Malát na konci zápasu lapal po dechu. A Gulaš? Pořád neskutečný, hlásí

Sebastián Malát (uprostřed) | Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz

Tři utkání, tři vítězství, osm bodů. Novoroční bilanci může závidět českobudějovickému Banes Motoru nejeden z konkurentů. Jihočeši obírají soupeře, přestože se potýkají s četnými absencemi. Při vítězství 3:1 v Litvínově jim chybělo osm borců, v posledním souboji doma s Vítkovicemi (3:2) postrádali sedm mužů základní sestavy.

Díky improvizacím se možná trochu nad plán otloukají mezi extraligovými mantinely mladí hráči. Do obranných manévrů se již několikrát zapojil Daniel Bukač, v útoku začal pravidelně naskakovat Štěpán Hoch. Zapojil se i jeho kolega z budějovické juniorky Matyáš Humeník.

Po příchodu z Mladé Boleslavi se otevírá příležitost rovněž Sebastiánu Malátovi. Dvaadvacetiletý klatovský rodák, jenž prošel plzeňskou mládeží až do extraligy a vyzkoušel dres mládežnických reprezentací, nastoupil za Motor počtvrté. Zaknihoval si proti Vítkovicím zatím svůj nejdelší ice time (10:22).

Vedli jste už 3:0, nakonec jste uhájili výhru o gól. Prožil jste s týmem čtyři zápasy, můžete porovnávat?
Myslím, že jsme si to zase zbytečně zkomplikovali špatným vstupem do poslední dvacky. Po necelé minutě jsme dostali gól a posadili soupeře na koně. Vítkovičtí vycítili šanci, tlačili se do nás. Bohudík jsme zvládli konec, který byl hodně těžký.

Úvodní část nebyla ideální reklamou extraligového hokeje. Skřípalo to ve hře obou týmů.
Jo, jo, hrálo se klasicky nahoru dolů. Na obou stranách vznikaly šance, ale i ztráty kotoučů a hodně chyb. Gólmani to počapali, náš i protější. Byla to jejich třetina.

Kde zůstávaly rezervy?
Bylo to takové, jako by se hrálo někdy v létě. Chyběla jednoduchost. Prostě to hodit za ně, jít po nich a těžit z toho.

Kabině se asi nevyhnula důkladnější přestávková promluva...
Probírali jsme, jak je důležité otáčet hru. A hned jsme se o to snažili. Otočit to a vlétnout po nich. Bylo vidět, že s tím měli velké problémy. Vlastně jsme z toho vytěžili všechny tři góly.

Radost pohledět, že?
Padaly po kombinacích a krásných akcích. Pokaždé dobrá práce celé pětky. Takže fajn.

První připravil Milan Gulaš svému jmenovci Douderovi. Další dvě zakončení vzal budějovický kapitán na sebe. Jeho třetina, jeho večer?
Jednoznačně. Všichni znají Guliho a vědí, že má v sobě toho snajpra. Proti Vítkovicím znovu potvrdil, že je střelec. Vyhráli jsme díky jeho trefám.

„S Gulim se známe už delší dobu. Je pořád stejný a neskutečný.“

Pro mladé hráče musí být zážitek nastupovat v jednom týmu s takovým borcem?
Souhlasím. Potkalo mě štěstí, že jsem hrál vedle něho už v Plzni jako sedmnáctiletý. Trenéři mě vytáhli z juniorky a postavili v některých zápasech do lajny s Gulim. Učil jsem se od něho a vím už, co od něho čekat. Známe se delší dobu. Je pořád stejný a neskutečný.

Vraťme se k bitvě s Vítkovicemi. Třetí třetina se z pohledu vašeho týmu proměnila skoro v horor.
Vedli jsme 3:0 a zvrtlo se to. Pomohl k tomu gól, který jsme inkasovali po necelé minutě. Hosty to nakoplo a přidali druhý. Zbytečně jsme chtěli hrát hokej namísto jednoduchosti. Posledních deset minut, řeknu to v uvozovkách, jsme se klepali o výsledek. Víme, co se tady dělo v nejednom předchozím utkání.

„Posledních deset minut, řeknu to v uvozovkách, jsme se klepali o výsledek.“

Čtyři minuty a pár vteřin před třetí sirénou dostal Tomáš Zohorna trest na dvě plus dvě minuty za špatné vhazování a řečnění. Doprovodil jste ho na hanbu. Byla to krušná podívaná přes plexisklo z tresté lavice?
Hrozné nervy. Klobouk dolů před klukama, co zvládli. Co odblokovali a vyházeli ven. Ale co bylo možná ještě těžší, zůstali jsme potom na ledě více než dvě minuty při soupeřově power play. Šli jsme tam rovnou z trestné. Zamkli nás, nedalo se vystřídat. Masakr. Lapal jsem po dechu.

Snad i díky popisovanému závěru jste si připsal dosud nejvyšší minutáž v dresu Motoru. Těší vás to?
Ještě jsem to nekontroloval (usmívá se). Ale jo, asi se to natáhlo, že jsem byl na ledě poslední dvě minuty. Nezbývá, než makat dál. Uvidím, jak se to bude se mnou vyvíjet.

„V Budějovicích jsem už nějaké dva týdny a postupně se do toho dostávám. Na ledě se cítím líp a líp.“

Zabydlujete se v novém prostředí? Přivykáte systému?
V Budějovicích jsem už nějaké dva týdny a postupně se do toho dostávám. Na ledě se cítím líp a líp. Doufám, že se budu zlepšovat a taky pomůžu týmu.

Střídačku vedou trenéři Čihák s Hanzlíkem, kteří působili v Plzni. Znali vás. Hrálo to roli při vašem stěhování pod Černou věž?
Jo, určitě. Něco na tom bude. Jsem rád, že jsem se dostal do této organizace. V Boleslavi jsem od začátku letošní sezony nehrál tolik, jak bych očekával, takže jsem zkoušel nějakou změnu. Dopadlo to s Budějovicemi na hostování do konce sezony.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz