Lukáš Horák o Lize mistrů, koronaviru nebo cenách piva ve Francii

Foto: Fabien Baldino, Facebook Brûleurs de loups

18. března 2020, 18:17

Ondřej Mach

• Zahraničí
• Za hranicemi

Loni ve Francii oslavil zisk mistrovského titulu, šanci na obhajobu ale letos nedostane. Lukáš Horák patří mezi hokejisty, jimž se kvůli rychle šířícímu koronaviru zastavila soutěž těsně před jejím vrcholem, tedy vyřazovací částí. „Je to těžké, ale zdraví je přednější,“ ví šestadvacetiletý odchovanec Litvínova, který v zemi galského kohouta působí už pátým rokem.

Lukáš Horák

brankář, 31 let

Tipsport extraliga 2015-2016

Z 3

V 1

P 4.34

Ú% 76

Sledujete vývoj pandemie koronaviru? Co na to říkáte?
Ano, je to hrozné. Ani neřeším, že všechny ligy skončily, ale co se děje takhle ve světě. Je to fakt hrozné. Snad všichni budou respektovat to, co stát nařídil, uklidní se to a bude to lepší.

Jak se vás konkrétně dotýkají opatření, která zavádí Francie?
Od dnešních dvanácti hodin tady je karanténa jako v Česku, že se nesmí vycházet na ulici. Kdyžtak jenom do krámu a do práce.

Jaká byla vaše reakce, když jste se dozvěděl o zastavení soutěže?
Bylo to takové všelijaké, vlastně jsem tomu nejdřív nevěřil. Navíc až dnes rozhodli o tom, že se hrát nebude, celou dobu se to snažili natahovat a říkali, že ligu jen pozastaví. Amiens a Mulhouse ještě dohrávaly čtvrtfinále a nám vyšlo, že bychom hráli proti Mulhouse. To by bylo úplně parádní, protože jsme s nimi letos vůbec neprohráli. Je to těžké, ale zdraví je přednější.

Byl byste pro variantu hrát bez diváků?
Nevím. Když jsem hrál v Mostě, tak na nás chodilo tak devadesát lidí, takže vím, jaké to je. Moc si to teda nepamatuju, ale pro týmy to asi není jednoduché, protože ztrácí hodně peněz. Hlavně tady ve Francii. Když jedeme do Rouen nebo Amiens, tak je to nějakých osm set kilometrů, což je pro tým hodně drahé. Je asi lepší nehrát, než hrát bez diváků.

S Grenoblem jste loni vyhrál francouzskou ligu. Jak na to vzpomínáte? Byl to váš největší hokejový zážitek?
Určitě, bylo to super. Pro mě to asi byl nejsilnější zážitek. Když to tak vezmu, v Litvínově se vyhrálo, ale nebyl jsem gólman číslo jedna. Je to jiné, když na vás tým stojí. Každopádně parádní zážitek.

Foto: Fabien Baldino, Facebook Brûleurs de loups

Navíc jste byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem play off…
To byl takový bonus. Play off bylo velmi těžké, byl jsem za to hodně rád.

Dá se titul z Litvínova a z Francie nějak porovnat?
Ten z Francie je cennější, protože jsem se na něm podílel víc. Z pohledu oslav se to ale nedá srovnat, v Litvínově tím žilo celé město a slavilo se třeba týden. Tady jsme měli nějaké oslavy na náměstí nebo v takovém parku, a tam přišlo třeba tři sta lidí.

Říká se, že je mnohem těžší titul obhájit než získat, vy jste však vyhráli základní část. S tím určitě musela panovat spokojenost, že?
Co se týče základní části tak určitě. Ve Francii se ale hraje i francouzský pohár, a tam jsme právě vypadli hned ve druhém kole. Přitom se od nás očekávalo, že ho vyhrajeme. Prohráli jsme s týmem Anglet, který normálně porazíme třeba 6:0. Během sezony to ale bylo v pohodě, prohráli jsme snad jen šestkrát. Takže to bylo dobré.

S Grenoblem jste si zahrál i Ligu mistrů. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Super. Ve skupině jsme měli Kärpät Oulu, Bern a Skellefteu, to jsou top týmy v Evropě. Bylo super se s nimi porovnat. Ukázali jsme, že s nimi můžeme hrát, Švédy jsme u nich porazili. I první zápasy byly takové vyrovnané. Myslím, že jsme se drželi.

V čem vidíte největší týmovou sílu?
Vzhledem k tomu, že tady může být jedenáct Francouzů a jedenáct cizinců, tak si myslím, že největší roli hraje, že máme ty nejlepší Francouze. Z těch deseti jedenácti Francouzů máme sedm, kteří hrají v národním týmu. Podle mě je to hodně vidět.

Foto: Fabien Baldino, Facebook Brûleurs de loups

Jaký hlavní rozdíl vidíte mezi hokejem ve Francii a v Čechách?
Myslím, že v Česku jsou hráči techničtější, víc se u hokeje přemýšlí. Ale od té doby, co jsem tady, se úroveň hodně zvedla. Musím říct, že fakt hodně. Předloni tady hrál i Péťa Hubáček. Chodí sem hodně hráčů z NHL, do Rouen letos přišli obránce a útočník. Myslím si, že se to hodně zvedá. Snad to kvůli koronaviru zase neklesne. Nevím, jak na tom týmy budou s financemi.

Jak jste ve Francii spokojený z osobního hlediska?
Nemám si na co stěžovat, je to tady super. Klub se postará o byt nebo auto, zařídí takhle všechno, to je fajn. I co se týče doktorů a věcí okolo, všechno je na špičkové úrovni. Je to paráda.

Co vám po příchodu dělalo největší problém?
Asi když jsem přišel do krámu, a viděl jsem, že pivo stojí šest euro. (směje se) To byl takový největší rozdíl. Pak určitě jazyk, protože když jsem přišel, tak jsem moc anglicky neuměl, skoro vůbec. Za těch pět let jsem se aspoň naučil anglicky a teď začínám i s francouzštinou.

V podstatě od začátku zastáváte v brankovišti roli jedničky. Jak těžké je si tuto pozici udržet?
Před odchodem jsem v Mostě odchytal za rok nějakých třicet zápasů. Je to těžké, ale dodává mi to sílu na sobě pracovat. Hokej mě baví víc, když vím, že jsem jednička a musím pro to něco udělat, abych si to udržel.

Co vy a vaše budoucnost? Plánujete pokračovat ve Francii?
Ještě rok bych tady chtěl zůstat. Pak uvidíme, co se naskytne.

Neláká vás třeba návrat do Česka?
Nějaké nabídky jsem měl, ale s agentem jsme se rozhodli, že bude nejlepší zůstat tady. Bylo to po loňské sezoně a mě lákala Liga mistrů. Říkal jsem si, že bude super se tam ukázat. To se splnilo, uvidíme příští rok. Teď jsem četl, že v Lize mistrů zůstáváme.

Sledoval jste letos na dálku výsledky mateřského Litvínova?
Jojo. Koukal jsem a držel jsem jim palce až do konce, bylo to těžké. Jsem rád, že to udrželi.

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí
• Za hranicemi