jsme jeli trochu s pokorou a navíc jsme měli okleštěnou sestavu, jeli jsme v nějakých patnácti lidech. Věděli jsme, že Tábor dokáže hrát velice kvalitní hokej. Jak jste ale říkal, důležité bylo, že jsme se z těch gólů nesložili. Myslím si, že jsme měli vyhrát za tři body. Po vyrovnání jsme měli víc šancí a to i v prodloužení. Gólman nás držel po celý zápas, nájezdy se ale bez vstřeleného gólu vyhrát nedají.

Vy sám jste vyrovnával ve vlastním oslabení. Jak se to seběhlo?
Dostali jsme puk do středního pásma. Jejich obránce rozehrával od mantinelu, zrovna se mu ale ve výhledu mihl rozhodčí a když poté přihrával spoluhráči na střed, tak se mi se štěstím podařilo sklepnout puk do jízdy. Vystřelil jsem mezi tělo a vyrážečku a naštěstí to tam padlo.

V zápase s Olomoucí z konce listopadu jste skóroval dokonce dvakrát během jednoho oslabení. Máte na to nějaký fígl?
O fíglu to není. Naopak si myslím, že v oslabeních, které hraji primárně s Maksymem Bonem, si dokážeme vytvořit šance, které ale zdaleka nevyužíváme tak, jak bychom mohli. Proti té Olomouci si v jedné situaci obránce nepohlídal situaci a to jsem ujel úplně sám. Viděl jsem gól Honzy Vostiňáka, který vystřelil na vyrážečku. Tak jsem to zkusil taky a padlo to tam. Pak jsme se dostali do hry ještě jednou na závěr oslabení, kdy jsem dostal nahrávku na vrchol kruhu, odkud to tam znovu spadlo.

V nájezdech nakonec uspěl soupeř. Vy jste také jel, co jste zkoušel a jak si na nájezdy věříte?
Na nájezdech jsem si vždy zakládal, poslední dobou to ale není ono. Nájezdy jezdíme na rozbruslení a v minulosti jsem je dával, tuto sezonu se mi to ale nedaří prolomit. Konkrétně proti Táboru jsem naznačil střelu na vzdálenější tyč, pak jsem to trochu potáhl a vystřelil do protipohybu na bližší tyč, kde se objevilo docela dost místa. Bohužel jsem to ale netrefil.

V neděli hrajete s Havlíčkovým Brodem, který jel v této sezoně nájezdy již osmkrát. Budete se na to nějak speciálně připravovat?
Nájezdy jsou hodně skills záležitost, na to se moc připravit nedá. Věříme, že v Havlíčkově Brodě to do nájezdů nedojde a že vyhrajeme po šedesáti minutách, i když v Kotlině je to vždy nepříjemné.

V posledním utkání jste porazili poslední Třemošnou, která se ale taky trochu zvedla. Jak jste ten zápas viděl?
Do zápasu jsme vstoupili špatně. V hlavách jsme měli to, že jsme ji předtím ani jednou neporazili, byť jsme ji přehrávali. V Třemošné je takové specificky malé hřiště a přestože hrají na docela málo hráčů, tak dokážou využít svůj dobrý pohyb. Na začátku využili přesilovku, ve které tomu nešlo skoro ani zabránit. Pak byl ale klíčový gól na 2:1, kdy jsme získali sebevědomí. Poté jsme dali další dva góly a zápas jsme již měli pod kontrolou.

Na kontě máte osmizápasovou sérii, kdy se vám podařilo bodovat. Jak se cítíte?
Po tom nepovedeném startu sezony, kdy se nám snad kromě Samuela Peksy nedařilo nikomu, je příjemné stabilně bodovat a pomáhat týmu, jak jen to jde. Cítím se dobře a jsem rád, že mi to jde. Nějak se na to ale nevážu, hlavně chci herně pomoc týmu, i když body jsou samozřejmě také důležité.

V pátek vás čeká zápas se třetím Pískem. Tam se může pomalu rozhodovat o případném nasazení do play off. Jak se připravujete?
Obě ta víkendová utkání vesměs bereme jako každý další zápas. Hrajeme sice s týmy, které se nám v této sezoně ještě nepodařilo porazit, herně na ně ale máme. Konkrétně Písek hraje dost specifický hokej. Sám jsem tam působil, takže vím, o čem mluvím. Hodně se tam opírají o gólmana, kterého moc dobře znám. Já vím, kam mám střílet a on ví, kam já střílím, takže se celkově vynulujeme. Písek hraje nepříjemný hokej v tom smyslu, že nahazuje kotouče za nás. My se naopak snažíme hrát kombinační hokej. Doufám, že se nám ho podaří porazit.

Jak jste zmínil, v Písku jste dřív hrál. Probíhá tam hecovačka?
Toho týmu tam znám naprostou většinu. V Písku chodím do školy. Jeden spolužák je dokonce mým protihráčem, takže spolu řešíme soupeře. Předem se ale moc nehecujeme, většinou to přijde až přímo v tom zápasu. Chceme se navzájem porazit, nikdy to ale nepřekročí únosnou mez.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter