Martin Janeček | Foto: Jakub Šustr, lhkjestrabi.cz
6. října 10:12
Tomáš KalasProstějov se v posledních letech netají ambicemi na vysoká umístění a není tomu jinak ani letos. Jenže na začátku sezony zůstává zatím výrazně za očekáváními. Po sobotním duelu proti Třebíči natáhl sérii porážek už na číslo tři a během utkání dávali fanoušci najevo svou nespokojenost. Zejména pokřikem „Janeček ven!“, který rezonoval na zimním stadionu i bezprostředně poté, co v páté sérii rozhodl Matěj Psota.
„Přiznávám, že to byla jedna z nejhorších kariérních chvilek v životě a doufám, že už takových moc mít nebudu,“ připouští hlavní trenér Jestřábů, Martin Janeček, na nějž byla zloba fanoušků směřována nejvíce. Poprvé zněla na konci druhé části, která byla ze strany Hanáků nejhorší.
„Přiznávám, že to byla jedna z nejhorších kariérních chvilek v životě a doufám, že už takových moc mít nebudu.“
Sice byli střelecky aktivnější, jenže na tabuli svítil po čtyřiceti minutách stav 1:3. Třebíč byla pohyblivější, aktivnější a nekompromisně trestala chyby soupeře. U druhého gólu využil Malý nedůrazu Illéše, u třetího zase Vandas špatného přebrání hned po vhazování. „Týmu jsem řekl, že jsme opustili plán utkání,“ prozrazuje Janeček, co znělo kabinou o druhé přestávce.
„Vím, že je to pro diváky těžké, ale s Třebíčí se takhle musí hrát. Pokud otevřete hru, dvakrát vám ujedou a je po zápase. Zároveň nám ale také nezbývalo nic jiného než se oprostit od tlaku na tribunách, trochu jsem to hodil i na sebe,“ pokračuje zkušený kouč.
„Nezbývalo nám nic jiného než se oprostit od tlaku na tribunách, trochu jsem to hodil i na sebe.“
A zřejmě to zafungovalo. Neuplynulo ani 150 sekund od prvního vhazování ve třetí dvacetiminutovce a bylo srovnáno, hosté z Vysočiny ihned reagovali oddechovým časem. Jenže nastalou euforii k obratu Jestřábi nevyužili.
„Momentum bylo krátké, měli jsme jedno střídání, kdy jsme šli složitě do pásma, Třebíč nám to otočila a víceméně nám to rozmělnilo nadšení. Pak už to bylo nervózní z obou stran,“ hledá důvod bývalý hráč, jenž strávil ještě jako aktivní hráč v Prostějově podstatnou část kariéry. „Nakonec jsme z toho udělali bod a před týmem smekám,“ chválí vzepětí svého týmu.
„Samozřejmě chápeme a s respektem přijímáme kritiku. Jestli si chceme získat fanoušky, tak to musí být dobrými výkony. I když potřebujeme pomoci, musíme se z toho dostat sami.“
Jenže ani tak nebyli fanoušci spokojeni. „V tomhle prostředí je to těžké, k tomu bych jenom řekl to, že samozřejmě chápeme a s respektem přijímáme kritiku. Jestli si chceme získat fanoušky, tak to musí být dobrými výkony. I když potřebujeme pomoci, musíme se z toho dostat sami,“ nehledá výmluvy trenér, který nahradil před necelým rokem odvolaného Martina Štrbu.
Svou budoucnost na lavičce neřeší. „S majitelem jsme se o těchto věcech nebavili a přiznám se, že se o to ani nezajímám. Pokud bych měl brouka v hlavě a začal se bát pracovat, tak si myslím, že bych nadělal daleko více chyb než normálně. Snažím se být pevný a nemyslet na to, i když to není vůbec jednoduché,“ přiznává náročnou situaci Janeček.
„To, co se bude dít po dnešku, není už otázka na mě, ale na majitele,“ nechává na nejvyšším vedení klubu svůj potenciální konec angažmá ve svém rodišti kouč, který přišel na Hanou z Frýdku-Místku.
obránce, 30 let
Nepříjemnou situaci si uvědomuje i kapitán Jestřábů Petr Šidlík. „Momentálně jsme v těžké pozici. Nejsme tam, kde bychom chtěli být, potřebujeme každý bod,“ je srozuměn s tím, že Prostějov chce být v tabulce rozhodně výše. Zároveň jej však těší, že se tým i za stavu 1:3 dokázal zvednout. „I když to bylo o dva góly proti těžkému soupeři, tak tam furt víra byla a bylo to vidět. Proto jsme to na 3:3 dotáhli, obrovská smůla, že jsme to nakonec neotočili,“ mrzí jej.
Určitý progres svého týmu rozhodně vidí. „Máme meetingy, dobrou teoretickou přípravu, tréninky se ohromně zvedly. Ze začátku nebylo od nás všech nasazení takové, jaké bylo potřeba, ale troufám si říct, že se výkony zvedají, myslím, že jsme to přenesli i do toho zápasu,“ pokračuje obsáhle. Jenže jak sám připustil, chyby výkon aktuálně třináctého týmu tabulky srážejí. A těžko říct, jak by na tom vůbec byl, kdyby neměl v brankovišti fantasticky chytajícího Jana Kavana.
„Dostávají nás na kolena fatální chyby, valí se na nás strašně moc přečíslení, naštěstí Káva chytá výborně, gólman jako blázen. Ale není to robot a není možné, aby udržel nulu. Musíme mu pomoct,“ ví moc dobře Šidlík.
„Nemyslím si, že je potřeba panika. Ze zkušeností vím, že to ničemu nepomůže, spíše naopak. Každý sám ví, co je potřeba, nehrajeme to pět let.“
I pro něj je to náročná situace, a to vlivem různých zranění v poslední době. „Letní příprava pro mě nebyla skoro žádná, protože jsem měl rekonvalescenci. Snažím se do všeho jít na sto procent a odvádět tu práci na ledě, abych tím nakazil co nejvíce lidí okolo sebe,“ má recept na to, jak jako kapitán svému týmu pomoci.
Přesto zůstává navenek v relativním klidu. „Nemyslím si, že je potřeba panika. Ze zkušeností vím, že to ničemu nepomůže, spíše naopak. Musíme zůstat nějakým způsobem v klidu, na druhou stranu je ale potřeba zabrat. Každý sám ví, co je potřeba, nehrajeme to pět let,“ apeluje na své spoluhráče.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz