Jecho šel z Finska do WHL za progresem, odměnou draft. Obrovský zážitek, září
Adam Jecho
|
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Adam Jecho vyměnil finskou Tapparu za kanadskou WHL kvůli progresu a vytěžil z toho i 95. pozici na draftu, když se stal součástí české kolonie v St. Louis. Po cestovatelském létě nyní bojuje za národní tým do dvaceti let, kde usiluje ve zdravě konkurenčním prostředí o své místo jako hráč mladšího ročníku.
Adame, byl jste před draftem nervózní?
Ano, trochu určitě, ale už jsem byl v situaci, kdy to člověk neovlivní, takže jsem jenom čekal, jak draft dopadne. Bral jsem a beru ho jako takovou odměnu za práci, kterou jsem v dosavadní kariéře odvedl. Nakonec to byla pecka, obrovský zážitek, který dopadl dobře, takže jsem byl rád a moc jsem si ho užil.
Očekával jste, že by si vás mohlo vzít St. Louis?
Nečekal jsem to stejně jako u ostatních týmů. Nebyl žádný tým, u kterého bych věděl, že by si mě měl vzít. Byl jsem překvapený a nadšený, protože jsme hned po draftu byli na development kempu, kde jsem viděl, jaké tam je zázemí, jak to tam chodí a jací jsou tam ostatní kluci. Přístup je tam od všech lidí, kteří se kolem hokeje motají, neuvěřitelně profesionální. Byl jsem nadšený.
Navíc jste si všechno mohl užít po boku dalších Čechů…
Je to super, protože jsme kluci, kteří se známe třeba z reprezentací, nebo jsme proti sobě hráli jako menší. Uvidíme, jak dlouho vydržíme pohromadě, donekonečna to být nemůže, ale budeme se snažit udělat co nejvíc, dokud jsme tam všichni spolu.
Jaké bylo potkat se ve stejném dresu?
Super. Já jsem měl výhodu, že jsem viděl oba kluky – Adama Jiříčka první den a Ondru Kose chvilku přede mnou. Říkal jsem si jenom „wow“. Kluci se to nějak dozvěděli asi přes telefony, takže jsme si hned psali. Samozřejmě to bylo překvapení, které asi nikdo nečekal. Myslím, že jsme všichni rádi.
Před sezonou jste vyměnil finskou Tapparu za Edmonton a WHL. Chtěl jste být více na očích?
Asi jo, ale hlavně jsem odešel, protože jsem chtěl zase vidět ve své hře nějaký progres. Připadalo mi, že jsem poslední rok ve Finsku trochu zůstal stát na místě a moc se neposunul. Cítil jsem, že se budu v Kanadě nejlépe zdokonalovat ve věcech, které jsem nejvíc potřeboval. A nemusíme si tady vykládat, že WHL je nejlepší juniorská soutěž na světě. Počet zápasů a jejich kvalita jsou nenahraditelné. Jsem moc rád, že jsem to rozhodnutí udělal a šel tam.
Vyšla vám premiérová sezóna za mořem?
Z týmového pohledu byla škoda, že jsme nepostoupili do play off. Pokazili jsme si celou sezonu v její první polovině, kdybychom hráli jako v té druhé, do play off bychom se určitě dostali. Tuhle sezonu bude tým zase starší a budou i lepší hráči, takže naším cílem bude hrát play off. Z osobního pohledu byla dobrá sezona, byla první v Kanadě, takže jsme nevěděl, co od toho očekávat. Na to, jak je to náročná liga, adaptoval jsem se rychle a dobře, byl jsem spokojený.
„Připadalo mi, že jsem poslední rok ve Finsku trochu zůstal stát na místě a moc se neposunul. A nemusíme si tady vykládat, že WHL je nejlepší juniorská soutěž na světě.“
Navíc vám do Edmontonu může přibýt Miroslav Holinka. Co na to říkáte?
Je pravidlo, že v týmu mohou být dva Evropani, takže je super, že jsme to zrovna my dva Češi. Miru znám už odmala, hráli jsme buď spolu, nebo proti sobě. Je to výhoda pro nás pro oba. Já mu můžu nějaké věci ze začátku ukázat a pomoct mu, navíc tam budu mít někoho, kdo bude mluvit stejným jazykem jako já, takže si skvěle vyhovíme. Na sezonu už se těším.
Bylo pro vás speciální u reprezentace znovu potkat trenéra Ladislava Šmída, s nímž se potkáváte i za mořem?
Já ho beru jako trenéra, kterým bezesporu je. Samozřejmě se s ním znám poměrně dobře, ale na kempu reprezentace se k němu chovám s respektem jako k trenérovi. Je to prostě můj trenér, takže ho poslouchám a respektuju.
Užíváte si první šanci ve dvacítce?
Je to super. V Chomutově, kde je špičkové zázemí, jsme měli možnost být dvakrát denně na ledě, teď hrajeme přípravné zápasy a trenéři si o nás můžou udělat nějaký obrázek. Důležité je to ale hlavně pro nás pro kluky, protože mít tolik ledu přes léto možná není tak obvyklé.
Kde jste předchozí měsíce trénoval vy?
Já jsem byl přes léto doma a jinak jsem hodně cestoval, jelikož jsme měli i combine testy, které zaberou víc než deset dní. Pak se zase letělo na draft, takže jsem hodně cestoval a vlastně na trénování moc času nebylo. Já jsem trénoval se svým kondičním trenérem doma, abych se přes léto připravil. Neměl jsem moc možností chodit na led, takže jsem rád za kemp.
Adam Jecho | Foto: Kateřina Kundertová
V reprezentační osmnáctce jste hrál tři ročníky, teď vám začal boj proti starším klukům. Jak zatím vnímáte konkurenci?
Myslím, že je jako všude jinde, ale samozřejmě je tady ta extra motivace hrát za nároďák. Kluků je hodně, takže máme mezi sebou zdravou soutěživost – každý se snaží vyhrát nějaké souboje anebo dát gól. Já osobně to mám docela rád. Všechny taková soutěživost tlačí do maxima, takže se zlepšujeme nejvíc, jak to jde. Je tady sice konkurence, ale na druhou stranu si to přejeme, protože se všichni dobře známe a jsme kamarádi. Myslím, že máme všichni stejnou šanci dostat se do týmu.
„Já osobně to mám docela rád. Všechny taková soutěživost tlačí do maxima, takže se zlepšujeme nejvíc, jak to jde.“
Cílíte na mistrovství světa v Ottawě?
Asi jo. Lhal bych, kdybych říkal, že ne. Mistrovství je vyvrcholením celé juniorské reprezentace pro všechny kluky, kteří o něj bojujeme. Všichni jsme ho sledovali v televizi a víme, jak je to neuvěřitelný zážitek.
Share on Facebook
