Minulost neřeším, říká Srdínko. Mluví o synovi i Beranech. Proč nevyšel Kanaďan?
Jan Srdínko
|
Foto: Vojtěch Gargulák, beranizlin.cz
Loni přebíral Jan Srdínko zlínské hokejisty coby hlavní trenér v neutěšené situaci a nakonec s nimi dokráčel až do finále Maxa ligy. Letos se někdejší vynikající obránce sžívá s novou rolí – v Baťově městě je sportovním manažerem. V obsáhlém rozhovoru mluví o náležitostech své agendy, aktuálním kádru Beranů nebo případných posilách.
Ve Zlíně nově působíte v roli sportovního manažera. To jste asi zavalen různými internetovými sestřihy potenciálních posil, co?
Je to nedílná součást mojí práce v podstatě od konce uplynulé sezony. Dá se říct, že jeden den nám sezona skončila a druhý jsme hned začali pracovat na tom, abychom podepsali nové hráče a připravili pro nadcházející ročník co nejsilnější tým.
Patříte ke sportovním manažerům, kteří při vytipovávání posil spoléhají na moderní technologie, nebo se spíš snažíte objíždět co nejvíc zápasů?
Využíváme všechny dostupné moderní technologie, ale samozřejmě je vždycky nejlepší vidět konkrétního hráče naživo při zápase. Ačkoliv dnes máme spoustu programů, které vám o hráči řeknou prakticky všechno, pořád jsou věci, jež vám ze sestřihů můžou uniknout. Navíc každá soutěž je něčím specifická a ne vždy se povede hráče správně vytipovat.
To je případ Kanaďana Shawna Boudriase, který do Zlína přicházel jako posila, ale nakonec neodehrál ani jeden mistrovský zápas?
V podstatě ano. Na Shawna jsme dostali doporučení a troufám si říct, že společně s trenéry jsme o něm měli velmi dobrý přehled. Ale když hráče sledujete v jiné lize, nemusí mu sednout soutěž, do které ho přivádíte. Se Shawnem jsme počítali jakožto s typickým silovým útočníkem do lajny k Holasovi a Kraťasovi. Povahově tam nebyl žádný problém, právě naopak, ale z mého pohledu na sebe vytvářel až moc velký tlak. Když pak neproměňoval šance, frustrovalo ho to, kvůli čemuž nemohl prodat svůj potenciál. Výkonnostně prostě nepřevyšoval české hráče, proto jsme se férově dohodli na ukončení smlouvy.
„Z mého pohledu na sebe Shawn vytvářel až moc velký tlak. Když pak neproměňoval šance, frustrovalo ho to."
V reakci na odchod Shawna Boudrise jste se rozhodli realizovat návrat Mikka Salmia?
Ano, přesně tak. Jednání probíhala téměř tři týdny, přičemž s Mikkem jsem byl v kontaktu já i generální manažer Honza Pravda. Pro Mikkovo angažování rozhodlo to, že zná místní prostředí a stejně tak velkou část kabiny. Navíc je velmi oblíben mezi fanoušky. Naším přáním je, aby navázal na výborné výkony z konce loňské sezony a pomohl nám zvýšit produktivitu.
Na lobbing agentů jste si zvykl?
Neřekl bych lobbing, agenti zkrátka dělají svou práci a nabízejí nám hráče, které zastupují. Pak je na nás, abychom si vyhodnotili, kteří do skládačky zapadají. Troufám si říct, že od jara mi pod rukama prošla zhruba stovka hráčů. Ty bylo potřeba pečlivě sledovat. Když si řeknete, že se vám ten a ten hodí, přichází čas na konkrétní jednání.
„Troufám si říct, že od jara mi pod rukama prošla zhruba stovka hráčů."
Předpokládám ale, že agenda sportovního manažera není jen o sledování hráčů…
Kromě skautování případných posil mám na starosti skladbu týmu, sleduju tréninky našich hráčů, sleduju utkání, mám pod sebou trenéry našeho áčka nebo je v mé kompetenci propojení áčka s juniorkou…
Jan Srdínko | Foto: Vojtěch Gargulák, beranizlin.cz
Předpokládám ale, že agenda sportovního manažera není jen o sledování hráčů…
Přesně tak. Kromě skautování případných posil mám na starosti skladbu týmu, sleduju tréninky našich hráčů, sleduju utkání, mám pod sebou trenéry našeho áčka nebo je v mé kompetenci propojení áčka s juniorkou… Stejně tak spolupracuji s kluky z marketingu, což se přiznám, že je pro mě úplně něco nového, protože jsem celý život hrál. Proto se snažím je sledovat a vnímat, jak pracují.
Chápu správně, že máte možnost marketingu například zatrhnout rozhovor s hráčem?
Ano. Řešíme i tiskové konference a tak dále. Ale nejde jen o moje rozhodnutí, máme tým lidí, který se na tomhle podílí včetně našeho generálního manažera Honzy Pravdy. Já se v téhle oblasti zatím spíš učím.
Led vám nechybí?
Nechybí, pomáhám obráncům akademie, občas vypomůžu i juniorce. Díky tomu mám dobrý přehled o výkonnosti jednotlivých hráčů vzhledem k jejich potenciálnímu začlenění do áčka.
„Pomáhám obráncům akademie, občas vypomůžu i juniorce."
Hlavní trenér Ján Pardavý před sezonou řekl, že by byl rád, kdybyste doplnil realizační tým áčka. Proč k tomu nakonec nedošlo?
Tahle možnost se nabízela, kluci by za ni byli rádi. Nakonec jsme se ale dohodli, že zůstanu v kanceláři.
Do kabiny chodíte?
Prakticky každý den, ale jen za trenéry. Bavíme se o trénincích, o předešlém zápase… Zkrátka chci být v obraze.
Na oznamování nepříjemných informací hráčům jste připraven?
Jsem, patří to k tomu. Primárně tu samozřejmě máme trenéry, ale pokud by cokoliv přerostlo únosnou mez, musím zasáhnout já. Zatím k něčemu takovému ale nedošlo a já doufám, že nedojde. Kluci vědí, že se k nim chováme férově, naší snahou je, aby tady měli nadstandardní nejen tréninkové podmínky. V takovém případě od nich můžeme požadovat odpovídající výkonnost.
„Kluci vědí, že naší snahou je, aby tady měli nadstandardní nejen tréninkové podmínky. V takovém případě od nich můžeme požadovat odpovídající výkonnost."
Co vám o aktuálním zlínském týmu řekly úvodní zápasy?
Jednak bych chtěl zdůraznit, že na trénincích kluci pracují velice dobře. Co se týká zápasů, tak jsme měli trošku smůlu, že na první kolo jsme museli cestovat přes celou republiku do Sokolova. Nechci se na to vymlouvat, ale první zápasy vždycky bývají specifické – spojené s nervozitou. Po první kostrbaté třetině bych ale řekl, že jsme odehráli velice slušné utkání. Škoda chyby při naší přesilovce, ze které padl rozhodující gól. Při víš úctě k soupeři jsme si ze Sokolova měli nějaký bod odvézt. Domácí zápasy byly z naší strany odehrány velice dobře a teď naposledy jsme vyhráli v Kolíně, kde se nehraje snadno. Zapracovat musíme na krátkodobých výpadcích, které nás postihují, a taky na produktivitě. Myslím, že si vytváříme spoustu šancí a mohli bychom dávat ještě víc gólů.
Foto: beranizlin.cz
Pokukujete tedy na trhu po střelci?
Trh neustále mapujeme, ale v tuhle chvíli na něm není nikdo, kdo by nás oslovil.
Do budoucna ale k posílení dojde, ne? Když se podíváme na kádry Vsetína a Poruby, tak ten váš není nejširší.
Do sezony jsme šli s třinácti útočníky a devíti obránci s tím, že na devátém beku je Matěj Zavřel, který ještě může hrát za juniorku. K tomu máme tři juniory na doplnění v útočných řadách – Heše, Piláta a Čechmánka, což je za mě ideální. Je ale jasné, že pokud povoláme juniory do áčka, utrpí tím juniorka, což bylo vidět teď o víkendu.
„Zapracovat musíme na krátkodobých výpadcích a na produktivitě."
Ve středu 2. října vás čeká první letošní derby proti Vsetínu. Budete zápas brát tak trochu jako odvetu za jarní finále?
Za sebe nebudu. Tohle je nový zápas a nová sezona. Každá taková bitva je z mého pohledu svátek hokeje, který by si fanoušci měli užít.
Vy jste si je loni užíval? Váš nástup na zlínskou střídačku nebrala řada zlínských fanoušků vzhledem k vaší vsetínské minulosti zrovna pozitivně.
Minulost neřeším. Přestupy jsou v hokejovém životě naprosto běžná věc. Nemyslím si, že vlna negace, která tady byla, byla spojená se mnou, ale spíš s celkovou náladou na tribunách. Cítili jsme, že tahle negace zadupává sebevědomí kluků. Na základě toho jsme udělali určité kroky, které se později ukázaly jako správné. Poté proběhla schůzka s představiteli fanclubů, na které jsme si věci společně vyříkali. Od té doby došlo na ledě i na tribunách k uklidnění situace. Klub, hráči a fanoušci vytvořili jeden tým. V nastoleném duchu chceme pokračovat i letos. Naším záměrem je zvýšit průměrnou návštěvnost a lidem kromě kvalitního hokeje nabízet i pestrý doprovodný program, na čemž pracuje náš marketing například v podobě fanzón a dalších projektů.
„Minulost neřeším. Přestupy jsou v hokejovém životě naprosto běžná věc."
V kádru Vsetína je váš syn Adam. Budete proto derby prožívat emotivněji?
Derby zápasů už jsem zažil spoustu, možná spíš pro něj to bude speciální. Ale ve Finsku odehrál derby proti Jokeritu, na které přišlo devět tisíc lidí, takže podle mě je zvyklý.
Je Adam taky takový v dobrém smyslu hokejový buldok, jakým jste býval vy?
Troufám si říct, že ano. Oba syny jsem vedl k tomu, aby byli cílevědomí a ctižádostiví. Navíc má možná věci, které já úplně neměl, ale to ukáže až čas. Pořád je mladý.
„Oba syny jsem vedl k tomu, aby byli cílevědomí a ctižádostiví."
O angažmá ve Zlíně prý neuvažoval, protože nechtěl hrát pod vámi.
Je to tak, myslím, že tohle je rozumné rozhodnutí. Zvolil si svou cestu a já mu přeju, ať se mu daří. Ale ne v zápase proti nám. (usmívá se) Vždycky to u nás tak bylo – když jsme s klukama odmalička soutěžili, každý z nás chtěl za každou cenu vyhrát.
Myslíte, že obecně je v českém hokejovém rybníčku nevýhoda být synem slavného otce?
V mládežnickém hokeji možná ano, ale v tom seniorském už podle mě rozhoduje výkonnost. Navíc pokud v mládí kluci zvládnou tlak spojený s příjmením, do budoucna je to posílí.
Foto: Vojtěch Gargulák, beranizlin.cz
Share on Facebook
