Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
11. října 2021, 21:07
Martin Voltr„Potřebovali jsme, aby nám hráči v posledním zápase zamotali hlavu směrem k příští nominaci, což se některým určitě povedlo.“ I to zmínil Jakub Petr na konci akce osmnáctky, když přišla řeč na nováčky. A nejspíš měl na mysli také Matěje Kozlíka.
útočník, 20 let
Třinecký útočník totiž patřil mezi sedmičku mladíků, kteří hráli za národní tým poprvé a na kterých to bylo ze začátku znát.
Možná až příliš – skok z juniorské extraligy byl prostě obrovský.
V posledním utkání už ale Kozlík dostál svému příjmení. Vlasatý útočník Rusy trkal, dostával se do šancí a dokonce slavil i premiérový gól. Jenže předčasně, neboť mu ho sudí neuznali.
Matěji, co jste si ze své první reprezentační akce odnesl?
Byla to výborná zkušenost do mojí kariéry. Jsem strašně rád, že jsem se akce mohl zúčastnit, a ty tři zápasy můžou mě i nás všechny hodně daleko posunout. Víme, na čem máme zapracovat a co naopak máme jakž takž dobré.
„Je to zajímavá zkušenost do budoucna, která mě může hodně daleko posunout. Doufám, že jsem tady něco předvedl a dostanu se na další akce.“
Na čem musíte pracovat vy a v čem jste se za ten týden od prvního tréninku až do posledního zápasu stačil zlepšit?
Je tady jiný herní systém, než máme v klubech, takže na něj si ze začátku musíme zvykat. V tom třetím zápase už to asi bylo celkově nejlepší. A co zlepšit? Rusové byli hodně fyzicky zdatní, šikovní na puku a hodně siloví, bylo hodně tvrdých soubojů. Takže bychom ještě mohli zesílit a všechno hodně zrychlit.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Otevře to nezkušenému hráči oči, když najednou vidí, kde je svět? A to tady ještě Rusové neměli ty nejlepší hráče...
Jo, hodně mi to otevřelo oči. Musím říct, že první zápas jsem byl jsem překvapený, že to je fakt mnohem rychlejší než extraliga. Pak jsem si na to zvykl. Myslím, že poslední zápas jsme odehráli slušně. Sice jsme prohráli, ale už to neslo nějaké měřítko. Nedávali jsme góly. Měli jsme nějaké šance a kdybychom je proměnili, mohlo to vypadat jinak. I můj neuznaný gól...
No, radost z premiérového gólu jste si naplno užil, ale když ho rozhodčí neuznal, o to větší muselo být vaše zklamání.
Bylo to zklamání, ale hlavně celkově by nám ten gól hodně pomohl. Bylo by to 3:4 nějakých deset minut do konce a měli bychom víc času, hrálo by se nám jinak. Já jsem ale říkal, že jsem si to vyzkoušel nanečisto a snad příště.
Hrálo se tři hodiny a deset minut, což jsem v mládeži asi nezažil...
Já musím říct, že jsem to taky nezažil. Ale Matěj Prčík odvedl skvělou práci. Ta ruská třináctka, Dolženkov, byl výborný na puku. Má dva metry a 107 kilo, tak se těžko brání. Museli jsme mu hrát do těla a co nejvíc mu to znepříjemnit, což se nám, myslím, povedlo. A Matěj Prčík do něj parádně zajel a vybil s ním sklo.
Ovlivnila vás ta dlouhá pauza?
Myslel jsem, že to bude horší. Šli jsme do kabiny a dlouho se nehrálo, tak jsme se svlíkli a dali si chvíli kolo, abychom se na led vrátili v tempu. Taky bych řekl, že jsme to ukázali. Přišli jsme a dali gól na 2:3, tam to bylo super.
Já jsem si u toho zákroku Matěje Prčíka vybavil Karla Rachůnka, který na mistrovství světa 2011 vyrazil plexisklo s Jevgenijem Arťuchinem. A shodou okolností měl na zádech taky čtyřku. Vzpomenete si na to i vy jakožto mladší ročník?
Vzpomenu si na to, díval jsem se na ty zápasy a občas si to zapnu. Myslím, že to taky bylo ve středním pásmu. V kabině jsme si na to vzpomněli a říkali si, že to bylo podobné.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Tři porážky jsou ale tři porážky. Jak pro vás akce vyznívá? Do jaké míry jste obstáli, respektive neobstáli?
Asi jsme neobstáli, protože 0:3 na zápasy zní prostě špatně. Prvního zápasu byla škoda, i když tam jsme měli štěstí, protože gólman asi neměl úplně svůj den a nám tam spadlo skoro všechno. Pak jsme doplatili na fauly, Rusové mají výborné přesilovky. A druhý zápas? První třetina snesla jakž takž měřítko, ale od druhé už to bylo pomalé. Přišlo mi, jak kdybychom si šli jenom zahrát. Taky jsme si k tomu potom něco řekli. A třetí zápas bylo vidět, že jsme to plnili a chtěli vyhrát.
Byl to pro vás celkově zážitek?
Musím říct, že jsem byl ze začátku docela nervózní, ale pak to spadlo s prvním střídáním. Jak říkám, je to zajímavá zkušenost do budoucna, která mě může hodně daleko posunout. Doufám, že jsem tady něco předvedl a dostanu se na další akce. Cíl máme všichni hráči jasný, a to je mistrovství světa v Německu na konci sezony.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz