Dobrý den, David Moravec. Stříbrný bek je zpátky v extralize, proč ne v Boleslavi?

Málokomu se podaří už v osmnácti letech urvat stálou pozici v sestavě extraligového týmu, Davidu Moravcovi se to v Mladé Boleslavi podařilo. Přesto ale talentovaný obránce vzápětí odešel do zámoří. A přesto se nyní vrátil do jiného českého klubu. Do Karlových Varů.

Spousta hráčů odchází do zahraničních juniorek ve chvíli, kdy cítí, že do seniorského hokeje mají ještě daleko. To nebyl vůbec případ Davida Moravce: Po konci sezony 2021/22 měl coby osmnáctiletý na kontě 67 extraligových startů, v Mladé Boleslavi hrál průměrně patnáct minut na zápas.

I tak zvolil zámoří, dokonce jeden z nejsilnějších týmů quebecké ligy. V Halifaxu si taky zahrál dosytosti, v první sezoně došel na domovském ledě ke světovému stříbru s reprezentační dvacítkou a se svým klubem pak do finále soutěže.

Ač nadaného beka minul draft NHL, už toho ukázal poměrně dost. Ukáže to i v Karlových Varech?

„Cítím se super a jsem nadšený, že zase můžu skočit do dospělého hokeje. Předtím jsem byl v Boleslavi, takže plus mínus asi vím, jak to bude všechno vypadat a fungovat. To je rozdíl oproti té první změně, kdy jsem šel do Kanady a moc nevěděl, co očekávat. Teď se těším, až začneme hrát,“ vypráví.

O co jste jiný člověk než před dvěma lety?
Já si myslím, že o všechno. Když jsem tam šel, tak jsem skoro neuměl anglicky, a teď jsem se naučil. Stejně jako se starat sám o sebe. Měl jsem výbornou billet rodinu, která mi ze začátku hodně pomohla. A po hokejové stránce mi to taky hodně dalo. Všechno tam bylo rychlejší a hřiště menší, takže mi to pomohlo po stránce rychlejšího rozhodování a přihrávek.

Naučil jste se jenom anglicky, nebo i francouzsky?
V týmu jsme měli čtyři nebo pět „Francouzů“, ale stejně tam striktně chtěli angličtinu. Takže francouzsky umím možná nějaká sprostá slova, jinak nic.

To máte lepší než řada hráčů v quebecké lize, kteří potřebují vládnout francouzštinou.
Já jsem byl zrovna v dobré části, kde se mluví anglicky. Ale vím, že někteří Češi, jako třeba Tomáš Cibulka, byli v té francouzské, a tam to asi takhle do začátku není úplně lehké.

Byl jste nejenom v dobré části, ale i v dobrém týmu, protože Halifax patřil obě sezony ke špičce. Někdy přitom hráčům pomůže, když se vyhrají ve slabším mužstvu, kde dostanou významnou roli. Jak jste to měl vy?
Já jsem věděl, že Halifax je obrovská organizace s velkými ambicemi. Říkal jsem si, že mě to taky posune. Nemám si na co stěžovat, hrál jsem první lajnu a nad dvacet minut, takže myslím, že jsem se taky vyhrál dobře. První sezonu jsem nastupoval s top hráči, draftovanými i podepsanými v NHL. Tam jsme se dostali až do finále, akorát škoda, že jsme to nezlomili. Druhá sezona byla trochu slabší, protože někteří kluci odešli. Stejně to ale bylo super a dostal jsem ještě víc prostoru.

Konec před branami Memorial Cupu vás v prvním roce hodně mrzel, ale co byste za něj dali letos na jaře. Vypadli jste po čtyřech zápasech, ačkoli jste znovu patřili mezi nejlepší…
Jo, vypadalo to super, ale nevím, co se potom ke konci stalo. V posledních zápasech už jsem nějak cítil, že nám to moc nelepilo. Jak jsme naskočili do play off, tak nám první dva zápasy utekly v prodloužení, což byla škoda, a pak u nich (v Acadie-Bathurst) se hraje hrozně těžce a tam nás jenom doklepli. Docela to bolelo, ale teď jsem rád, že jsem tady a můžu se připravit na další sezonu.

Jaké možnosti se vám jako overage juniorovi nabízely?
Po Vánocích jsem měnil agenta, takže to v tomhle ohledu bylo docela špatné. Dostal jsem nějaké nabídky z extraligy a ta z Karlových Varů mi přišla i s agentem a rodinou asi nejlepší, takže jsem se rozhodl takhle.

Existovala pro vás varianta, že zůstanete za mořem?
Spíš asi ne. Bylo fakt těžké se tam probojovat. Teď ještě čekáme, jestli se náhodou neotevře třeba nějaký kemp, ale spíš ne. Chci si vypracovat dobrou pozici ve Varech a probojovat se zpátky do extraligy.

Už jste ji stabilně hrál a člověk by na první dobrou čekal, že se vrátíte do stejného klubu. Proč to dopadlo jinak?
Já jsem se s Boleslaví taky bavil, ale jak jsem přestoupil k jinému agentovi, tak mi volali pan Patera a pan Kalous, že oba dva půjdou do Varů. Pana Kalouse znám z reprezentace a pana Pateru z Boleslavi, což mi přišlo taky super. Cítil jsem od nich velký zájem, tak jsem si řekl, že to zkusím.

Je fakt, že nejste rozený Boleslavan, takže ke klubu možná nemáte tak silný vztah. Na druhou stranu jste tam udělal obrovské kroky vzhůru…
Boleslav mě posunula do dospělého hokeje a nastartovala mi kariéru, za což jsem jí vděčný. Uvažoval jsem o tom, ale taky jsem koukal, že už tam měli osm devět beků podepsaných. Jak říkám, s agentem a rodinou jsme to vykomunikovali tak, že Vary pro mě asi fakt budou nejlepší možnost.

Majitel ohlásil razantní přestavbu. Cítíte, že startuje?
Máme tým poskládaný z mladých kluků, takže si myslím, že budeme nepříjemní, budeme kousat a budeme hladoví po výsledcích. Taky jsem slyšel, že to chce nějak do dvou tří let přeskládat a pak se držet na vrchních příčkách.

Věříte, že si zahrajete dost?
Já doufám, že jo, ale to samozřejmě záleží na mojí výkonnosti a jak se budu snažit. Udělám pro to všechno a doufám, že prostor dostanu.

Pár let zpátky jsme se vás všichni ptali, jestli jste příbuzný s Davidem Moravcem, trenérem a olympijským vítězem. Od té doby víme, že nejste. Teď jste se ale sešli v jednom týmu, to člověk nevymyslí, že?
To ne, no. Je fakt zajímavé, že jsme se takhle potkali. Pamatuju si, jak jsem ho poprvé viděl. Říkal jsem: „Dobrý den, David Moravec.“ A on: „Já taky.“ To bylo docela vtipné (směje se). Byl to výborný hokejista a jako trenér je určitě taky, těším se, až ho budu během sezony poznávat.

Když jde o hráče a trenéra, asi nenastane problém s přezdívkami.
Já vím, že pan Patera mu říká Mopr, a u mě jsme to vykomunikovali, že budu Mory nebo Morik, takže s tímhle problém není.

Je skvělé nabírat zkušenosti v kanadské juniorce, ale česká extraliga po vás bude zase vyžadovat jiné věci. Co pro vás bude nejtěžší?
Juniorka byla taková – nechci říkat bez systému –, ale volnější. Tady to je o systému, kluci jsou silovější a hřiště větší, takže si musím zvykat na tyhle „drobnosti“, které jsou pro hráče dost podstatné. První zápasy pro mě asi budou těžší, ale úplně se toho nebojím.

Těšíte se, až s Vary poprvé pojedete do Boleslavi?
Jo, těším se moc. Vychází to tak, že už ve druhém kole hrajeme doma proti Boleslavi, takže jsem na to zvědavý.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter