Miroslav Macháček
|
Foto: Martin Voltr
Zkušený třinecký trenér Miroslav Macháček navázal na odkaz svých předchůdců a hokejový výběr Moravskoslezského kraje dovedl ke třetímu olympijskému zlatu v řadě. Je to to sladší, že ho se svými svěřenci vybojoval na domácí půdě, kde čelil velkému tlaku několik měsíců dopředu.
Jak jste se s tlakem popasovali?
Kdybych vám řekl, že jsem čtyři dny nespal, tak bych byl hodně blízko pravdě. Potřebovali jsme do turnaje vstoupit vítězně, což se naštěstí podařilo, ale potom přišla nechci říct krizová chvilka, spíš takový okamžik, který nás trošku zastavil – zápas s Pardubickým krajem. Mužstvo se ale ohromně semklo a poslední dva dny odehrálo fantasticky.
„Mužstvo se ohromně semklo a poslední dva dny odehrálo fantasticky.“
Co pro vás tedy zlato osobně znamená?
Satisfakci. A obrovskou úlevu, protože jsme si kolikrát říkali, jestli vůbec naše áčko bylo v Praze pod takovým tlakem, jak jsme byli my. Hejtman nám to připomínal, hokejové vedení kraje nám to připomínalo... Vlastně jsme to od září měli na talíři. A vemte si, že každý ročník je jiný. Před turnajem nám vypadli top hráči Kuba Hájek a Michael Počarovský, takže jsme byli defakto ještě oslabení, ale mužstvo se dalo v průběhu turnaje tak dohromady, že poslední den už jsme tomu věřili.
Museli jste si ale projít nejprve nájezdy a poté prodloužením. Kdy jste byl nervóznější?
Asi dopoledne. Klukům jsem přál tu medaili a kdyby to nevyšlo ve finále, tak bychom ji měli. Zatímco kdyby to nevyšlo ráno, bylo by to obrovské zklamání, museli bychom znovu nabudit mančaft... Na druhou stranu nechci machrovat, ale věřil jsem, že nájezdy zvládneme. Hráli jsme čtyři turnaje VTM a poslední dva jsme ve finále vždycky na penalty prohráli. Věřil jsem, že se to musí obrátit. A ještě po gestu Hradečáka, co dal gól, směrem k naší střídačce jsem si říkal, že to musíme vyhrát. Z mého pohledu to bylo nesportovní, já za to svoje hráče vždycky kárám, že musíme mít respekt k soupeři. Někdo tam prostě je a pomohl nám.
„Nesmírně si toho cením, i proto, že patří pode mě v klubu. Z mého pohledu to byl úžasný okamžik. Přišel na střídačku a já jsem ho pochválil.“
Můžete popsat vaši radost na střídačce po vítězném gólu ve finále?
Jestli to takhle mělo skončit, tak ten momentální výbuch nadšení je daleko větší, než když to čekáte delší dobu. Ale když jsme netrefili prázdnou bránu a asi za dvě minuty dostali gól, tak mi do smíchu nebylo. To řeknu na rovinu.
Mezitím se krásným gestem fair play blýskl Lukáš Kosík. Co jste na něj říkal?
Byl signalizovaný faul a Lukáš se přiznal, že to faul nebyl a že spadl sám. Nesmírně si toho cením, i proto, že patří pode mě v klubu. Je vidět, že i po téhle stránce kluky vychováme a vedeme je ke hře fair play. Z mého pohledu to byl úžasný okamžik. Přišel na střídačku a já jsem ho pochválil.
? Krásný pocit, ještě v prodloužení finále. A navíc když všichni řvou moje jméno... ?
Zveřejnil(a) Hokej.cz News dne Čtvrtek 30. ledna 2025
Váš tým hodně stál na brankáři Tobiáši Ořechovském, který nechyběl ani minutu a nakonec dostal cenu pro nejlepšího gólmana turnaje.
Samozřejmě. Dneska když nemáte brankáře, nemůžete udělat úspěch. Praha taky měla excelentního gólmana, proto byla podle mě ve finále. Když jsme se dívali na nějaké okamžiky ze semifinálového urkání, tak Pardubický kraj byl možná lepší, ale on byl excelentní stejně jako náš Tobiáš.
„Co si budeme vykládat, hokej je na olympiádě jednička.“
I díky hokejovému zlatu nakonec Moravskoslezský kraj vyhrál bodování celé domácí olympiády. To je parádní třešnička, viďte?
Celý kraj to vyhrál? Tak to je super. A jsme rádi, že jsme k tomu přispěli. Co si budeme vykládat, hokej je na olympiádě jednička. Je nejsledovanější, když se podíváte, kolik je tady funkcionářů, trenérů, skautů... Jsme nesmírně rádi, že se nám to povedlo.
Bude těžké přidat za dva roky čtvrté zlato v řadě...
To asi jo, ale naštěstí už u toho nebudu, tak ať se starají (směje se).
Miroslav Macháček | Foto: Martin Voltr
Share on Facebook
Share on Google+
