Václav Sýkora | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Rád bych Jaromíru Jágrovi tímto způsobem pogratuloval k 53. narozeninám a popřál mu hlavně pevné zdraví, protože to je základ všeho. Taky štěstí, spokojenost v osobním životě a hodně sil a úspěchů na ledě.
Vzpomínám si na jeho začátky v kladenském áčku. Během druhé sezony už se řešil jeho odchod do NHL. Džegra draftoval Pittsburgh a hned ho chtěl do Ameriky. My jsme samozřejmě doufali, že ho ještě sezonu nechají v Česku. Bylo mu teprve osmnáct a pro nás to byl jeden z našich stěžejních hráčů.
Už tehdy to byl špičkový hokejista, což prokázal hned první rok za mořem. Vůbec se neztratil, navíc hrál s Lemieuxem v lajně. K tomu asi měli v Pittsburghu nějaký důvod. Věděli, proč ho tam dávají.
„Už tehdy to byl špičkový hokejista, což prokázal hned první rok za mořem.“
Vybavuju si, že už tehdy na sobě strašně dřel, hodně tomu dával i mimo týmové tréninky. Při přípravě na sezonu, třeba při kondičním bruslení, si vždycky přidával. V té době začal v áčku hrát i Martin Procházka. V týmu byli nejmladší, ale byli to hráči, co to měli v sobě – hokejový talent a profesionalitu.
Kladenský hokej tehdy postihla taková krize. Došlo k výměně generací, skončila silná skupina, která dělala tituly v 70. letech. Už tam byli jiní hráči a mužstvo v přístupu nebylo tak jednolité. U starších hráčů, kteří to měli táhnout, se objevovalo trochu flinkovství.
Když se tam ukázali mladí kluci, tak najednou začínali cítit, že jejich pozice v týmu je ohrožená a snažili se je držet v pozadí. Když to řeknu, tak je „umravňovali“, aby nebyli tak výrazní, třeba v tréninku, nasazení a úsilí. Tady se ukazovalo, že Jarda nekoukal nalevo napravo a nenechal si nic líbit nebo diktovat.
Václav Sýkora | Foto: Jan Jindra, hcvl.cz
Dám takový malý příklad – jezdili jsme kola, kondiční bruslení. Jarda si stoupal o půlku hřiště dál než jeho skupina a končil ten interval půl kola před ní. Zajel to daleko rychleji, jel podle sebe. Nezajímalo ho, jestli se to někomu líbí nebo ne. Musím říct, že tam byly i takové projevy jako: Hele mladej, drž se zpátky. Jarda v tomhle byl nekompromisní a šel tvrdě za svým.
Rozhodně byl charakterově zdravý a už tehdy věděl, že ve sportu nedostane nic zadarmo. Že musí tvrdě makat, aby dosáhl vrcholu. Myslím, že tak k tomu přistupoval celou svou kariéru. Proto se mu to povedlo.
Jeho gól na začátku února v Brně? Byla to ukázka úžasné střelecké pohotovosti. Je vidět, že se Jarda na tuhle sezonu vyloženě připravoval, i když ho trošičku zbrzdilo svalové zranění na startu. Dostal se z toho a brzy naskočil. Poznáte, že je fyzicky dobře připravený.
„Myslím, že v něm bude jiskra, aby přidal ještě sezonu.“
Už nemůže závodit s rychlíky jako Kuba Flek, ale do karet mu hrají jeho parametry – výška a váha. Úžasně se udrží na puku, je stabilní, dokáže vybruslit ze situací jeden na jednoho. Nejvíc u něho ale obdivuju přehled ve hře a to, jaké přihrávky dokáže připravit spoluhráčům.
To jsou vyloženě finální gólové pasy. Mohli by z toho těžit i víc, Kladno má trochu problémy dávat góly. Jarda je v tom vynikající. Obrovský přínos má samozřejmě v kabině. Když něco řekne, tak to platí pro všechny.
Myslím, že v něm bude jiskra, aby přidal ještě sezonu. Jsem přesvědčený, že když bude chtít, tak se dokáže připravit. Tím spíš, že bude mít volnější ruce a bude se moct věnovat jen hokeji. Miluje ho. Půjde do toho, to je můj osobní názor. Samozřejmě je to jeho rozhodnutí. Člověk mu do hlavy nevidí.
-----------------------------------------------------
Autorem je bývalý vynikající útočník, pětinásobný mistr ligy, vítěz Poháru mistrů evropských zemí a člen Síně slávy kladenského hokeje. Později jako trenér úspěšně působil v zahraničí, za sebou má štace ve Finsku nebo KHL. V Česku k titulům dovedl Spartu nebo Pardubice, s Chomutovem slavil postup do extraligy. Nejvíc sezon strávil v Litvínově.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz