Král o Crosbyho auře či šanci na NHL. Amerika? Zvyknu si, ale mám rád Blansko

Filip Král | Foto: X Wilkes-Barre/Scranton Penguins

Loni vyměnil Toronto za finské Lahti, teď to za mořem zkusí znovu. Filip Král na severu pookřál a životní sezonou si vysloužil kontrakt v Pittsburghu. Na to, jestli ke svým dvěma startům v NHL přidá další, si zatím počká na farmě.

Filip Král

obránce, 25 let

Reprezentace A 2023-2024

Z 5

G 0

A 1

B 1

V předsezonní přípravě odehrál za první tým dva zápasy, bohužel ho ale přibrzdilo zranění. Filip Král se na kempu potkal i s jednou z největších hvězd světového hokeje – Sidneym Crosbym. O něm a mnohém dalším mluví v exkluzivním rozhovoru pro hokej.cz.

Jak probíhala jednání s organizací Penguins? Kdy vám přišla první nabídka?
Začalo to už sezonu předtím, když jsem podepsal ve Finsku a Toronto na mě nedalo kvalifikační nabídku. V ten den volal mému agentovi Kyle Dubas (generální manažer Pittsburgh Penguins, pozn. red.), jestli bych nechtěl podepsat v Pittsburghu. Tehdy jsem byl ale přesvědčený, že to chci zkusit v Evropě a trochu změnit prostředí, takže jsem šel do Finska. V průběhu sezony, řekl bych kolem Vánoc, mi volali agenti z Kanady, že o mě má Pittsburgh pořád zájem. Na jaře jsem se rozhodl, že to ještě půjdu zkusit.

Šel jste do Finska s tím, že byste se chtěl za moře ještě vrátit?
Ano. Kvůli tomu jsem do Finska šel, abych si trochu zvedl sebevědomí a popřípadě ještě zabojoval o kontrakt v NHL. Už před sezonou jsem o tom přemýšlel.

Loni jste měl hodně produktivní ročník a v plus/minus bodech jste byl nejlepší z celé ligy. Byla to zatím životní sezona?
Myslím si, že určitě. Osobně, i týmově. Hrozně moc mi to tam sedlo. Navíc jsem měl v týmu další tři Čechy – Jordyho (Michala Jordána, pozn. red.), Luboše Horkého a v juniorce Adama Bareše. I díky nim jsem si to moc užil, protože jsem v zahraničí nikdy moc českých kluků neměl.

Ve finále jste prohráli 4:1 na zápasy s Tapparou...
Bohužel musím říct, že ve finále bylo znát, že mají čtyři velmi kvalitní lajny. Tím nás vlastně k ničemu nepustili. Bylo dost cítit, že jsou trochu na jiné úrovni. Tappara má oproti zbytku finské ligy hodně kvalitní tým.

Filip Král | Foto: X Lahden Pelicans

Do Lahti přišel před letošní sezonou váš kamarád z Brna Libor Zábranský. Máte v tom trochu prsty?
S Liborem jsme spolu vyrůstali a jsme jedni z nejlepších kamarádů, takže jsme se o tom bavili. Řekl jsem mu všechno o Lahti, a tak tam podepsal. (úsměv) K jeho příchodu se schylovalo už ke konci uplynulé sezony. Trenér se mě na něj ptal, takže jsem mu všechno povykládal. S českými kluky v týmu se nějakou dobu zná, to byl asi taky jeden z důvodů, proč tam Libor šel.

V přípravě jste odehrál dva zápasy za áčko Pittsburghu. Jak jste se v nich cítil a jaký byl kemp?
Na kempu se začalo jenom tréninky, ve kterých jsme hráli proti sobě. Musel jsem se do toho pomalu dostat, protože je to přeci jenom trochu něco jiného než Evropa. Chvíli mi trvalo, než jsem si zase zvykl na tempo nejlepší ligy na světě. Postupem času to ale šlo lépe a lépe. Pak jsem hrál první zápas a pět minut před koncem jsem si obrátil koleno, takže jsem nedohrál. Musím zaklepat, že to nebylo nic vážného a trvalo mi necelý týden, než jsem šel zase do zápasu. Kvůli tomuhle zranění jsem už ale stihl jenom jeden v Columbusu.

Sezonu tedy začnete na farmě v AHL. Víte, jakou máte šanci na první tým?
Nechci říct, že jsem úplně počítal se začátkem na farmě, ale nějakým způsobem se to dalo očekávat. Byl jsem na to připravený. Na výstupním pohovoru, kterým mě poslali na farmu, mi řekli, že jsem dobrá náhrada za někoho zraněného. Bude to bohužel o tom čekat, až se někdo zraní nebo bude hrát špatně.

V kempu s vámi byl i Sidney Crosby. Jak na vás působil?
Jeho aura jde cítit od prvního momentu, kdy ho vidíte na ledě. Je to legenda NHL a v jeho věku je skoro neuvěřitelné, v jaké je kondici a jak dobře je na tom silově. Nedokážu to ani pochopit. (úsměv) Dali mě k němu do tréninkové skupiny, takže jsem s ním byl v kontaktu. Je cítit, že chce mladým klukům pomáhat. Nevadí mu, když dá někdo špatnou přihrávku, naopak vás vždycky podpoří.

Wilkes-Barre, kde je farma, je od Pittsburghu docela daleko. Jak probíhají přesuny?
Jezdí se autem, je to asi čtyři pět hodin autem, takže dlouhá cesta.

Na farmě máte i finské spoluhráče. Dokáže s nimi prohodit pár slov jejich mateřským jazykem?
Pochytil jsem možná pár slovíček, ale určitě to není na to, abych se s nimi dorozuměl. Jinak se ale s Finy i Švédy bavím hodně, asi nejvíc z celé kabiny. Řekl bych, že k sobě jako Evropané máme trošičku blíž. I když jsem byl v Torontu, tak jsem s Finy vycházel velmi dobře.  

Pro Evropana je přesun za moře obrovská změna. Jak vám vyhovuje život v USA?
Určitě to není tak, že bych tady zůstal déle, než by bylo třeba. Já mám hodně rád Blansko a život blízko rodiny, takže to tady pro mě není úplně jednoduché. Nicméně člověk si zvykne, mám tady přítelkyni s pejskem, a ti mi moc pomáhají.

V NHL jste zatím odehrál dva zápasy za Toronto. Vryly se vám do paměti?
Určitě, přeci jen jsou to dva zápasy v NHL. Budu na ně vzpomínat do konce života, už mi je nikdo nevezme.

Stíháte alespoň po očku sledovat i extraligu?
Na telefonu mám na extraligu zapnuté upozornění, takže nějaký přehled mám. Sleduju i Lahti, ale není to tak, že bych se díval na celé zápasy, spíš vždycky projedu výsledky.

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí