Kubiš: Trenéřina mě chytla. K výsledkům jen pracovitostí. Kdo mu radí?

Pavel Kubiš | Foto: hokejvm.cz

28. října 17:22

Pavel Mandát

• 2. liga
• HHK Velké Meziříčí

Na kontě má stovky zápasů v nejvyšší soutěži i extraligový titul. Teď se Pavel Kubiš vydal tak trochu neplánovaně na dráhu trenéra. A ačkoliv z pohledu výsledků to zatím není ideální, nová role ve Velkém Meziříčí ho zaujala.

Pavel Kubiš

útočník, 39 let

2. liga 2024-2025

Z 7

G 1

A 2

B 3

Když jsme se bavili naposledy, neměl jsem z vás pocit, že v dohledné době máte trenérské ambice. Jak se tedy angažmá ve Velkém Meziříčí urodilo?
S Velkým Meziříčím jsem byl v kontaktu už na konci uplynulé sezony. Tehdy se řešilo, že bych jim šel pomoct jako hráč, ale z toho nakonec sešlo, protože moje zdraví nebylo ideální. Když poté na konci června odešel původně zamýšlený hlavní trenér Jarda Barvíř do Komety, oslovilo mě vedení klubu, jestli bych měl zájem trénovat. Po chvíli rozmýšlení jsme se domluvili a musím říct, že trenéřina mě chytla. Sice se nám výsledkově zatím nedaří, ale ta práce mě baví.

S prací obchodního zástupce, které se taky věnujete, se dá trenéřina ve druhé lize skloubit?
Ano. Díky tomu, že hrajeme a trénujeme po večerech, tak mám přes den volno. Navíc jako obchodní zástupce pracuju na Vysočině, takže cestování nemám tolik.

Jako trenér jste do Velkého Meziříčí přišel v polovině léta, tedy v době, kdy tým byl prakticky nachystaný. Nebyla to nevýhoda?
V počáteční fázi určitě byla, protože kluky jsem začal poznávat až na ledě během srpna. Trochu času nám to zabralo, ale při zpětném pohledu bych řekl, že nešlo o zásadní problém.

Obnovení vzájemné spolupráce s dlouholetým parťákem Jiřím Ondráčkem, který ve Velkém Meziříčí taky působí, je příjemný bonus že?
Určitě! Když mi přišla nabídka trénovat Velké Meziříčí, bavili jsme se o tom. Byl rád, říkal mi, že by bylo fajn, pokud bychom se hokejově ještě sešli.

Jiří Ondráček po podpisu ve Velkém Meziříčí | Foto: hokejvm.cz

Aktuálně vám v tabulce Východní konference 2. ligy patří poslední příčka, z tohoto pohledu jde tedy o trenérský křest ohněm, že?
Velké Meziříčí bylo v posledních dvou sezonách pokaždé poslední. Nyní se snažíme něco vybudovat – jasně, výsledky zatím nejsou ideální, ale ve hře určitý posun vidím a jsem za to rád. Profesionální kariéra mě naučila, že jestli se chcete zlepšit, musíte jít po malých krůčcích a každý zápas odmakat na sto procent. Přesně tohle po klucích chci.

Bavíme se o tom, že ve Velkém Meziříčí zažíváte první trenérské angažmá, chodíte si pro rady za zkušenějšími kolegy, které jste během kariéry poznal?
Ze začátku mi hodně pomáhal Olda Horák, který studuje trenérskou A licenci a který nám ve Zlíně dělal asistenta. Teď působí u extraligové juniorky v Přerově. Párkrát jsem si telefonoval ještě s panem Lubošem Jenáčkem. Zároveň mám ve Velkém Meziříčí zkušeného kolegu Lukáše Nováka, který mi taky dost pomáhá.

Napadá mě, využíváte tréninkové metody, jak jste byl zvyklý z pohledu hráče v extralize, nebo je rozdíl mezi soutěžemi tak velký, že co funguje v extralize, ve 2. lize použít nemůžete?
V tomhle ohledu se pořád učím. Jsou věci, které hráči v extralize nebo první lize berou automaticky, kdežto kluci ve druhé lize se s nimi ještě nesetkali. Cvičení proto musíte pojmout tak, aby v první řadě pochopili, co po nich chcete. V takových případech se snažím vysvětlovat opravdu do detailu.

Působíte na střídačce emotivně, nebo upřednostňujete klid?
Myslím, že na kluky emotivní nejsem, emotivně prožívám spíš výroky rozhodčích. Některé věci se ve druhé lize pískají jinak, než jsem byl celý život zvyklý, ale to je asi můj problém.

V jakém smyslu jinak?
Někdy se stane, že vás protihráč přetáhne hokejkou a rozhodčí to nepískne… Ale víte jak… Ve druhé lize jsou většinu mladí rozhodčí, kteří potřebují sbírat zkušenosti stejně jako hráči.

Hokejisté Velkého Meziříčí | Foto: hokejvm.cz

Když se na výkony Velkého Meziříčí podíváme detailněji, zjistíme, že v době vzniku rozhovoru máte jen o tři vstřelené góly méně než druhý Havlíčkův Brod. Potápí vás ale špatná defenziva.
Je to tak, na poradách o nutnosti zlepšit obranu mluvíme v podstatě pořád. Mám spočítáno, že průměrně dostáváme 4,8 gólu na zápas, což je strašně moc. Chtěl bych tohle číslo stlačit na hodnotu kolem tří obdržených branek na zápas, pak věřím, že půjdeme nahoru.

V některých zápasech vám hapruje i disciplína, třeba v Havlíčkově Brodě jste obdrželi jedenáct dvouminutových trestů. Došlo na týmové pokuty?
Zatím ne. V tomhle konkrétním zápase nám nejely nohy, byli jsme prakticky pořád pod tlakem. Z toho pramenily fauly. Je ale jasné, že disciplína patří mezi klíčové prvky, pokud chcete uspět. Máme mladý tým, se kterým je potřeba pracovat.

Plánujete v dohledné době posílení hráčského kádru?
Chtěli bychom beka, takže pokud by někdo měl zájem, ať se mi určitě ozve. (usmívá se)

Co vás přivedlo k tomu, že jste se pár zápasech objevil na ledě jako hráč?
Kariéru jsem ukončil loni v prosinci a od té doby jsem s výjimkou pár zápasů v kraji za Náměšť nebyl na ledě. Takže nemám natrénováno… Ale na začátku sezony nás kosila marodka, měli jsme zápasy, kdy bylo v sestavě jen patnáct kluků, takže jsem si řekl, že mužstvu zkusím pomoct jakožto hráč.

Je ve hře, že si anabázi hrajícího trenéra prodloužíte na delší časový úsek?
Uvidíme, budeme se o tom bavit. Je jasné, že když hraju, nemůžu se tolik soustředit na trénování. Hokej mě ale pořád baví, navíc druhá liga není tak fyzicky náročná, jak je tomu u profesionálního hokeje, díky čemuž se zdravotně cítím dobře.

Nedávno jsem mluvil s Petrem Koukalem, který hraje za Žďár nad Sázavou, a říkal mi o velkých rozdílech mezi druholigovými týmy. Máte podobnou zkušenost?
Mám, mezi týmy hrajícími špičku tabulky a těmi ostatními je poměrně velký rozdíl. Zkušenější hráči nemusí tolik bruslit a uhrají si to rukama. Každopádně rozdílovou lajnu má v podstatě každý mančaft, liga je náročná.

Hokejisté Velkého Meziříčí | Foto: hokejvm.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• 2. liga
• HHK Velké Meziříčí