Méně hvězdiček, velký charakter. A „kauza“ Badinka? Čtyřikrát nepřijel, mrzí Augustu

Dvě medaile a dokonce tři účasti v semifinále za sebou. Takovou vizitku nechali čeští junioři na posledních šampionátech a zklamat by nechtěli ani tentokrát v Ottawě. „Všichni máme svoje sny a proto tam jedeme, ale je tam i dalších devět týmů, které mají ty sny podobné nebo stejné,“ uvedl hlavní kouč Patrik Augusta, jenž na úterní tiskovce klasicky obhajoval svou nominaci.

Na vaší soupisce figuruje 27 hráčů. Jaké s nimi máte plány?
Podle nových pravidel IIHF můžeme do turnaje zapsat tři brankáře a 22 hráčů, což je o dva víc než loni. Pravděpodobně se rozhodneme pro osm obránců a čtrnáct útočníků. To znamená, že z kempu dva hráči ještě před mistrovstvím světa odcestují domů a nebudou na soupisce, pokud budou všichni ostatní během přípravy zdraví. Letos se už hráči na soupisce během mistrovství měnit nemůžou.

Jak to vypadá s Adamem Jiříčkem? Hokej nehrál deset měsíců a nedávno se znovu zranil.
Jsme s ním skoro v každodenním kontaktu, Láďa Šmíd i s jeho týmem. Adam začal trénovat po dalším zranění kolene a tenhle týden by měl odehrát dvě utkání za svůj klub v juniorce. Pokud bude všechno v pořádku a koleno bude stoprocentní, tak by se mohl připojit k nám do kempu po neděli a zkusit zabojovat o místo na mistrovství.

Eduarda Šalého už máte jistého?
Při prvním kontaktu s Ronem Francisem, generálním manažerem Seattlu, jsme dostali negativní stanovisko. To se minulý týden změnilo. Myslím si, že i díky tomu, že Eda chce přijet reprezentovat, jsem dostal souhlasné stanovisko, že nám ho pustí. Akorát řešíme který den. Poslední zápas hrají 21. prosince, takže doufám, že kolem 22. by se k nám mohl připojit, když se bude tým stěhovat do Ottawy.

Víte, proč ho Seattle původně nechtěl pustit?
Důvody Rona Francise byly ty, že hraje významnou roli v týmu Coachella Valley, patří mezi top dva útočníky a je pro ně důležitý. Nechávali jsme si ale otevřená vrátka, že by se jeho názor mohl změnit, a já jsem jenom rád, že Ron i organizace Seatllu nám vyšli vstříc.

Jaký od Šalého očekáváte přínos?
Podle toho, co jsem viděl v srpnu, jsem i jemu samotnému řekl, že udělal obrovský posun. Na minulém mistrovství měl malý zdravotní problém, který ho limitoval. Co od něj čekáme? Zkušenosti, protože tam nejede poprvé, a lídrovství, které nám ukázal i na turnaji pěti v Zugu. A už jenom podle té chuti, jak chce reprezentovat a hrát za český nároďák… Je to výborný kluk do kabiny i na ledě a pro nás to bude lídr. Myslím si, že hráče kolem sebe bude dělat lepšími.

Dáte mu i kapitánské céčko?
Myslím si, že bude jedním z kapitánů. Jestli bude mít přímo céčko, to nevím, ještě to probereme. Určitě ale bude jedním z těch tří hráčů, ke kterým by mužstvo mohlo vzhlížet a kteří ho potáhnou.

A co další lídři kabiny?
Matěj Maštalířský, Vojta Hradec, myslím si že i Kuba Dvořák, to všichni jsou kluci, kteří mají zkušenosti a hrají. Jádro se mi už vytvořilo během turnajů, na které jsme jezdili, a to si myslím, že je nejvíc: Hráči drží pohromadě. Vždycky se to ale ukáže teprve v zápasech, kdy to nepůjde a půjdeme proti nějaké kontroverzi. Myslím si, že bereme velice zdravé mužstvo.

Jakub Dvořák se přitom loni omluvil, situace kolem něj působila trošku záhadně. Už je to za vámi?
Já nemám vůči nikomu žádnou zášť. Kuba Dvořák podává výkony a hraje, my jsme spolu komunikovali hnedka od prvního možného kempu, kdy mohl přijet. Měl zájem reprezentovat a přijel na každou akci, na kterou jsme ho pozvali. Sledujeme ho, jsme v úzkém kontaktu i s Los Angeles. Měl jsem ho jako hráče v Liberci, takže jsem rád, že je součástí naší sestavy, a bude velice důležitým článkem defenzivy.

Do útoku berete i dva mladíčky ročníku 2007, Adama Novotného s Vojtěchem Čihařem. Čím si to zasloužili?
Já jsem měl šanci je vidět na malém hřišti v Edmontonu na Hlinka Gretzky Cupu, už tam se nám líbili. Sledovali jsme je i během sezony a myslím si, že oba dva podávají stabilní výkonnost v české extralize, což není vůbec jednoduché. Mají určité role, se kterými se ztotožňujeme i směrem k národnímu mužstvu. Odehráli s námi poslední turnaj v Imatře, kde si svými výkony o nominaci řekli.

Proč naopak chybí Dominik Badinka? Jeho zkušenosti z elitní švédské ligy by se vám určitě hodily.
Dominik Badinka byl pozvaný na čtyři turnaje pěti a ani na jeden nepřijel, omluvil se. Já si zakládám na tom, že stavím mužstvo, kde jsou určité vazby a vidíme, kam hráči patří a kdo s kým může hrát. Nemyslím si, že Dominik Badinka je v téhle věkové kategorii tak dominantní obránce, aby mohl přijet jenom na mistrovství světa.

A co Jaromír Pérez nebo Adam Benák?
V tuhle chvíli jsou v pozici náhradníků, kterých máme celkem přes třicet. Myslím si, že proti nim trošku hrálo malé hřiště a fyzická hra. Benyho jsme sledovali, v USHL září a patří snad do první patnáctky bodování, ale na rovinu, když se podívám na zápasy USHL a zápasy CHL, tak ta kvalita je trošku někde jinde. On je mladý kluk, je šikovný a myslím si, že má před sebou ještě spoustu akcí v národním mužstvu.

Jak byste srovnal váš tým s tím loňským, pokud to vůbec jde?
Je těžké to srovnávat. Co se mi na tomhle týmu líbí, je ta soudržnost a týmovost. Měli jsme dostatek času poznat hráče i v těžkých chvílích, jako když nám na turnaji v Zugu většina z nich lehla s virózami a chřipkami a hráli v nekomfortním prostředí. Kdybych to měl ale srovnat s loňským mužstvem, tak si myslím, že letos třeba nebudeme mít tolik hvězdiček, jako jsme měli loni – to byli hráči v top desítce kanadského bodování juniorek. Teď tam takoví nejsou. Jsem ale přesvědčený, že i bez těch hvězdiček máme kvalitu. A s Edou Šalém je to mužstvo samozřejmě jiné. Máme taky zkušeného brankáře, který už má jedno mistrovství za sebou, což je důležité. Musíme se prezentovat týmovým výkonem a charakterem.

Na mysli máte Michaela Hrabala. Jak vidíte situaci kolem brankářů?
Uvidíme, jak se budou všichni tři prezentovat během těch čtrnácti dní a dvou přípravných zápasů. Michael loni odchytal prakticky celé mistrovství, Honza Kavan má výbornou sezonu, stejně tak i Jakub Milota. Tyhle věci budeme rozhodovat i po konzultaci s trenérem brankářů.

Česká dvacítka přivezla z posledních dvou šampionátů medaile. Cítíte tlak, že se od vás očekává další?
Podle mě to hráči určitě vnímají. Říkal jsem to i loni: Všichni máme svoje sny a proto tam jedeme, ale je tam i dalších devět týmů, které mají ty sny podobné nebo stejné. Záležet bude na momentální formě a trochu i na štěstí, které se k nám třeba loni přiklonilo. Budeme tvrdě pracovat na tom, aby se k nám přiklonilo znovu. Sice je to klišé, ale jdeme zápas od zápasu. Potřebujeme dobře zvládnout základní skupinu, dostat se do čtvrtfinále a pak už je možné všechno.

V přípravě vám ostré zrcadlo nastaví domácí Kanada. Jste rádi, že v generálce potkáte tak silného soupeře?
Jednoho silného soupeře jsme chtěli. Finové s námi po loňsku odmítli hrát (usmívá se) a jiná volba na nás nezbyla, protože jsme chtěli soupeře z protější skupiny. V uvozovkách na nás zůstala Kanada. Bude to velice kvalitní soupeř, navíc doma. Poslední zápas před mistrovstvím je vždycky hrozně specifický, hráči už mají v hlavách turnaj, takže uvidíme, jak to dopadne. Nepůjdeme do toho ale s nějakou poraženeckou náladou, budeme chtít vyhrát, stejně jako všechny ostatní zápasy.

Pomůže vám znovu přímo na místě i trenér reprezentačního áčka Radim Rulík?
Ano, podobně jako jsme to měli loni. Jeho zkušenosti a oko jsou důležité. Radim byl ještě tak skvělý v tom, že věděl, kdy mi má něco říct a kdy to má říct Robertu Reichlovi, který mi to předal. Myslím si, že máme velice dobrý vztah, nejen profesní, ale i lidský. Jsem rád, že tam zase bude s námi.

A jak do vašeho realizačního týmu vůbec zapadl letošní novic Ladislav Šmíd?
Výborně. Říkám, že mě nasává jako houbička (směje se). Snaží se učit a hráčům předává své zkušenosti. Myslím si, že k nim má blízko, je z generace, kde si ho pamatují a viděli ho hrát. Když něco řekne, tak to má nějakou váhu. My ho zase posouváme ve věcech okolo, jako je video a podobně.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter