Macuh po otřesu mozku zpátky na ledě: Hnal se do útoku, pak málem nedohrál!

Rok Macuh | Foto: Vojtěch Zajíc, hc-olomouc.cz

26. října 13:47

Michal Jonáš

V minulém ročníku na něm stál olomoucký útok, jenomže během léta schytal tvrdý hit do hlavy, který jej na několik týdnů vyřadil. Otřes mozku je pryč, Slovinec Rok Macuh se po více než sedmi měsících objevil zase na extraligovém kluzišti, aby se pokusil překonat svou životní sezonu.

Když hlasatel na stadionu četl soupisku domácího týmu, u jeho jména se ozval největší hukot. Velký olomoucký objev minulé sezony Rok Macuh je konečně zpátky. „Těšil jsem se moc, protože tohle bylo moje nejdelší zranění. Hokej miluju, už jsem se opravdu nemohl dočkat,“ vypráví nadšeně Macuh.

Sedmadvacetiletý útočník vyjel na led poprvé od prvního září. V reprezentačním dresu Slovinska se v rámci olympijské kvalifikace postavil Ukrajině, jenomže na začátku třetí třetiny si na něj počkal soupeřův obránce a hrubě jej poslal k zemi.

Rokyho následně museli odvést do nemocnice v lotyšské Rize. Diagnóza? Těžký otřes mozku…

„Jel jsem si pro puk a snažil jsem se udělat kličku, protože jsem viděl protihráče, že přichází zprava,“ popisuje Macuh nešťastný incident. „Než jsem se zvedl, ten kluk vyskočil ramenem na moji hlavu a dostal jsem vypínáka. Pak jsem byl v bezvědomí, probudil jsem se až v nemocnici,“ říká.

„První týden jsem jen ležel a spal. Příště bych si raději zlomil nohu, než mít znovu otřes mozku.“

„Tělo je pak na všechno citlivé. První týden jsem jen ležel a spal. Nejde poznat, jestli jsi v pohodě, nebo ne. Příště bych si raději zlomil nohu, než mít znovu otřes mozku,“ dodává s lehkým úsměvem.

Návrat do bruslí pak byl velice složitý. „Šel jsem do toho pomalu. Nejprve jsme zkoušeli jen posilovnu a kolo. Když jsme zjistili, že je to v pohodě, šel jsem na led a pomalu jsem se dostával do těch soubojů,“ popisuje olomoucký šikula.

Když Macuh konečně nastoupil do prvního utkání po nucené pauze, byla z jeho očí vidět neskutečná dravost. Objevil se u několika příležitostí, dokonce se snažil prosadit baseballovým odpalem. „Určitě jsem tam mohl něco dát, ale bohužel jsem neproměnil. Škoda, každopádně tři body jsou důležitější,“ připomíná olomoucké vítězství 3:1 nad Mladou Boleslaví.

Byť utkání mezi kohouty a Bruslaři nabídlo jen čtyři branky, fanoušci se rozhodně nenudili. K vidění byl rychlý hokej s mnoha souboji. „Víme, že v Mladé Boleslavi jsou výborní brusliví hráči. Řekli jsme si, že pokud chceme uspět, musíme jít do všeho na 110 procent, což se nám podařilo,“ těší navrátilce Mory.

„Je to smůla, ale naštěstí jsem v pořádku. To se stane. Nevím, jestli mě viděl, nebo ne, ale hned se mi omlouval, takže v klidu.“

Závěr utkání Macuhovi zhořkl. Počíhal si na něj totiž Dominik Lakatoš, který úplně mimo hru sundal hráče s číslem 47 ramenem na led. Mezitím, co se Rok jen těžce zvedal z ledu, forvard Boleslavi už mířil za zásah do oblasti hlavy a krku do sprch.

„Je to smůla, ale naštěstí jsem v pořádku. To se stane. Nevím, jestli mě viděl, nebo ne, ale hned se mi omlouval, takže v klidu,“ ujišťuje slovinský reprezentant.

V kabině Mory nyní může panovat spokojenost. V posledních pěti domácích zápasech neztratili svěřenci Jana Tomajka ani bod, ovšem je potřeba těžit i z venkovních klání. „Není to špatné, ale vždycky to může být lepší. Posledních pár zápasů jsme měli nějaké nedostatky, ovšem teď jsme to plnili dobře. Olomouc pasují na poslední místa, zatím se ale držíme dobře,“ má radost Macuh.

„První měsíc jsem upřímně na zimák vůbec nechodil, protože mě z těch světel a všeho hluku bolela hlava. Fanoušci tady umí udělat pořádný rachot, takže jsem to raději sledoval z domova. Z každé výhry jsem samozřejmě měl radost,“ odpovídá Slovinec na otázku, jak se mu na domácí zápasy během zranění dívalo.

„Samozřejmě mě napadly nějaké černé myšlenky, ale věřil jsem v to, že se vrátím zpátky ještě silnější.“

„Já jsem zrovna člověk, který pořád potřebuje něco dělat. Být doma zavřený je opravdu nepříjemná věc. Když máte zraněnou nohu nebo ruku, tak stále můžete jít třeba na večeři. Samozřejmě mě napadly nějaké černé myšlenky, ale věřil jsem v to, že se vrátím zpátky ještě silnější,“ dodává Macuh.

Člověk by si řekl, že po takovém zážitku si už hráč na podobné souboje bude dávat pozor, jenže… „Vím, že kdybych se toho bál, nemůžu hrát hokej. Musím do toho jít naplno a hrát do těla. Kdyby to prostě nešlo, nedalo by se nic dělat. Hokej není všechno, na světě jsou i důležitější věci,“ chápe forvard Hanáků.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz