Václav Sýkora | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Mistrovství světa bylo úžasné. Hrozně rád jsem se na něj díval, hltal zápasy. Zlatá tečka stála opravdu za to, ale celý šampionát mě nadchl. Titul po čtrnácti letech je taková třešnička na dortu.
Finále? Strašně těžké. Švýcaři mě nepřekvapili, v průběhu turnaje podávali výkony na vysoké úrovni. Malinko jsem se bál, aby nás nějakým způsobem nezaskočili. Kdyby dali první gól, tak by nám to podstatně ztížili. Neříkám, že by to rozhodlo zápas, to určitě ne… Ale kousali by ještě víc. Odvedli skvělý výkon, o to cennější je naše vítězství. Nedostali jsme to vůbec zadarmo.
Vítěznou trefu Davida Pastrňáka beru jako zásah karmy a osudu. V současné době je to náš nejlepší hokejista – přijel na poslední chvíli, z play off byl pomlácený. Je neuvěřitelné, jak rychle se tady adaptoval. A rozhodl takovým tím gólem, který dává v Bostonu na přesilovce. My jsme ho dokázali dát i při hře pět na pět. Byla to nádherná střela, pro něj typická.
„Vítěznou trefu Davida Pastrňáka beru jako zásah karmy a osudu.“
Skladba týmu ukazuje také na kvalitu extraligy. Všiml jsem si, že se někteří naši hráči po Evropě vyjádřili v tom smyslu, že je trochu podceňovaná. Něco na tom bude. I když z ní teď neodchází tolik mladých hráčů do NHL, tak si celkově myslím, že má skvělou úroveň. Sestava byla vyvážená, podílely se na tom všechny čtyři útoky. V tom byla podle mě naše obrovská síla.
O první lajně Pastrňák – Zacha – Palát nemusíme mluvit, tam se čekalo, že tým potáhne. Nečas, Kämpf a Kubalík byli také výborní. Hlavně když přišel Nečas, tak okamžitě pomohl těm dvěma klukům, aby se trochu vytáhli. Kaše – Sedlák – Červenka, to je lajna jako víno. Roman je mozek útoku a zároveň duše celého mužstva. Všichni mluví o tom, jaký je vůdčí typ. Já jsem ho zažil jen hodně krátce ve Lvu Praha. Vyspěl v opravdu úžasného hráče a kapitána. Strašně mu to přeju.
Sedlák je pracant a Ondra dravec, který na ledě také odvede neskutečnou práci. Obrovským překvapením se pro mě stala čtvrtá lajna, i když se složení trochu měnilo. Už s Kubou Flekem hrála výborně, hrozně se mi líbil Ondra Beránek. Když tam přišli Tomášek a Stránský, tak ten útok netrpěl.
Dostál v brance = neskutečná opora. Klobouk dolů, jak to ustál. Působil dojmem velkého klidu a jistoty. To ostatní muselo obrovsky nabíjet. Ale líbila se mi celá obrana. Řekl bych, že v prvních zápasech jsme tam měli hlušší místa, hlavně v obranném pásmu. Pak se to zlepšilo a nakonec tam skoro nenajdete slabinu.
„Dostál v brance = neskutečná opora. Klobouk dolů, jak to ustál.“
Gudas tvrdil muziku, stoprocentně splnil zadání. Na Krejčíka se snášela kritika, ale během MS se dost zvednul. Dohrával ho se zraněním, což není jednoduché. Mladý Špaček překvapil všechny, rostl každým zápasem. Podle mě odehrál daleko víc, než se čekalo. Kempný a Kundrátek jsou harcovníci, udrželi vysoký standard. Hájek byl možná trochu nenápadný, ale v zápasech měl výborné věci.
Ščotka do toho skočil na poslední chvíli… Pro něj to muselo být jak jízda na kolotoči, ale vyrovnal se s tím. V prvních momentech na ledě ukázal sebevědomí a jistotu. Prošel kempem, jako náhradník tam byl až do konce. Jsem strašně rád, že se dostal na led. Dobře ho znám a vím, že je to pro něj obrovský úspěch.
Václav Sýkora | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Myslím, že hodně pomohli diváci. Věřím tomu, že v množství, v jakém chodili na zápasy a jak fandili, tak se tím vytvořila energie, která se na kluky evidentně přenášela. O další díl to zvedalo výkony našeho mužstva.
Nesmím zapomenout na trenérský štáb. Smekám před tím, jakou práci tam všichni odvedli. Radim to měl jako hlavní trenér všechno pod palcem a musel udělat těžká rozhodnutí. Nakonec to klaplo, stál si za tím. I když za to schytal kritiku od fanoušků i médií. Podle mě musí cítit obrovskou satisfakci. Ale jak ho znám, tak pro to udělal maximum. Je strašně pracovitý, šel si za tím. S pomocí ostatních kolegů. Myslím, že mužstvo bralo a cítilo, že tahle cesta jim je blízká. Všichni si za ní stáli. Šlo vidět, že věří systému. Proto ho tak dobře dodržovali a přidali do něho bojovnost a obětavost.
Vzpomeňte si na Brno, to je obrovský kontrast. Možná to mělo svůj pozitivní účinek. Neříkám, že to snad někdo navodil záměrně. Ale když občas dostanete políček dopředu, tak to člověka probere a trochu postaví do latě. Když se připravujete na ligovou soutěž a v přípravě až moc vyhráváte, tak se to většinou nepřenese do startu ligy. Z dnešního pohledu to vůbec nebylo na škodu.
„Nemůžeme se ovšem vznášet v oblacích, jak jsme dobří. Víme, kde nás tlačí bota – v mládeži.“
Zlato z domácího MS povzbudí celý český hokej. Takový úspěch je vždycky ale i trochu shoda okolností. Nemůžeme z toho usuzovat, že mávnutím kouzelného proutku bude všechno ideální. Jen si vezměte… Kdyby nevypadla Carolina a Boston, tak by se to možná nepovedlo. Ale zdůrazňuju slovo „možná“, protože mužstvo mělo dobrý základ. Tihle kluci ho vyšperkovali.
Nemůžeme se ovšem vznášet v oblacích, jak jsme dobří. Víme, kde nás tlačí bota – v mládeži. Z ní musíme profitovat. Až se nám povede vychovat další vynikající hráče, tak to bude ukazatel, že jsme na tom lépe. Úspěch takového charakteru by ale měl podnítit zájem kluků i holek. Beru to celkově tak, že děti to vnímají a má to na ně vliv. Každý stokrát slyšel jména hráčů, děti v nich mají své vzory a idoly. Chtěly by toho dosáhnout taky, je to pro ně motivace. Doufám, že se to projeví a zájem mládeže o hokej se zvedne.
Autorem je bývalý vynikající útočník, pětinásobný mistr ligy, vítěz Poháru mistrů evropských zemí a člen Síně slávy kladenského hokeje. Později jako trenér úspěšně působil v zahraničí, za sebou má štace ve Finsku nebo KHL. V Česku k titulům pomohl Spartě a Pardubicím, s Chomutovem slavil postup do extraligy. Nejvíc sezon strávil v Litvínově.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz