Janečkovi hokej chyběl, teď u juniorů omládnul: Ta práce dává neskutečný smysl

Martin Janeček | Foto: Martin Voltr

Mezi trenéry v juniorské extralize přibyla na podzim hodně zajímavá osobnost. Na lavičku Zlína totiž v rámci impulsu nastoupil Martin Janeček, jenž strávil poslední roky především u prvoligových mužských týmů a naposledy vedl ambiciózní Prostějov.

Jak prožíváte novou výzvu?
Snažím se to neprožívat a být profesionál, být nad věcí a umět dělat správná rozhodnutí ve správných chvílích a správých emocích. Na druhou stranu jsem byl hráč a jsem trenér, který žije s mančaftem, a ti mladí kluci za to jednoznačně stojí. Tímto chci pokěkovat zlínskému klubu, který mi dal nabídku k práci. Moje hlava teď patří stoprocentně jak Beranům, tak tomuhle týmu, a co bylo před nedávnou dobou, je pro mě uzavřená kapitola. Tak to v hokeji chodí, to je náš job. Soustředím se na to, abych přivedl do zlínského áčka nebo obecně do profesionálního hokeje co nejvíc hráčů z týmu, který teď trénuju.

Když jste skončil v Prostějově, měl jste ambice znovu trénovat nějaký významný tým v seniorském hokeji?
Ty ambice mám neustále a že jsem se domluvil u juniorky, neznamená, že je nemám. Zlín měl docela intenzivní zájem a já jsem rozhodnutí delší dobu odkládal. Čekal jsem, jestli ještě nevyplave nějaká nabídka, která by mě doopravdy zajímala. Potom se blížila reprezentační přestávka a musel jsem se rozhodnout. Navíc jsem trenér, který neumí být dlouho bez hokeje. Jelikož mi chyběl, probral jsem situaci s řadou kolegů včetně těch na úrovni reprezentací a radili mi, že vůbec není špatný refresh strávit klidně jednu dvě sezony u mládeže. Takže jsem tu nabídku nakonec přijal a jsem za to rád.

Martin Janeček na střídačce juniorů Zlína | Foto: Martin Voltr

Jakmile trenér přejde od profesionálů k juniorům, vleje mu to elán do žil? Když najednou vede hráče, kteří v sobě mají mladickou jiskru a dravost?
Samozřejmě. Z tohoto pohledu dává ta práce neskutečný smysl, abych zlepšil řadu hráčů a pomohl jim v jejich kariérách. To je úkol nás všech mládežnických trenérů, to prvotní nad naše ego a naše kariéry. Ano, vlilo mi to krev do žil. Trénuju mladé kluky, kteří ještě mají všechno před sebou a z řady z nich můžou být jednou velmi dobří hráči.

Člověk úplně omládne, viďte?
Jednoznačně. Vždycky se říká, že se cítíte podle toho, jakými lidmi se obklopíte. Teď jsou to u mě sedmnácti- až dvacetiletí kluci, takže jsem u nich omládnul. Těším se, že se vedle nich taky hodně věcí naučím. Myslím, že v každé kategorii se dá denně učit něco nového. I věci, které můžu použít v budoucnu během kariéry třeba i u dospělých.

Jaký máte z hráčů pocit po lidské stránce? Jsou dobří, féroví a poctiví? A můžeme to vztáhnout i na celou českou mládež…
Vidím tam řadu problémů, které se týkají české mládeže i obecně lidské společnosti. Na druhou stranu, pokud mám mluvit o tomhle týmu, tak je zdravý. Trenéři a lidi, kteří se hráčům přede mnou věnovali, odvedli velmi dobrou práci. Máme kluky, kteří dobře pracují, snaží se a myslí to se svými kariérami v drtivé většině vážně. I v tomhle mě může ten job naplňovat: Že pracuju s lidmi, kteří doopravdy chtějí něco dokázat.

Vaši svěřenci tedy sami vědí, jak musí pracovat, aby to někam dotáhli? Nebo jak často jim to musíte připomínat zvýšeným hlasem?
Zatím si myslím, že je to doopravdy na té bázi, že chtějí sami. Ale je pravda, že jsou ve věku, kdy to občas musí slyšet a potřebují usměrnit. A hlavně potřebují pomoct a nasměrovat, protože životních lákadel je strašně moc. Myslím si, že trenér by měl pracovat na tom, aby hráči pochopili, co je pro ně dobré a kam by měli směřovat tak, aby v životě něco dokázali.

Radost juniorů Zlína | Foto: Martin Voltr

Zlín jste doposud znal jen jako prvoligového soupeře. Jak vnímáte organizaci Beranů teď, zevnitř?
Jako obrovsky silnou organizaci, která je jedním z adeptů na postup do extraligy. Cesta je pro klub strašně dlouhá, protože v lize je řada kvalitních soupeřů a potom ta proslulá neférová baráž směr extraliga. Myslím si, že klub si jde už delší dobu za svým a od svého příchodu cítím celou tu energii. Ti lidi za něčím jdou a jejich práce má smysl.

Práce u mládeže má ještě větší smysl ve chvíli, kdy klub disponuje extraligovými i ligovými soutěžemi v kategoriích juniorů i dorostu, viďte? Přijde mi to jako velký luxus.
Musím říct, že jsou tady výborné podmínky pro mladé hráče a stejně tak koncepce celého klubu pro to, aby mohl postoupit a hrát co nejvíc se svými hráči, které buď úplně sám vychoval, nebo kteří prošli nejvyššími kategoriemi. Je to chytré a myslím si, že takhle by to mělo být. Ano, použil jste dobré slovo, v tomhle je Zlín luxusní. Podmínky pro hráče jsou parádní a je doopravdy vidět, že to má klub srovnané.

Jaké máte v tuhle chvíli ambice?
Dostat se s tímhle týmem do předkola play off. Do osmičky jsme nepostoupili, ale v nadstavbě chceme udělat co nejvíc bodů, abychom si zahráli aspoň předkolo. Myslím, že jsme hodně pracovité mužstvo a když jsme pospolu a zdraví, tak máme šanci se poprat úplně s kýmkoli a třeba dojít i daleko.

Výsledky máte zatím nahoru – dolů a tým paradoxně nasbíral mnohem víc bodů venku než doma.
Ano, zatím máme výsledky jako na houpačce. To asi k tomuhle věku patří, ale chceme, abychom podávali konzistentní výkony. Kluci se to učí. Chceme nabízet domácím – ani nebudu říkat fanouškům, ale spíš rodičům a rodinám, lepší podívanou, než jsme zatím předváděli. I když v některých zápasech, které jsme doma prohráli, jsme podali dobrý výkon.

Martin Janeček | Foto: Vojtěch Gargulák, beranizlin.cz

Share on Facebook Share on Twitter

• Mládež
• DHL extraliga juniorů
• J Zlín