Hradec? Slza ukápla, přiznává Jank. Po návratu bavil Karlssonem i Voženílkem
Bohumil Jank
|
Foto: Facebook HC Oceláři Třinec
Jednou ze čtyř třineckých posil je obránce Bohumil Jank, který to pod Javorovým už dobře zná. V letech 2016 až 2018 odehrál za Oceláře 83 extraligových zápasů. „Spoustě lidí jsem slíbil, že udělám všechno pro to, abych se jednou do třinecké organizace vrátil. A po šesti sezonách to přišlo,“ hlásí.
Sotva odešel, ze slezského klubu se stala mašina na tituly. „Samozřejmě si už kvůli tomu pár lidí do mě rýplo,“ přiznává s úsměvem 32letý zadák, který věří, že Oceláři budou vládnout extralize také po jeho návratu.
„Doufám, že se nám to podaří. Ti kluci jsou tady neuvěřitelní, v Třinci se vytvořilo něco, co nikde jinde v republice není. Já do toho skočil a nasávám jako houba všechny informace a atmosféru v týmu. Jsem vděčný, že v něm mohu být,“ září Bohumil Jank.
„Přišel jsem do nejlepší organizace v republice, úspěchy v posledních letech mluví za vše. Pokud chce být hráč nejlepší, tak se musí porovnávat s těmi nejlepšími, pořád se posouvat. A Oceláři jsou ti nejlepší,“ doplňuje spokojeně.
Když se kolem sebe rozhlíží, všechno zůstalo v Třinci při starém, zná se i s řadou spoluhráčů. „Hrál jsem s Dravcem, Růžou, Mazim, s Nedem v Hradci a Miloš Roman nebo David Cienciala už tady tehdy nakukovali do áčka. Nepřišel jsem do něčeho neznámého,“ potvrzuje Jank.
„V Třinci se vytvořilo něco, co nikde jinde v republice není. Já do toho skočil a nasávám jako houba všechny informace a atmosféru v týmu.“
Ten dokáže na ledě pěkně tvrdit muziku, i proto jej Oceláři brali. „Vím, jaký jsem hráč a co můžu týmu nabídnout. Nepočítejte s tím, že tady budu dělat kličky na modré jako Karlsson. Jsem tady od úplně jiné věci,“ směje se.
„Mohu nabídnout bojovnost, blokování střel, obětavost, týmovost. To mě vždycky zdobilo, chytil jsem se toho a je to moje tvář po celou kariéru. Teď udělám vše pro to, abych dobře zapadl do kabiny a byl prospěšný týmu,“ dodává bek s 524 extraligovými starty.
„Nepočítejte s tím, že tady budu dělat kličky na modré jako Karlsson.“
Poslední čtyři ročníky strávil v Hradci Králové, kde zanechal velkou stopu. „Bylo to emotivní loučení. Jako člověk moc nebrečím, ale po konci čtvrtfinálové série v Pardubicích mě to dost vzalo. Už jsem to neudržel a nějaká slza ukápla,“ přiznává Jank.
Šarvátka Janka s Dernerem
„Ale takový je bohužel hokejový život. Musím jít dál, teď je přede mnou nová velká výzva a tu chci naplnit,“ pokračuje odhodlaně muž, jenž se přestěhoval do Nebor, kde se ještě stihl potkat s odcházejícím Danielem Voženílkem.
„Vožuch byl hrozně nepříjemný hráč. Kolikrát jsem ho chtěl zbít, ale on nechtěl. (směje se)“
„Vožuch byl hrozně nepříjemný hráč. Kolikrát jsem ho chtěl zbít, ale on nechtěl. (směje se) Teď jsme byli pár týdnů sousedé a je to dobrý kluk. Většinou to takhle bývá, že kdo je nepříjemný na ledě, tak je pak v osobním životě fajn kluk. Bude to velká ztráta, ale přišel Justin Addamo. Snad jej nahradí a bude tím nepříjemným před bránou,“ zakončuje Jank.
Share on Facebook
