Dušan Andrašovský s realizačním týmem
|
Foto: iihf.com
(VANTAA, od našeho zpravodaje) České reprezentantky do 18 let to dokázaly! Na mistrovství světa ve Finsku získaly po výhře 2:1 nad Švédskem bronzové medaile a dosáhly historického úspěchu. Dva cenné kovy za sebou na světovém šampionátu ještě nikdy nevybojovaly. Trenér Dušan Andrašovský měl pro svůj tým jen slova chvály a těší ho, že ženský hokej získává čím dál tím větší popularitu.
Pane trenére, jaké jsou vaše pocity po zisku bronzových medailí?
Řekl bych, že naše pocity jsou lepší než minulý rok, kdy jsme prohráli ve finále a měli stříbro. I když jsme byli dlouho horší a nehráli jsme náš hokej, tou vírou a chtěním jsme si nakonec dokázali, že máme větší chuť vyhrát. Nakonec se k nám přiklonilo i štěstí. Jsem hrozně rád, že to holkám vyšlo. Některé z nich se loučí s juniorskou kategorií medailí. Mám z toho opravdu velkou radost.
Dušan Andrašovský po výhře nad Švédskem
V průběhu druhé třetiny jste inkasovali při oslabení. Švédky měly na turnaji velmi dobré přesilovky. Bylo to něco, na co jste se snažili zaměřit?
Samozřejmě jsme se na to zaměřili, ale i tak dal soupeř při přesilovce gól. I my jsme ale nakonec využili přesilovku, takže to bylo v tomto ohledu vyrovnané. Pomohlo nám trošku i štěstí, že jsme dokázali dát ten vítězný gól. Pak už jsme to silou vůle ubránili až do konce.
„Řekl bych, že naše pocity jsou lepší než minulý rok, kdy jsme prohráli ve finále a měli stříbro.“
Co jste říkal hráčkám v kabině během druhé přestávky?
Že už není na co čekat. Že se musíme vrátit k té naší hře a každý nést zodpovědnost za svůj výkon. To se povedlo. Trošku jsme v kabině udělali „bububu“ a holky to vzaly za správný konec. Myslím si, že bylo super, že tomu věřily až do poslední chvíle. Ve třetí třetině jsme byli už od prvního střídání lepší a zasloužili jsme si zápas zdramatizovat. To, že jsme vyhráli už v základní hrací době, nás hrozně těší.
Už potřetí na turnaji jste dokázali otočit nepříznivý stav. Ukázalo právě to sílu a charakter vašeho týmu?
Rozhodně. Je to hodně o síle, charakteru a sebevědomí. Navíc jsou holky trochu lépe fyzicky připravené, než byly v minulých letech. Pořád věřily tomu, co po nich chceme. I když jim někteří moji kolegové v klubech říkali, že to nemají dělat, tak to dělaly. Celý turnaj bylo vidět, že mají lepší fyzičku než dříve. I proto jsme byli schopní Švédky ve třetí třetině přebruslit, hrát s pukem a být silní v útočném pásmu. Nakonec jsme soupeře ke konci utkání ani nepustili do nějakých větších šancí.
Švédky si v závěru vynutily tlak a hrály i přesilovky. Pak si vzaly time-out. Jaké pokyny jste během něj udělil svému týmu?
Chtěli jsme zůstat v malém boxu. Věděli jsme, že Švédsko má dvě šikovné hráčky, které sjíždějí na potápění a dávají si krosové přihrávky. To se nám povedlo pokrýt. Díky skvělému výkonu hráček na ledě a hlavně Danče Novákové v bráně, která si tohle absolutně zasloužila. V minulém roce to měla těžké, protože měla být jedničkou, ale zranila se. Nakonec ji zastoupila druhá brankářka. V tomto roce dokázala, že je na správném místě. Díky ní jsme se udrželi na pozicích, kde jsme chtěli být. Ve čtvrtfinále jsme tak hráli proti Finsku a ne proti některému ze zámořských týmů.
Veronika Hujová po výhře nad Švédskem
Poprvé v historii ženského juniorského hokeje získal českým tým na mistrovství světa dvě medaile za sebou. Co to podle vás znamená pro celý ženský hokej?
Znamená to, že ženský hokej nabírá na popularitě. Seniorky dvakrát získaly bronzové medaile a potřetí prohrály až po samostatných nájezdech, takže to bylo také blízko. Loni jsme s juniorkami hráli finále a tentokrát jsme zopakovali medailový úspěch. Sice jsme získali bronz, ale má to podle mě lepší nádech než stříbro. Jak jsem říkal včera holkám, vyhrát poslední zápas v sezoně je vždy víc než prohrát ve finále. I když s odstupem času stříbro je stříbro, teď po zápase jsou ty pocity ze zisku bronzové medaile daleko lepší, než když prohrajete ve finále.
Myslíte si, že tohle mistrovství světa ukázalo, že se evropské týmy přibližují těm zámořským?
Rozhodně, je to vidět. Kromě Japonska, které ve čtvrtfinále prohrálo 0:17 s Kanadou, i když si myslím, že nehrálo až tak špatně, aby dostalo tolik branek. Asi tam byl nějaký jiný problém. Ty výsledky byly stokrát lepší, než jaké byly v minulosti. Neviděli jsme tady takřka vůbec dvouciferné výsledky, jako tomu běžně bývalo v minulosti. Myslím si, že evropský ženský hokej se přitahuje k tomu severoamerickému.
Čeho si na vašem týmu nejvíce ceníte?
Týmovosti. Měli jsme tady skvělý tým, který byl jako jedna rodina. I když jsme neměli nějaké extra hvězdy, nakonec nám díky týmovému přístupu vykrystalizovaly. Když budu konkrétní, zmíním Danču Novákovou. Musím říct, že i Adéla Fromová odvedla skvělou práci, což jsme od ní ani nečekali. Uvěřila tomu, co jsme po ní chtěli, a trošku jsme na ni, i společně s rodiči, zatlačili. Začala na sobě pracovat a dnes předvedla, stejně jako po dobu celého turnaje, výborný výkon. Byla to na turnaji naše nejlepší hráčka.
„Budeme slavit tak dlouho, dokud to půjde. Myslím si, že si to určitě užijeme.“
Jak budete tento velký úspěch slavit? Bude to dlouhá noc?
Ve Finsku není úplně jednoduché dlouho slavit. (směje se) Budeme slavit tak dlouho, dokud to půjde. Myslím si, že si to určitě užijeme. Náš realizační tým se o to určitě postará, abychom mohli být déle vzhůru.
Daniela Nováková po výhře nad Švédskem
Získali jste dvě medaile za sebou. Co to pro vás osobně znamená?
Je to velká satisfakce za to, že jsem se vydal touto cestou. Moc děkuji za podporu všem svým kolegům, kteří se mnou pracují, i Plzni, jež mi umožnila tuto práci dělat. Poslední rok je to momentálně můj hlavní job. Mám velkou radost z toho, že jsem byl u toho. Věřím, že budu moct pokračovat i dál a budu se společně se svými kolegy snažit ženský hokej dál posouvat.
Share on Facebook
Share on Google+
