Koblížek o životě ve Finsku: Oni mají na všechno čas. Co návrat do extraligy?

Radek Koblížek | Foto: Facebook KooKoo Kouvola

„Moje nejlepší sezona,“ hlásil Radek Koblížek po loňském ročníku, v němž dal zapomenout na nepříliš povedené angažmá v Kometě. Ve Finsku hraje s roční přestávkou od roku 2013 a v KooKoo Kouvola už si vydobyl vůdčí roli. Letos navíc dostal na dres áčko.

Kromě ledu se ale českému útočníkovi daří i v osobním životě, nedávno se oženil a oslavil narození dcery. Redakci Hokej.cz poskytl obsáhlý rozhovor, v němž mluví o finském hokeji i životě na severu. A je ve hře i návrat do extraligy?

Když jste se předloni vracel do Kouvoly, bylo to jednodušší díky tomu, že jste šel do známého?
V tomhle smyslu určitě. Znal jsem město a prostředí, navíc tady máme domov. Znal jsem i trenéry a plno kluků, se kterými jsem hrál předtím, tady bylo taky. Dá se říct, že mi to přišlo, jako kdybych ani neodešel.

Nedávno jste si zahrál proti Ilvesu Tampere, kde je spousta českých hráčů. Znáte se osobně?
Nejvíc se znám asi se Šimonem Stránským, protože jsem s ním hrával v juniorské reprezentaci. Psal jsem si s ním před zápasem, ale jinak na povídání není moc času, protože se většinou sbalíme a co nejdřív jedeme domů. Trochu se znám i s Gazdičem (Danielem Gazdou, pozn. red.).

Týmy z Tampere patří k elitě finské ligy, Tappara vyhrála titul třikrát za sebou. Je znát, že jsou odskočené?
Jak kdy, třeba u nás v Kouvole je to pro nás jednodušší, protože máme dost velké hřiště. V Nokia Areně, kde hraje Ilves, je zase menší. Proto ty zápasy u nás bývají většinou vyrovnanější. Mně osobně se hraje hůř proti Ilvesu než proti Tappaře, protože Tappara to hraje spíš zkušenostmi – tolik nebruslí a nenapadá. Teď sice mají nového trenéra, takže jsou trochu aktivnější, ale tyhle rysy tam pořád jsou. Poslední zápas s Ilvesem přesně ukázal, proč se proti nim hraje těžko. Pořád napadají, neustále je máte na zádech a na všechno je málo času. Oba týmy jsou ale velmi kvalitní a mají jedny z nejlepších kádrů v lize.

Před sezonou jste dostal áčko na dres. Jak jste se k němu dostal?
Bylo hlasování, do kterého se zapojili trenéři, kustodi, fyzio a hráči. Každý napsal na papírek svoje jména. Nevím, jestli záleželo čistě na hlasování, ale určitě tomu minimálně pomohlo. Pak jsme měli mítink, kde trenér oznámil kapitána a tři asistenty.

Foto: Facebook KooKoo Kouvola

Přes léto se kádr KooKoo docela obměnil. Myslíte, že jste letos silnější?
Těžko říct, opravdu se to hodně změnilo. Vyměnil se kompletně celý realizační tým a odešlo snad patnáct nebo šestnáct kluků. Přišlo hodně nových hráčů a teď je vidět, že si to sedá. Všichni si na sebe zvykáme a učíme se nový systém, který chtějí trenéři hrát. Já doufám, že tahle sezona bude pro KooKoo lepší než minulá. Přesto si myslím, že jsme tady loni měli hodně dobré hráče, ale prostě to nefungovalo. Za dva nebo tři měsíce se uvidí, jak na tom budeme, teď je ještě brzo cokoliv hodnotit.

Stanovili jste si před sezonou konkrétní cíl?
V kabině jsme samozřejmě něco málo řešili, ale trenér nám žádný specifický cíl nestanovil. Spíš chce, abychom se každým tréninkem a zápasem zlepšovali, to by měl být náš cíl. Nekoukáme se moc dopředu, ale soustředíme se na to, abychom všechno vždycky odjeli naplno.

V týmu máte spoustu cizinců. Mluví se v kabině spíš anglicky?
Je tady hodně cizinců, to je pravda. Když máme video nebo nějaký pohovor, je to buď jenom v angličtině, nebo častěji ve finštině, a asistent to po dvou třech větách hned překládá do angličtiny. Řekl bych, že celkově se možná víc mluví anglicky, protože i Finové umí dobře.

Po těch letech už je pro vás finština skoro jako mateřský jazyk, ne?
No, neřekl bych mateřský jazyk, ale rozumím už skoro všechno. Jsem ale líný mluvit. (úsměv) Když na mě někdo mluví finsky, tak většinou odpovídám anglicky a ten kluk ví, že zase může pokračovat ve finštině. Zvládl bych odpovědět i finsky, ale takhle je to pro mě pohodlnější.

Jak to vlastně mají cizinci ve Finsku? Není na ně větší tlak než v ostatních evropských soutěžích?
Ani bych neřekl, v extralize je na cizince taky tlak. Nikdy jsem tady nepociťoval, že bych to jako cizinec měl náročnější nebo se ke mně chovali jinak než k domácím hráčům. Naopak mi vždycky přišlo, že se tady měří všem stejně a spravedlivě.

Před sezonou vám z týmu odešel Nick Malík, který teď chytá v Plzni. Nechybí vám trochu český spoluhráč?
Samozřejmě ano, na druhou stranu je tady Štěpán Vopravil, který má taky smlouvu s áčkem. Byl s námi v přípravě celý srpen a chodí na i na led, když je potřeba třetí gólman. Takhle se potkáváme skoro pořád, takže tady Čecha pořád mám. S Nickem jsme byli dobří kamarádi a bavili jsme se každý den. Díky Štěpánovi to ale teď není tak, že bych neměl s kým mluvit česky.

Dokázal byste porovnat finskou ligu s českou extraligou?
Extraliga mě hodně překvapila tím, jak byla fyzická. Bylo opravdu náročné v ní hrát a prosadit se. Je tam i víc starších, silnějších a zkušenějších hráčů. Sice se tolik nebruslí, ale opravdu je potřeba spousta síly. Nevím, jak je to teď, ale když jsem byl v Kometě, tak mi přišlo, že rozhodčí často pouštějí lehčí háčky nebo držení. To se ve Finsku píská mnohem víc. Finská soutěž je teď plná mladých kluků, což znamená mnohem víc bruslení, ale zase se nemusím tolik bát, že mě někdo někde trefí. Přímo kvalitu je těžké porovnávat, ale každý vidí, jak je teď extraliga našlapaná. Vrátili se skvělí hráči, které doplňují dobří cizinci. Jestli je ale lepší než finská liga, to nedokážu říct. Spíš jsou ty soutěže prostě jiné.

Od nové sezony je finská liga po letech zase otevřená. Vnímáte to jako pozitivní krok?
Za mě je to určitě dobře. Ve Finsku se často stávalo, že týmy, které byly dole a neměly ambice na play off, rozprodaly v lednu půlku týmu. Tím tu sezonu vzdaly a šetřily peníze na další, což už teď nepůjde. Naopak se bude muset do konce bojovat a třeba i posilovat. Myslím si, že většina lidí to vidí podobně jako já a jsou rádi. I pro diváka je pozitivní, že se v každém zápase půjde na krev.

Jaká bývá na zápasech atmosféra? Je někde podobná jako třeba na Kometě?
S Kometou se nedá srovnat nic – plné Rondo je plné Rondo. Jsem rád, že jsem to zažil. Ve Finsku celkově není nějaká super atmosféra, ale Kouvola určitě není nejhorší. Nejlepší je to za mě ve Vaase, když přijde hodně lidí. Slušné návštěvy bývají i v nové aréně na Ilvesu, ale nikde to není jako v Česku. Myslím, že na tom má podíl to, že fanoušci nemohou pít na alkohol na tribunách, ale jen na vyhrazených místech. Tím pádem si tady na zápase nedají šest sedm piv, ale třeba jenom jedno.

Pojďme k životu mimo led. Nedávno jste se oženil a oslavil i narození prvního potomka. Prožíváte teď v osobním životě nejšťastnější období?
Určitě, v červenci se nám narodila dcera, která je zdravá, a to je v životě nejdůležitější. Manželka taky všechno zvládla v pohodě. V tomhle směru jsme oba moc šťastní. Navíc mám v týmu slušnou roli, takže mě i hokej momentálně strašně baví. Samozřejmě bychom mohli hrát lépe, ale já si nemůžu vůbec na nic stěžovat.

Jak to vlastně máte s jazykem doma, když máte finskou manželku?
Doma mluvíme anglicky, nebo máme s manželkou vytvořený takový mix finštiny a angličtiny. Ona ví, že rozumím finsky, takže na mě občas něco prohodí. Její rodiče na mě zase jedou zásadně jenom finsky, protože chtějí, abych mluvil po jejich. Na dceru budu mluvit jenom česky a manželka zase jenom finsky, takže se takhle naučí oba jazyky. Angličtinu bude mít ve škole, s tím už dnes děti nemají problém.

Foto: Facebook KooKoo Kouvola

Kouvola má 80 tisíc obyvatel, což je oproti Brnu docela rozdíl. Jak se tam žije?
S Brnem se to nedá srovnávat. Kouvola je malé město a není tu moc restaurací a kaváren. V tom je oproti Brnu ohromný rozdíl, tam je podniků a míst, kam se dá zajít, hromada. Na druhou stranu je to tady pro mě určitě lepší než pro ostatní cizince. My tady máme domov, zatímco jiní cizinci přijedou, jsou zavření někde na bytě a nemají moc co dělat. Jinak je tady ale všechno, co člověk k životu potřebuje – pár obchodů, nákupní středisko a nějaké restaurace. Během sezony toho stejně víc nevyužijete. Navíc je okolo krásná příroda, což je pro nás super, protože máme psa a jsme zvyklí chodit na procházky. Není to ale pro každého, někdo si rád vyrazí mezi lidi, což tady tolik nejde.

Je něco, co vás na životě ve Finsku štve? Třeba v porovnání s Českem.
Tím, že jsem tady už dlouho, tak jsem si na všechno zvyknul. Jediné, co mi trochu vadí, je gastro. Tady člověk kolikrát zaplatí hromadu peněz za úplně průměrné jídlo. Když jdu do dobré restaurace v Česku, tak vím, že když si trochu připlatím, dostanu nějakou kvalitu. To se ale bavíme o Kouvole, v Helsinkách je to samozřejmě jiné, tam je výběr podstatně větší. Na Brnu je třeba fajn, že jste za dvě hodiny ve Vídni nebo Praze, tady je všechno hrozně daleko. Jedete spoustu hodin, ale pořád jste ve Finsku a pořád vidíte to samé. Na silnici jsem se taky dřív trochu vytáčel.

Povídejte.
Někde je čtyřicítka a Fin na ní jede 35. Oni mají na všechno čas. Štvalo mě to, když jsem byl mladší, teď už mám nějaký věk a beru všechno trochu jinak. Má to něco do sebe, Finové nejsou tolik ve stresu, což asi není na škodu.

Vracíte se do Česka i v průběhu sezony?
Plánujeme to o první reprepauze, protože moje rodina dceru ještě neviděla. V létě budeme mít v Česku svatbu, protože jsme se zatím vzali kvůli dceři, ale vyloženě oslavu jsme ještě neměli. Pak taky bude záležet na tom, kde budu hrát. Od toho se bude všechno odvíjet.

Takže byste byl otevřený i návratu do extraligy?
Byl bych otevřený. Zatím jsem vůbec nepřemýšlel nad tím, co bude. Smlouvu v Kouvole mám do konce roku. Už před touhle sezonou jsem byl v kontaktu s pár týmy v Česku, nakonec to ale padlo na tom, že žena chtěla rodit ve Finsku. Vycházelo to na konec července, což je zrovna doba, kdy začíná příprava. Nechtěl jsem odjíždět a nechávat je tady samotné. Navíc jsem tady spokojený, takže nemám důvod někam vyloženě utíkat.

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí