Bek střelcem? Dřív mi bránilo sebevědomí, říká Kůrka. Ve Varech si užívá jízdu

Když čeští talenti ročníku 2008 vybojovali stříbro na olympiádě mládeže v Jižní Koreji, Pavel Kůrka u toho poměrně smolně nebyl. Teď už se ale karlovarský bek těší na první velký turnaj své kariéry v Kanadě. Pokusí se do něj přenést skvělou fazónu z klubu a ukázat, že taky patří k velkým nadějím našeho hokeje.

Jsou dva způsoby, jakým se na Kůrkovu formu dívat. Ten první? Že jde „pouze“ o jednu ze součástek skvěle namazaného týmového stroje. Dorostenci Energie mají po třinácti kolech extraligy na kontě 38 bodů, ztratili tedy pouze jeden jediný a zatím čekají na prvního přemožitele.

Úchvatná vizitka.

„Je to super pocit, ale už je těžké si tu sérii udržet. Každý tým nás chce porazit. V některých zápasech jsme měli převahu a vyhráli jednoznačně, některé byly vyrovnané a těžké. Myslím si, že vždycky rozhoduje třetí třetina. Měli jsme takovou letní přípravu, že ve třetí třetině vždycky můžeme, zatímco soupeř už trošku povolí,“ zamýšlí se Pavel Kůrka.

Jeho celek zdobí i pět čistých kont, která šla na vrub neochvějné jedničky Martina Psohlavce. „Ale naší největší zbraní je ofenziva,“ reaguje zadák, který tím chce naznačit, že když Vary nepůjčí soupeři puk, tak ani nemůžou inkasovat. „Přesně tak,“ usmívá se Kůrka.

Zmiňovaný bodík sebral Západočechům Liberec, kromě toho měli namále ještě proti Litvínovu, kdy rozhodli až gólem v poslední sekundě základní hrací doby. Už teď každopádně trumfli svou loňskou šňůru, která čítala deset vítězných korálků.

Nic ale netrvá věčně, i letos musí porážka někdy přijít. „Ano, asi to někdy přijde, ale my se budeme snažit, aby to přišlo co nejpozději,“ povídá zadák týmu, který obhajuje bronzové medaile. „Minulé play off pro nás skončilo zbytečně brzo. Naším největším cílem je dostat se dál než loni,“ říká Kůrka.

On sám přispíval k úspěchu velkou měrou už v minulém ročníku, kdy byl druhým nejproduktivnějším prvoročákem mezi obránci. Nyní produktivitě extraligových zadáků vévodí. Na kontě má devět gólů a dvanáct asistencí.

„Jsem velice spokojený. Za body jsem taky rád, ale hlavní je, že se daří týmu a že mu můžu pomáhat. Myslím si, že jsem všestranný. Jde mi to do ofenzivy, ale zároveň i v obraně,“ snaží se vystihnout sám sebe. V tomhle ohledu přitom Kůrka cítí velký progres. „Myslím si, že ve vyjíždění do útoku mi dřív hodně bránilo sebevědomí. Přišlo to až někdy loni, kdy jsem si začal věřit, a teď už je to automatické,“ líčí.

Důležitou roli v tom hraje i podpora karlovarských trenérů v čele s Tomášem Andrysem. „Snažili se se mnou pracovat. Věděli, že na tom se sebevědomím nejsem dobře. Jakoukoli chybu jsem udělal, tak mi ji nějak extra nevyčetli, a tím to sebevědomí přišlo. Pak už jsem těch chyb ani moc nedělal,“ popisuje Kůrka.

Za pozornost stojí hlavně číslo jeho v kolonce gólů. Když obránci bodují díky asistencím, nikdo kvůli tomu příliš obočí nezvedá. Ale devět branek ve třinácti zápasech? To je na beka naprosto nevídaný průměr!

„Většinu gólů dávám od modré čáry, kdy tam puk projde přes všechny clony. Clonící hráči v tom podle mě hrají zásadní roli, a ty máme v týmu super. A pak je pár výjimek, kdy jsem se nějak dostal před bránu tím, že jsem si vyjel, a zakončil zblízka,“ počítá v paměti.

A to přitom (zatím) ještě nemůže mezi své zbraně zařadit ránu z první. „V tom si tolik nevěřím a myslím si, že mi to tolik nejde. Jsou to rychlé střely zápěstím,“ povídá.

Pavel Kůrka je odchovancem chomutovského hokeje. U Pirátů působil do deváté třídy; respektive i do dorostu, za který už v tomto věku naskakoval. Během sezony 2022/23 se vydal stejným směrem jako chvíli předtím Vojtěch Čihař nebo pár let zpátky i kadaňský odchovanec Jiří Kulich.

Jeho předchůdci už mají na kontě medailové úspěchy na mezinárodní scéně – a právě v tomto ohledu se je Kůrka nyní pokusí napodobit.

„V reprezentaci se samozřejmě hraje jiný hokej než ve Varech, kde to hrajeme hlavně podle sebe. Tady už je víc pokynů, ale myslím si, že se mi tomu daří přizpůsobit víc než loni,“ přemítá. Vzhledem k jeho věku je logické, že v náročnějších zápasech zatím víc myslí na zadní vrátka. „Taky se snažím zapojovat dopředu, ale hlavně chi být stoprocentní v defenzivě, aby na mě mohli trenéři spoléhat,“ pokyvuje.

Kdyby se spoléhat nemohli, určitě by Kůrku nevzali na World Hockey Challenge do Kanady. Vydání nominace všichni talenti z ročníku 2008, potažmo i 2009, toužebně očekávali.

„Neskutečně se na to těším! Myslím si, že mě to někam posune a bude to dobrá zkušenost do budoucna,“ říká nadšeně mladý zadák, který chyběl na lednové olympiádě mládeže, kde Češi vybojovali stříbro.

Podílel se na tom i trochu netradiční důvod – trenéři tehdy museli s velkým předstihem odevzdat širší soupisku hráčů, z nichž později vybírali. A protože měl Kůrka pozvolnější start sezony, na tomto listu chyběl. „Nechci říkat, že to bylo kvůli tomu. Ale je to tak, trenér si potom třeba nemohl vybrat někoho jiného, kdo na soupisce nebyl,“ mrzí ho. „Kluky jsem ale sledoval a nic si nedělal z toho, že jsem tam nebyl. Snažil jsem se zase zamakat víc, abych právě mohl letos být například na té challengi.“

Povedlo se, a tak bude Pavel Kůrka jedním z 23 hráčů, kteří v pondělí 28. října nasednou do letadla a vydají se do Kanady. Tam ho čeká mimo jiné první životní měření sil se zámořským sokem.

„Už jsem o tom trošku přemýšlel. Na zápas s Kanadou jsem zvědavý, těším se na to,“ předesílá k utkání, kterým Češi zahájí svou pouť turnajem. Naši talenti můžou tradičně očekávat pořádný „fičák“, jemuž bude muset i Kůrka přizpůsobit svoji hru a nepředržovat puky. „Ze začátku se budu snažit hrát jednoduše, abych si na to zvykl. A když to půjde, tak tam přidám i něco navíc,“ slibuje.

Všechno s jediným cílem – aby se tým vracel domů s medailí. „Samozřejmě to tam jedeme vyhrát!“ uzavírá Kůrka bez váhání.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter