Kluci z Boskovic? Moje první rodina, říká Pospíšil. S Technikou sní o extralize
Foto: Archiv Erika Pospíšila
Je čtvrtým nejproduktivnějším hráčem Ligy juniorů a svými výkony strhává brněnskou Techniku. Forvard Erik Pospíšil dělá vše pro to, aby se s týmem popral o postup do juniorské extraligy. 18letý útočník se v obsáhlém rozhovoru rozpovídal o soutěži, maturitě, ale i o tom, jak se dostal do Brna.
Eriku, jak hodnotíte prozatímní průběh sezony?
Začali jsme špatně, jelikož nám spousta kluků zkoušela hrát výš, ale nakonec se vrátili. Bylo to takové nemastné, neslané. Táhli jsme to spolu v minulé sezoně v dobrém kolektivu, teď jsme to z části dokázali udržet. Navázali jsme na to, jak jsme hráli minulý rok, převzali jsme to od čtvrtého nebo pátého zápasu, kdy se nám daří vyhrávat.
Sezonu jste nezačali dobře, když jste prohráli dva zápasy za sebou. Potom jste se rozjeli. Čím to bylo způsobené?
V týmu jsme měli hodně mladých kluků ročníku 2005, kteří přišli z dorostu. Nevěděli jsme, co od nich očekávat, snažili jsme se sehrát, bylo nás moc. Všechno se muselo zmenšit, nakonec zbyli nejlepší hráči, tím se to rozjelo. Začalo se vyhrávat, sbírat body, morálka v týmu byla lepší.
Vám se v sezoně zatím daří, máte 23 bodů za 9 gólů a 14 asistencí. Jste se svými výkony spokojený?
Samozřejmě. Můj individuální výsledek je pěkný, ale moc mi o to nejde. Snažím se, abychom byli úspěšní jako tým, abychom vyhrávali. Je to pěkné, že mi to tam padá, ale mohlo by to být lepší. Šancí mám až až, ale nestěžuju si. Všechno jde tak, jak má, a doufám, že to tak bude pokračovat.
„Je to krásný pocit, porazit týmy, které loni hrály extraligu.“
Porazili jste už většinu týmů z loňské extraligy – Slavii, Chomutov, Kladno i Havířov. To vás muselo povzbudit, že?
Je to krásný pocit, porazit týmy, které loni hrály extraligu. Je to dobré pro mladší kluky, kteří velká vítězství nezažili. Vlastně i pro mě. Takové výhry nás nakopnou. Říkáme si v kabině, když porazíme takové velké týmy, můžeme porazit všechny.
Jak hodnotíte kvalitu soutěže?
Máme špičkové soupeře. Nás to nutí hrát lépe a posune nás to dopředu, což je dobře. Tohle všechno z nás dělá lepší hokejisty.
Ještě zůstaneme u Chomutova, jemuž jste vstřelil hattrick. Pamatujete si všechny góly, i to, kdy jste dal hattrick naposledy?
Matně si to pamatuju. V životě jsem nedal tak důležitý hattrick jako proti Chomutovu. Minulý rok se mi dařilo střílet góly, ale na další hattrick si nevzpomenu. Proti Chomutovu to byl skvělý pocit. Mentálně mě to povzbudilo, ale vím, že dokážu hrát konzistentně. Vlétl do mě pud, kterým střílím góly. Je to jedině dobře, že to přišlo takhle brzo.
Foto: Archiv Erika Pospíšila
V uplynulé sezoně jste měl sedmdesát bodů, v podobném duchu pokračujete i nyní. Hraje se vám lépe, když víte, že jste takhle produktivní?
Odraz na mé hře to rozhodně má. Nikdy jsem body neřešil, ale teď jak se všechno počítá, tak to vnímám tak, že se ukážu. Někdo o mě aspoň ví.
Neměl jste nabídky od extraligové Komety nebo jiných klubů?
Nabídek bylo hodně, ale jelikož jsem student, tak se soustředím na školu. Přestěhoval jsem se do Brna dva roky dozadu. Začal jsem tady studovat, takže jsem se přizpůsobil tomu, abych tady vydržel. Rozhodl jsem se zůstat na Technice a věřím, že s týmem dojdeme hodně daleko.
Jaké konkrétní cíle máte na mysli? A jaké jsou vaše osobní?
Chtěli bychom vybojovat extraligu. Sice je to hodně vzdálené, ale pokusíme se o to. Jsem student, rodiče mi dávají směr školy, abych se učil, dělají to skvěle. Musím si udělat vzdělání. Ne že by hokej šel stranou, ale balancuju s tím, jak se mi daří. Pro mě je na prvním místě maturita, potom až led.
„Musím si udělat vzdělání. Ne že by hokej šel stranou, ale balancuju s tím, jak se mi daří. Pro mě je na prvním místě maturita, potom až led.“
Máte před sebou složité období. Jak obtížné je skloubit školu, tréninky a utkání dohromady?
Je to dost náročné, každopádně celý management Techniky se mi snaží ve všem vyhovět a pomoct mi. To se vidí málokdy. Tréninky máme ve stejný čas, vím, co od toho čekat, takže si můžu zařídit doučování. Je to složité, ale dá se to zvládnout.
Vychází vám tedy všichni vstříc, což je důležité. Na druhou stranu, nezávidí vám spolužáci, když jdete dřív ze školy kvůli zápasu?
Mám úplně skvělé spolužáky, chodí na zápasy, vědí, co ve mně je. Jsme mladí, nějaká závist tam určitě je, že můžu jít ze školy o dvě hodiny dřív. Ale že by to bylo myšleno ve zlém, to vůbec ne.
V Technice zastáváte pozici asistenta kapitána. Jak vám tahle role sedí?
Snažím se soustředit sám na sebe, tudíž se chci sám zlepšovat. Zní to trochu blbě, ale je to tak. Sám jsem žádnou větší roli v týmu nechtěl, ale nakonec jsem na to kývnul. Myslel jsem si, že to bude těžší, ale snažím se mladším klukům, a nejen jim předat své zkušenosti. Moc jich nemám, ale snažím se jim usnadnit hokej, aby měli nějaké body a bavilo je to.
Foto: Archiv Erika Pospíšila
Pro vás je to poslední sezona v mládežnickém hokeji. Koukáte pomalu, kam by se mohla vaše hokejová kariera posunout, nebo to necháváte volně plynout?
Snažím se držet v obraze, pozoruju všechny nabídky, které mi teď přichází, ale jak říkám, nejprve musím zvládnout maturitu. Potom se můžu rozhodovat co dál. Hokej chci hrát do konce života, to je jasné. Je to část mě, která mě nikdy neopustí. Ani bych to nedovolil. Nejprve si musím dodělat studium, potom přemýšlet nad tím, kde budu hrát.
Máte v plánu jít na vysokou školu a zahrát si i Univerzitní ligu?
Přemýšlel jsem nad tím. Na pár zápasech Masarykovy univerzity jsme se byli podívat. Vypadá to lákavě, lidi to zajímá. Jestli bych se dostal na vysokou školu, rozhodně bych to zkusil.
Technika se drží u špičky východní skupiny. Je to i zásluha vašeho brankáře Jakuba Nešpůrka?
Na Kubovi stojí celý náš hokej. Co dokázal za poslední měsíce a týdny pochytat, je neuvěřitelné. Má formu, myslím si, že náš úspěch stojí na něm. Troufám si říct, že je bezesporu nejlepší gólman ligy.
„Na Kubovi stojí celý náš hokej. Co dokázal za poslední měsíce a týdny pochytat, je neuvěřitelné. Troufám si říct, že je bezesporu nejlepší gólman ligy.“
Mají to trenéři těžké, aby vás udrželi v pohodě?
Trenéři nás drží v klidu, abychom se nehádali a tak podobně. Navíc nám vše řeknou hned, tak jak by to chtěli. Zkušenosti na to mají, aby nám poradili i za takových momentů, kdy v utkání prohráváme o dva góly. Uklidní nás, nabádají nás, abychom hráli v klidu to, co nás naučili, vždycky to dobře dopadne.
V týmu s vámi hraje Antonín Pospíšil. Jsou mezi vámi rodinné vazby, nebo to je jen shoda jmen?
S Tondou jsme to řešili, je to jen shoda jmen. Jsem z Boskovic a on je Brňák. Žádná rodinná shoda mezi námi není.
Říkal jste, že do Brna jste se přestěhoval před dvěma lety. Kde jste s hokejem začínal?
Jsem odchovanec Boskovic, tam jsem vyrůstal a hrál do konce základní školy. Potom jsem šel na střední do Brna s tím, že jsem prvák hrál v Boskovicích. To byla zkrácená covidová sezona. Když ještě hrála Technika proti Boskovicím, tak si mě vyhlídli. Přišla nabídka, na kterou jsem kývl, šel jsem na intr a začal jsem tady hrát. Viděli ve mě potenciál a zatím se jim to vyplácí.
Foto: Archiv Erika Pospíšila
S přestupem jste tedy udělal dobře?
Určitě, byl to jediný přestup, který jsem si mohl zkusit. Nemůžu vytknout jedinou věc. Kluci mě v kabině přijali tak, jako kdybych mezi ně dávno patřil. Nepřišlo mi, že bych změnil tým, bylo to fajn. S klukama máme vztah jako bratr s bratrem. Je to super.
Určitě jste v kontaktu s bývalými spoluhráči. Chodíte je podporovat nebo naopak vy je?
Přes týden jsem v Brně a o víkendu hrajeme zápasy, je těžké se dostávat na delší dobu domů. Kluky sleduju, fandím jim, rozhodně na ně nikdy nezapomenu. Je to moje první rodina. Nevím, jestli oni sledují mě, ale já o nich vím.
Brankář Slavie Michal Pittr se i z Ligy juniorů dostal do reprezentace. Je to pro vás motivace? Dodává vám to chuť pracovat na sobě dál?
Všiml jsem si toho, rozhodně mě to dostává do situace, kdy můžu mít nějakou šanci. Neopouštím ji a věřím, že to někdy klapne. Čím výš bych se s hokejem v životě dostal, tím bych byl spokojenější.
„Nemůžu vytknout jedinou věc. Kluci mě v kabině přijali tak, jako kdybych mezi ně dávno patřil. Nepřišlo mi, že bych změnil tým.“
Jak byste charakterizoval mužstvo, které aktuálně drží druhou pozici ve skupině Východ, ale s dvěma zápasy k dobru na Přerov?
Jsme bojovní, jeden bojuje za všechny a všichni bojují za jednoho. Nikdo nenechá nikoho samotného, zdvojujeme se, pomůžeme si. Fungujeme na ledě jako rodina.
Po pauze vás čekají zápasy s Havlíčkovým Brodem a Salcburkem. S čím do utkání jít, abyste prodloužili bodovou šnůru?
Budeme pilovat spoustu věcí, máme tréninky každý den, takže v jádru to zůstane stejné. Přijedeme tam s tím, že musíme vyhrát. Byly by to cenné body. Máme všechno nastavené tak, abychom prodloužili vítěznou sérii.
Share on Facebook
