Hradec je pořád stejnej Hradec, směje se Kváča. Strkanicemi se nestresoval

Petr Kváča | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Když se z liberecké kabiny po zápase ozývají nejen tóny písně Na hotelu v Olomouci, tak víte, že Tygři vyhráli. Přesvědčili se o tom i v Hradci Králové, kde song od Szidi Tobias poskytl zvukovou kulisu rozhovoru se šťastným Petrem Kváčou. Právě on totiž byl jedním z důvodů, proč si Severočeši odvezli z východu Čech dva body za výhru 4:3 v nájezdech.

Petr Kváča

brankář, 27 let

Tipsport extraliga 2024-2025

Z 3

V 2

P 2.62

Ú% 91.49

„Každé body se v tabulce počítají, potřebujeme je konstantně sbírat. O to se i v základní části hraje, strašně si těch dvou bodů vážím,“ říká krátce po vítězné děkovačce se zhruba padesátkou libereckých fanoušků. Pro Tygry to navíc byla příjemná satisfakce za nezvládnutý páteční duel s Vítkovicemi.

Pod Bílou věží byli však svěřenci trenéra Pešána v odlišné pozici. Zatímco v pátek byli v roli aktivnějšího týmu, který tvořil hru a měl střeleckou převahu, v Hradci to bylo přesně naopak. Tedy něco, co Kváčovi vyhovuje. „Není to klišé, že gólmani jsou rádi v permanenci a soustředí se lépe, když na ně jde jedna střela za druhou,“ potvrzuje letitou pravdu.

A v zápase to bylo znát. Liberecký gólman držel Tygry dlouho ve hře, vytáhl několik těžkých zákroků, přežil i únik Jordanna Perreta v samotném závěru druhé třetiny. Nutno však dodat, že Perretovi ve finální fázi puk sjel z hokejky. Kváčův moment však přišel až v samostatných nájezdech. V herní situaci, která dříve nebyla jeho úplně silnou.

„V minulosti jsem měl s nájezdy problémy, ale v klubu jsme na tom zapracovali. Osobně jsem do nich šel s čistou hlavou, chtěl jsem jenom využít to, co mám natrénované. Řekl jsem si, že máme bod ze zápasu a jdeme si pro druhý,“ popisuje svoje nastavení v hlavě gólman, jenž se vrátil pod Ještěd po štaci ve švédském Rögle.

Ten si navíc mohl načíst zakončení některých hráčů již v zápase. Například David Šťastný se ve druhé třetině dostal do brejku a zůstal sám před Kváčou, jenže neuspěl. A neuspěl ani ve třetí sérii nájezdů. „Může vás to připravit z takových 20 procent, nájezdy jsou ale jiná disciplína,“ říká brankář draftovaný Coloradem sedm let zpátky. „Útočník má čas, může si to rozmyslet, nikdo ho zezadu nestíhá, což ve hře kolikrát bývá.“

Když udržel zakončení Tomáše Pavelky před brankovou čárou v páté sérii, mohl se spoluhráči slavit. Severočechům se dříve na soutoku Labe s Orlicí příliš nedařilo, poslední dva zápasy ale naznačují možnou změnu trendu.

Ať je to tak nebo tak, vždy je jasné, že vzájemná střetnutí baví. Jak kvalitou hokeje, tak i dávkou emocí. „Pár hráčů odešlo, pár hráčů přišlo, ale Hradec je pořád stejnej Hradec, což je dobře,“ směje se liberecká jednička. Ta si dokonce zapsala dvě trestné minuty na začátku 31. minuty, když dostala menší trest za filmování po střetu s Miškářem.

„V momentě, kdy si nasadím helmu, tak to nějak vypadá, ale hodně lidí do mě nevidí, tak si mohou myslet, co chtějí. Byl jsem úplně klidnej a nijak jsem se s tím nestresoval. Pak i chcete, aby do vás zajížděli, udržuje vás to v permanenci,“ zůstává stále nad věcí brankář se třemi starty v reprezentaci.

Share on Facebook Share on Twitter

• Extraliga