KOMENTÁŘ VÁCLAVA SÝKORY: Zadinovi se nedivím. Kdo strčí hlavu do oprátky?

Václav Sýkora | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

10. října 12:14

Václav Sýkora Ondřej Mach

• Extraliga
• Komentáře expertů
• Komentář Václava Sýkory
• HC Dynamo Pardubice

Rezignace Marka Zadiny pro mě nebyla až tak překvapivá. Od chvíle, kdy ho jmenovali hlavním trenérem, se ocitl pod velkým tlakem. A to ani přesně nevíme, co všechno to obnášelo…

Pardubice jsou jako největší aspirant na titul v centru pozornosti. Sleduje se a komentuje každé utkání, každý výkon, každý krok. O čem ale veřejnost nemá ponětí, jsou tlaky od vedení. Vlastně ani z mužstva. Mančaft je poskládaný z hráčů, kteří mají obrovskou kvalitu. Je otázka – a do toho z nás nikdo nevidí – jaké vztahy v něm panují, jaké je tam ovzduší. U takhle silného týmu to někdy není úplně jednoduché. Z toho důvodu si myslím, že tlak na trenéra mohl jít z více stran. 

Trvalo to od začátku. Loni to ještě ustál, Dynamo tak nějak dojíždělo ze setrvačnosti. Nová sezona se od začátku nevyvíjí podle představ. Přestože vedení navenek prohlásilo, že Marka podporuje, tak činy tomu moc neodpovídají. Proč tedy chtělo posílit trenérský štáb? Pro sebedůvěru a psychiku trenéra to není dobré. Zvlášť v klubu s takovými ambicemi musíte cítit podporu. Sám jsem zažil situaci, kdy vám nahoře nevěří, při angažmá v ruském Čerepovci. To bylo něco podobného. Na Vánoce jsem z klubu odešel. 

Spekulovalo se o tom, jestli bude pracovat ve dvojici, nebo zůstane hlavním koučem. Ani se nespecifikovalo, jak by se nastavily role. Všechno na mě působí tak nejednoznačně. Mám za to, že toho Marek měl dost a bylo to trochu pod jeho důstojnost. Udělal takové rozhodnutí. Příliš se mu nedivím. Nic takového jsem za svou kariéru v českých vodách nezažil, aby se takhle rychle točili trenéři. A to takoví, kteří jsou velice kvalitní. V Pardubicích mi chybí nějaká koncepce a trpělivost. 

Na druhou stranu musím říct, že trenér tam byl vždycky pod značným tlakem. Pamatuji si to z doby, kdy jsem v Dynamu mezi lety 2008 až 2010 strávil dvě sezony. Když jsem tam přišel, tak se změnil majitel – tím se stal Roman Šmidberský. Měl jsem s ním schůzku na začátku sezony, kde jsme si nějaké věci řekli. On nám do toho nechtěl moc mluvit, ale… Měl představu, že by Pardubice do tří nebo čtyř let měly získat titul. Nám se to tedy povedlo už druhou sezonu. 

Ale to není podstatné. Vnímal jsem tam i jiné tlaky uvnitř klubu. Je to kolos, do kterého zasahuje hodně lidí. Vstupuje do toho město, na chodu se podílí finančně. Třecí plochy se objevily už tenkrát, ale nemyslím si, že to bylo tak vyhrocené. Spíš bych to viděl ještě v rámci normálu. Ve městě, kde hokej není takový fenomén jako v Pardubicích, je to možná o něco klidnější.

Vzpomínám si na jeden rozhovor, kdy jsme během sezony vyrazili na soustředění do Tater. Přijelo tam za námi vedení a bylo mi řečeno něco ve stylu: Pane trenére, buďte na ně hodně tvrdý a přísný. Odpověděl jsem, že musíme být zajedno v tom, že když si někdo půjde zadním schodištěm stěžovat za nimi do kanceláře, tak ho nevyslechnete a nebudete dělat nějaká opatření. Takové věci se musí říkat narovinu. Když se mu něco nelíbí, ať to řekne v kabině z očí do očí. To je pro mě ze strany vedení zásadní postoj, co se musí dodržet. Myslím, že to fungovalo. A byl to jeden z maličkých střípků, které se skládají, aby tým mohl být úspěšný.

V té době trenérský štáb vypadal jinak, ani zdaleka nebyl tak široký. Dneska společně pracuje mnohem víc lidí. Sjednotit realizační tým taky nemusí být pokaždé snadné. Nevím, kdo všechno byl (nebo je) v pardubickém hledáčku. Objevovala se nějaká jména, třeba Miloslav Hořava nebo Miloš Holaň. Ale je to tak prekérní situace… Dá se říct, že trenér, který tam půjde, opravdu tak trochu strká hlavu do oprátky. Jsem na to sám zvědavý.

-----------------------------------------------------

Autorem je bývalý vynikající útočník, pětinásobný mistr ligy, vítěz Poháru mistrů evropských zemí a člen Síně slávy kladenského hokeje. Později jako trenér úspěšně působil v zahraničí, za sebou má štace ve Finsku nebo KHL. V Česku k titulům dovedl Spartu nebo Pardubice, s Chomutovem slavil postup do extraligy. Nejvíc sezon strávil v Litvínově.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga
• Komentáře expertů
• Komentář Václava Sýkory
• HC Dynamo Pardubice